Rani Maula
Language : Nepali


Continuous playing:
Transcription by sentence
Orthographic

Translation by sentence
fr en NEP
Whole text transcription

Whole text translation
fr en NEP
[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो, अ
बिलिल‌‌‌कार[का] कीमादी विलिलंकार हाँ [??]
बिलिलंकार कीगाउदी
उद्उद्कारकार हाँ बुदुद्कार उदैउदकार
वा बुदैबुदकारकार xxx पिर्थामदेउ हाँ
वा पिर्थामदेउकीका सातै रानी मौला हाँ
वा सातै रानी मौलामैकी को रे रानी मौला जेठी हाँ
वा सातै रानी मौलामैकी को रे रानी मौला जेठी हाँ
वा सातै रानी मौलामैकी रानी मौला जेठी हाँ
वा रानी मौलाइकी त अपुती रैगैछ कोल हाँ ।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बकतमि त महाराज, अजैमिर्‍याकोटमिका राजाका नाउँ
अगि राजा महाराज इलइलकार, बिलबिलकार, बिलबिलकारका राजा महाराज, हुँहूँकार, हूँहूँकारका धमधमकार,
धमधमकारका महाराज, पिर्था‍‍‍‍‍मदेउ थ्या। पिर्थामदेउकि चाइन्या महाराज सात रानि थिन।
तर, सात रानि मौला अपुति होइ- थिन।
तर, जेठि रानि मौला, जेठि रानि मौला, अँ, जेठि रानि मौला अपुति थिन।
तर, तिन्ले आब पुत्रको लागि महाराज, आफना कोटबटा चाइन्या राजासित पतिङ्या चाइन्या महाराज, लीहाल्यो।
लिन्या बखतमा, लिन्या बखतमा, आब त्यो रानिमौलाले भण्यो कि, ओ राजाउ पिर्थाम देउ, जबतक म आफनो चाइन्या मबटा चाइन्या कोइ चीजको चाइन्या उ हुन सक्दैन, तबतक म तमरा तमरा यै कोटमा राज्य गर्दैन।
तर, म त एक्यै आफनो मनको लाग्या तिर्सना के छ कि बारधाम चाइन्या पुरा गरिसक्यापछि वाँपछिम तमरा कोटमा चाइन्या राज्य चाइन्या म गर्द्या हुँ।
तर, मलाइ चाइन्या क्यै खर्चपात बक्सिजाउ, तर, म आब चाइन्या म तिर्थजात्रा गर्छु।
भणिकन महाराज, रानिमौलाले चाइन्या राजा पिर्थाम देउसित महाराज, बिन्ति लायो।
बिन्ति लाउन्या बखतमा, अँ राजा पिर्थाम देउले तैलाइ चाइयो जतिको महाराज, धनधरप, लुगाकपडा, सामलतुमल जति हो सबै कुरा चाइन्या महाराज, तैलाइ दीकन एउटा पटेडि सुवासमेत चाइन्या महाराज, रानिमौलाका महाराज सातमा लायो।
लागन्या बखतमा दा, ततनी बखतमि त महाराज, रानिमौला तिर्थजात्रा गर्नलाइ त महाराज, कोटबटा चाइन्या पाइलो त आब महाराज कै भाँति लिन पसियान्छिन् अ...।
[हुड्कोवादन र सहगायन] वा हो, बटीहोइ त मौलाज्यूले बोटी पाइलो सार्‍यो हाँ
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ
वा, कुसुम सुवाडी जाइ त बेलीबासो लीयो हाँ
वा, अन्नै दान अर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान अर्‍यो हाँ
वा, ताँ रे होइ त मौला [हुड्कोवादन सुरु‍] ज्यूले चलीभल कीयो हाँ
वा, आइतैका खान आइ त बेलीबासो लीयो हाँ
वा, ताँ रे होइ त अ मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ
वा, रुपालीकी घाट जाइ त बेलीबासो लीयो हाँ
वा, रुपालीकी काली घाट असनान कीयो हाँ
वा, रुपालीकी काली घाट असनान कीयो हाँ
वा, देबताइका नाउँले त ढुङ्ङोमुणो पूज्यो हाँ
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ
वा, अन्नै दानै अर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान अर्‍यो हाँ
वा, देबताइका नाउँले त ढुङ्ङोमुणो पूज्यो हाँ
वा, कुमाउँका सिलिङ जाइ त बेलीबासो लीयो हाँ
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, रानिमौलाले महाराज, बार तिर्थ चाइन्या गर्नाकि त महाराज, बटीहै त महाराज, गोटि पाइलो सार्‍यो। गोटी त महाराज, रानिमौलाले महाराज [हुड्कोवादन], चलभल कियो महाराज, अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो महाराज, कुसुम स्वाडि जाइ बेलिबासो लियो।
ताँ रे है त मौलाज्यूले भण्यो महाराज, आइतका खान जाइ बेलिबासो लियो। ताइँ रे है त मौलाज्यूले चलभल कियो।
रुपालिकी घाट जाइ महाराज, बेलिबासो लियो।
रुपालिकी कालिघाट असनान अर्‍यो। देबताका नाउँले भण्यो महाराज, ढुङ्ङोमुणो पुज्यो महाराज, [हुड्कोवादन]
कुमाउँका सिलिङ जाइ महाराज, बेलिबासो लियो। ताँ रे है त मौलाज्यूले महाराज चलभल कियो रे
मल्तिर चाइन्या महाराज गया, त्यो बडागडामा चाइन्या महाराज, बेलिबासो लियो।
वाँपछि पटके न्वालामा चाइन्या बास गर्‍यो,
अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो।
त्यस्तो गरतेगरतेमा महाराज, पाऊ पैतालाका चाइन्या बाटामा चाइन्या महाराज तिर्थवासि चाइन्या माहाराज xxx तिर्थमा पुगिग्योो [हुड्कोवादन]
जसै महाराज, तिर्थमि पुगिगैथ्या, पुग्न्या बकतमि त दा, ततनी बखतमि त महाराज, रानिमौला महाराज, हरद्वार, गुरुद्वार, काँसि, पर्‍यागराजलाइ त दा कै भाँ कसो लाउन पसियान्छिन...। [हुड्कोवादन र सहगायन]
[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो
हरिद्वार नाइछ मौलाज्यूले गुरैद्वार नाइछ हाँ
वा, अन्नै दान अर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान अर्‍यो हाँ
वा, भोक्या जति मौलाज्यूले भोर्जन ख्वायो हाँ
वा, नाङ्ङा जति मौलाज्यूले कपडा ओडायो हाँ
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलैभल कियो हाँ
वा, काँसी नाइ छ मौलाज्यूले बनारसी नायो हाँ
वा, गङ्ङोत्तरी नाइछ मौलाज्यू जम्मोतरी नायो हाँ
वा, जौँ गेडा बगन्या त जमुनाजी नायो हाँ
वा, तिलै गेडा बगन्या त तिलज्यूखी नायो हाँ
वा, बर्तडीका खेत बसी दरसन लियो हाँ
वा, बर्तडीका खेतैको दरसन भयो हाँ
वा, गयाँ अर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर अर्‍यो हाँ
वा, झाडैखण्ड बजीनाथ जल रे चडायो हाँ
वा, गयाँ अर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर नायो हाँ
वा, अगासैका मौलाज्यूले बाइसधारा नायो हाँ
वा, गौरीकुण्ड नायो मौलाज्यूले सीकैकुण्ड नायो हाँ
वा, धर्मैखण्ड नाइछ मौलाज्यूले दूधै धारा नायो हाँ
वा, धर्मैखण्ड नायो मौलाज्यूले पापैखण्ड छाड्यो हाँ
वा, अन्नैदान अर्‍यो मौलाज्यूले धन्नै दान अर्‍यो हाँ
वा, भोक्या जती मौलाज्यूले भोर्जन ख्वायो हाँ
वा, नाङ्ङाइँ जती मौलाज्यूले कपडा पैरायो हाँ
वा, नाङ्ङाइँ जती मौलाज्यूले कपडा पैरायो हाँ
वा, नवइ दुर्गाई भवानीको दरसन जाइँ अर्‍यो हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बकतमि त, रानि मौलाले महाराज, हरद्वार नायो,
हरद्वार नायो रे महाराज, अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो।
भोक्या जतिलाइ चाइन्या महाराज, भोर्जन ख्वायो, नाङ्ङा जतिलाइ महाराज, कपडा दियो।
ता रे है त मौलाज्यूले चलभल कियो, भण्यो महाराज, काँसि नायो महाराज, बनारस नाहाल्यो। [हुड्कोवादन]
बद्री न, [हुड्कोवादन] बद्री— गङ्ङोत्तरी नायो महाराज, जमनोत्रि नायो।
जौँ गेडा बग्न्या जमुनाजीमा नायो महाराज, तील गेडी बग्न्या महाराज तिलहरिमा नाहाल्यो महाराज, बद्रिकेदारको दर्शन गर्‍यो। [हुड्कोवादन]
गयाँ अर्‍यो, महाराज, [हुड्कोवादन] गजाधर अर्‍यो, झाडखण्ड बैजनाथलाइ, महाराज, जल चडाहाल्यो।
फेरि महाराज गयाँ अर्‍या रे महाराज, अगासका चाइन्या बाइसधारालाइ नायो,
गौरिकुण्ड लाइ नायो रे महाराज तपतकुण्ड लाइ महाराज, नायो।
आँख्खडिमा महाराज, धर्मखण्ड नाइकन महाराज, पापखण्डमा छोडिहाल्यो।
तर, पापखण्ड मा छोड्न्या बखतमा अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो , भोक्या जतिलाइ महाराज, अँ, भोक्या जतिलाइ चाइन्या अन्नको दान गर्‍यो, भोर्जन ख्वायो,
नाङ्ङा जतिलाइ चाइन्या महाराज, कपडा चाइन्या दियो। [हुड्कोवादन]
नौ दुर्गा भवानिको चाइन्या पुजा गर्‍यो रे आँख्खडिमा चाइन्या बारधाम चाइन्या रानि मौलाले चाइन्या पुरा चाइन्या भइसक्यो। [हुड्कोवादन]
तर, बारधाम पूरा भैसक्यापछि, आब याँ तिर्थमा बस्नु भयैन, तर, आब त आज घरतिर जाउँ,
तर, क्यै हुन्छ कि, भण्ण्या मतलब थ्यो त, तर, आब तिर्थ गरेमा चाइन्या क्वै‍‌‍ चिज्को चाइन्या तिन्लाइ सम्भोगको कुरा चाइन्या क्यै पनि भयैन। [हुड्कोवादन]
तर, वाँबटा वापिस भएर तर, रानि मौला चाइन्या वाँबटा वापिस भैकन यो हामरो चाइन्या यो मायाँ तिर्थघाट भणेको बाङघाट हो,
तर, त्यो बाङघाटमा काँसकुँसको चाइन्या मुडिया रोकिकन रानि मौला चाइन्या त्यो तै सिहांसनमा बसिन्। [हुड्कोवादन]
बस्न्या बखतमा ताँ चाइन्या तै बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा काँसैका मुडियामा चाइन्या ढेरै सालसम्म ताँ बसिन्।
तर, तिनरो चाइन्या माथिको चाइन्या केश पनि चाइन्या लडि चाइन्या पेलो चाइन्या त भैग्यो।
तर, घर आउन्या दिन्मा तिन्लाइ आब सम्भोगको कुरा क्यै पनि भयैन।
आब भण्ण्या बखतमा तर, आब रानि मौला के भन्छिन् कि मैले, म इति चाइन्या तिर्थबासि भएर देबताका नाउँले चाइन्या मइँले ढुङ्ङामुणालाइ पुज्या, तिर्थका नाउँले चाइन्या मइँले खोलानाला नाया।
तर, बारधाम पूरा भैकन तर, मेरो त आँखडि कुरा त क्यै थ्यैन।
तर, मेरो मनको सुच्या कुरा, बिनान पुरुखको चाइन्या पूत्र, बिनान बिउकि चाइन्या खेति, बिनान बादलको चाइन्या मेग गर्जलो, भणेर म मन्सुवा गरेर आएकि।
तर, इति सालसम्मलाइ मइँले धरम् तपस गरिकन मेरो कुरा क्यै पनि भयैन, भणिकन बाङघाटमा काँसकुँसका मुडियामा तिन्लाइ ढेरै शोक पडिकन अँ बस्यैथिन्। [हुड्कोवादन]
बस्न्या बखतमा तर, एक दिनको चाइन्या तिन्लाइ सपनामा चाइन्या त्यो कस्तो कुरा भयो कि, सपना— सपना तो— मा तिन्लाइ चाइन्या एउटा भाव भयो। [हुड्कोवादन]
जस्तो चाइन्या हावा बोलन्छ, हावा बोलेजस्तो तिनरा कानमा शबद् पड्यो,
ओ रानि मौलाउ, तिमिले चाइन्या इति बरससम्मलाइ तिर्थबर्त गर्‍याः, सबै कुरा गर्‍याः। रातदिनमा तिम्लाइ त्यस्तो शोक छ।
तर, आब बिनान बादलको चाइन्या पानि दिन्या म हूँ।
तर, बिनानि बिउ खेति र बिनानि पुरुख चाइन्या पुत दिने म हूँ।
तर, तिम्ले के गर्नु कि बिहानमा चाइन्या त्यो असनान गर्न्या ट्याम्मा पाँच मुठि चाइन्या वालङा पुजा बगडमा चाइन्या राखिदिनु। तिमी असनान गर्नु त आपिस हुने बाखतमा तेइ पुजामा चाइन्या सरप भएर चाइन्या म रिट्न्या हूँ रे तिमिले आएर मलाइ चाइन्या अङाल हाल्नु।
तर, तम्लाइ चाइन्या पुरूख चाइन्या त्यो बिनान पुरुषको पूत मिल्लैछ। भणिकन रानि मौलालाइ त्यस्तो चाइन्या भाव भयो।
हुन्या बखतमा झलक्क ब्युँजिन् रे असनान हुन्या ट्याम् ठिक्क् होइरैयो ।
लौ साँच्ची त हो त भणि चाइन्या बगडमा चाइन्या पाँच मुठि बालुङाको पुजा लाइकन आफु चाँइ तिन् किनारमा चाइन्या नाउनालाइ गइन्।
असनान गर्‍यो तिनले। [हुड्कोवादन] असनान गर्‍यो, जप्ध्यान गर्‍यो।
सबै कुरा गर्न्या बखतमा आब वाउँठै, असनान गरेर फुरुक्क फर्कु, भण्ण्या बखतमा, यस्तो कुरा भयाः हो मलाइ, सपनामा यस्तो भैथ्यो, तर, आब त्योमा के छ, भणेर फुरक्क फर्कन्थिन् त साँच्च् न साँच्ची चाइन्या बालुङाः पुजामा सरप चाइन्या यस्ता किसिमले रेटन्नारैयो।
ताहाँ आइकन, झट्ट अङाल हालु, भन्थिन् त उसै ट्‍याममा चाइन्या सुर्यको छायाँ पनि पडिर्‍यो।
सुरजको छायाँ पड्न्या बखतमा अचल्याक्क अरि चाइन्या रानिमौलाको चाइन्या आङ पनि चाइन्या चचल्कियो। अङाल हालु, अङाल हालु, भण्ण्या बखतमा त्यस्मा चाइन्या अग्निको चाइन्या मेधा चल्यो।
चल्न्या बखतमा त्यस ट्याम्मा चाइन्या रानि मौलालाइ चाइन्या सुर्यको अदामको चाइन्या अदाम रैयो।
अदाम रन्या ट्याम्मा मुन्टाको केश पनि खुस्यो
मुन्टाको चाइन्या केश खुस्यो रे वाँपछि त्यो केशलाइ तिनले चाइन्या त्यो एउटा ठुणामा बेडिकन त्यै कालिघाटमा चाइन्या जलदान गरदियो।
जलदान गर्‍यो रे जलदान गरिसक्यापछि यो बाङघाटका तलेः तल्तिर एउटा, गुबरि, भण्ण्या ठाउँ छ, त्यस्का पारि कुमाउँतर्फ चाइन्या पारिपाटीमा सालदेउ बिसालदेउ राजाका कोट थ्या ताँ अगि।
तर, त्यो सालदेउ बिसालदेउ राजाका चाइन्या त्यो चाकर कस्ता थ्या, ति क्वै माछाइ मात्तर मान्न्या, त्यो रातदिनमा माछाइ मात्तर मान्न्या, त्यस्ता चाइन्या चाकर थ्या।
तर, माछा मान्न्या ट्याम्मा त्यो रानि मौलाको चाइन्या ठुणामुणो बेड्याको केश तर, तिन्का जालमा लाग्यो।
जालमा लाग्न्या बखतमा जाल अटीगै — रे आब अट्कन्या बखतमा, आब जाल्या त आब क्वै अगि क्वै पछि निसिग्या। तर, वाँपछि त जल्याले चाइन्या डाको लायो,
ए भायौ जलेउ, भण्यो, तमरा छापतिको झोल खाइ मरला रे मेरि जाल, भण्या, त अटिक्‌गै, तर, एक् फेरा याँ आस,
भण्या बखतमि त दा ततनी बखतमि त महाराज, चाकर महाराज, यो जल्यासित सबै जल्या एकैसात मिल्या रे महाराज, दा छमाछम जाल एकीमी, दा कै भाँति कसो अन्न पसियानाहान...।
[हुड्कोवादन र सहगायन] ई या हो,
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, माछो जाइन गैछ हाँ
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, माछो जाइन लाग्यो हाँ
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, ढुङ्ङाइँनी लागिगैछ हाँ
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, मुणोइँनी लागिगैछ हाँ
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, भूत लागिगैछ हाँ...।।[हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, चाकर भन्छन् कि, ए भायौ, भण्यो महाराज, कि त मेरि जाल भण्यो महाराज ढुङ्ङा लाग्यो, कि त मेरि जाल माछो लाग्यो, कि त मेरि जाल मुणो लाग्यो, भण्यो, कि त मेरि जाल भूत लाग्यो, तर, मेरि जाल त अटिग्गै, तर, हाण भायौ छमाछम यीनि जाल, भण्यो रे सबैले छमाछम जाल हाण्ण्या बखतमा, आब त्यो जाल तानन्थ्या त आब चाइन्या त्यो केश बेडेको ठुणो, केश बेडेको ठुणो चाइन्या त्यो आयो ताउँठै।
आयाथ्यो त, चाइन्या तैको चकमक कस्तो थ्यो, सुनाजस्तो थ्यो।
तर, आब भण्यो कि, ए भायौ, यो त सुन हो भण्यो । यो त औतिर काँ हो रे, यो त सुन हो।
तर, छाड आब यो सुन हाम्ले पाया। तर, रातदिन हाम्ले माछा मान्ना मान्ना पानीनाइँ हाम भैय्याँ तसाइ उ होइग्या रे निनाव पडिग्या। तर, आब यो सुन्लाइ राजालाइ चडाउँ रे वाँपछि क्यै दोसरि खान्कि मागुला।
तर, लौ हिट कोटमि, भण्यो रे ताँबटाहै फुरुक्क फर्क्या रे त्यो, माछा मान्न्या चाकर राजाका कोटमा गया।
राजाः कोटमा गया रे राजा कोटमा जान्या बखतमा आब त्यो सुनको चाइन्या त्यो ठुणामा बेडेको केशलाइ राख्यो।
आब राजाले हेरन्थ्यो त , राजाले हेरन्थ्यो उफाडन्थ्या त ताँ स्वास्निको चाइन्या केश।
ए चाकरौ भण्यो, यो त स्वास्निको चाइन्या, केश हो,
त केश त यस्तो छ रे स्वास्नि कस्ति होलि, लौ, भण्यो, यो स्वास्निलाइ याँ पुर्‍याउँछौ भण्या पुर्‍या, पुर्‍याउनान भन्छौ भण्या तिमिलाइ जाँताले कोदाली पेली गरिदिन्छु याँ,
भणेर भण्ण्या बखतमा, भाइ नारायन, याँत उल्टा घात भयो, लौ हिट भायौ फर्क, भण्यो रे ताइँनीहै लाग्या उइ रे कालिघाटका चाइन्या माथिमा हिणते हिणते यै बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा…
बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा — बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा चाइन्या त्यो काँसकुँसका मुडियामा त्यो रानिमौला बसेकि थिन।
आब तिन खोद्दथ्या, खोद्दथ्या वाँ जान्थ्या त रानि मौलालाइ पाहाल्यो।
पाउन्या बखतमा झट्टै तिन हडैनी जाइलाग्न पसिया, पाखुडा समाउन बट्टीग्या। तिन्ले भण्यो कि, हेर, म सत्यकि हुँ।
पत्थरशिला म रानिमौला हुँ। मेरो आङमा हात लाउनु पर्दैन। तर तिमि किन आयाका हौ?
तर हामरा राजाले वाँ मगाएको छ कोटमा,
भणेर भण्ण्या बखतमा त्यस्तो भया तिमरा राजाले मगायाः भएपछि म आफु आफूइ जान्छु। तर, तिमिले मेरो आङमा छुनु पर्दैन।
भणिकन महाराज रानिमौला र तिन चाकरती राजाः कोटमा पुग्या।
राजाः कोटमा पुगिसक्यापछि आब राजाले भण्यो कि, ओहो, त्यस्ती चाइन्या रानिमौला, तिमि, त्यस्ति तिमि रानि, त्यस्ता पानिघाटमा काँसकुँसको मुडियामा बसेकि छौ तिमि।
लौ, भण्यो, हामि त राजा हूँ, हाम्रा कोटमा चाइन्या बस, हामि तिमिलाइ ब्या गर्ला भणेर मगायाः हो।
ब्या गर्ला भणेर चाइन्या मगायाः हो, तर, तिमि त्यस्ति रानि चाइन्या पानिका सेतमा बसेर चाइन्या कुनसा बात होला?
भणेर भण्ण्या बखतमा रानि मौलाले भण्यो कि, ए राजा सालदेउ बिसालदेउ, त्यसरी ब्या गर्न्या होइन।
तर, मसित ब्या गर्न्या मनसाय भएपछि एउटा घर छ अलग्ग असल चाइन्या राम्रो घर लगा,
एक मलाइ चाइन्या सिजुरको चाइन्या साडो बुणाँ।
वाँपछि त्यस्को चाइन्या पतिस्टा गर, ठूलो चाइन्या यज्ञ गर। तर, वाँपछि त्यसै चाइन्या यज्ञमा चाइन्या म ब्या गर्ला,
भणेर भण्ण्या बखतमा तर, आब राजा कोटको चाइन्या राजालाइ वाँ के थ्यो रे त्यसै बखतमा चाइन्या घर चिन्न्या चाइन्या ओडलाइ चाइन्या झिकाइहाल्यो, सिजुरको चाइन्या साडो बुन्न्या मिस्तिरिलाइ पनि चाइन्या झिकिहाल्यो। [हुड्कोवादन]
आब त्यो घर चिन्न्या रे चाइन्या सिजुरको साडोको चाइन्या सुरु गर्न्या बखतमि त दा रानि मौला महाराज, चिन्न्यासित रे बुन्न्यासित लोटि बिन्ति बडि घात दा कै भाँति लाउन पसियान्छिन्...।
इँया हो
हातै चिनला त, हातै काटी दिउँलो हाँ
वा बेतैका जती चिनला त बेतै काटी दिउँलो हाँ
वा गजै जती चिनला त गजै काटी दिउँलो हाँ
वा मुणै जती चिनला त मुणै काटी दिउँलो हाँ
वा बेतै जती बुणला त बेतै काटी दिउँलो हाँ
वा मुणै जती बुणला त मुणै काटी दिउँलो हाँ
वा आउँलो जती बुणला त आउँलौ काटी दिउँलो हाँ...।।[हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बखतमि त रानिमौला भन्छिन् कि,
ए ब्वा, घर चिन्न्या ओड, भण्यो महाराज, बेत चिनलै, भण्यो महाराज, बेत काटिदिउँलो, भण्यो महाराज, हात चिनलै हात काटिदिउँलो, मुण चिनलै मुण काटिदिउँलो, गज चिनलै भणेपछि गज काटिदिउँलो,
तर, दिनको, भण्यो महाराज, एकै ढुङ्ङो लाएर चिन त दिन्को एक् ढुङ्ङो लाएर मान्तर चिन, तै भण्णामाथि जन्चिनै, भणेर महाराज, चिन्न्यासित भणिहाल्यो।
जो सिजुरको साडो बुणन्थ्यो, उइखि लै भण्यो कि, बेत बुणलै भणेपछि बेत काट्ट्या हूँ, मुण बुणलै भणेपछि मुण काट्ट्या हूँ, हात बुणलै भण्या हात काट्ट्या हूँ, आउँल बुण्यापछि आउँल पनि काट्ट्या हूँ रे एउटा सिरुपात बराबरलाइ दिनको एउटा चाइन्या सिरुपात बराबरलाइ तुइले बुण्णु, भणेर चाइन्या सिजुरको साडो बुण्ण्यासित भणिहाल्यो।
भण्ण्या बखतमि त आब जति अर्‍या पनि तर, छ मैनामा त तँयार गरिहाल्यो तिन्ले। छ मैनामि त कोट पनि तँयार होइग्यो सिजुरको साडो पनि तँयार होइग्यो।
आब राजाले भण्यो कि, ओ रानि मौलाउ, तिमि त सिजुर चाइन्या कोट नसिद्धिन्ज्याँसम्म ब्या गर्दैन भणेर भन्थ्यौ, लौ त सिद्दीसकियो। लौ ब्या गर्नु पड्यो,
भण्यो रे, लौ आब त्यसोइ काँ हुन्छ रे, भण्यो, आब तेस्तो पुरमा त्यस्को पतिस्टा गर। त्यस्मा ठूलो यज्ञ गर। त्यसै यज्ञमा चाइन्या मैले ब्या गर्नु पड्ड्या हो,
भण्यो रे चाइन्या महाराज, सालदेउ बिसालदेउ राजाले ठूलो चाइन्या यज्ञ गर्‍यो,
त्यैको पतिस्टा गर्‍यो। तर, आब त्यसै चाइन्या यज्ञमा रानि मौलालाइ बोलाइकन आब ब्या गर्न्या सूर गर्‍यो आब।
कण्डमा चाइन्या ब्यासडो बानिकन आफ्ना र चाइन्या रानि मौलाका चाइन्या कण्णमुणो बादेर आब चाइन्या ब्या गर्ने बन्दोबस्त गर्‍यो रे गर्न्या बखतमा, [सहगायन]
वाँ पैल्लीकी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ
वाँ दोसरी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ
वाँ तेसरी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ
वाँ चौथी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ
वाँ पचाउँ भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, सालदेउ राजाले रानि मौलासित ब्या गर्न्या बखतमा,
पैल्लीकी भमौरि रिट्या, भण्यो महाराज, जद्य बुवा सालदेउ, दोसरी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ,
तेसरी भमौरि रिट्या जद्य बुवा सालदेउ, चौथी भमौरि रिट्या जद्य बुवा सालदेउ, पचाउँ भमौरि रिट्या जद्य बुवा सालदेउ, आफना आमाबाबुसित, भण्यो, चेलिबेटि, भण्यो, नाच खेल अद्दीछन।
भणेर भण्ण्या बखतमा आब सालदेउ भन्छ कि, ए भायौ कुसालदेउ,
दाइ, के भन्छौ?
भाइ, मसित पाँच भमौरि रिटि रे, यैले त मसित बुवा भण्यो । तर, मलाइ त यो खपीन, भण्यो, यो भयैन।
ओ हो, दाइ तसो भयबर तम् जनअर ब्या रे पख, म अद्दौ आब ब्या तिनसित,
भण्यो रे महाराज, कान्सो भाइ कुसालदेउ महाराज आइबर कण्ण ब्यासडो वादिकन कान्सो भाइ कुसालदेउ बट्टीयो। [हुड्कोवादन र सहगायन]
वाँ पैल्लीकी भमौरी रिट्या जद्य कका कुसालदेउ हाँ
वाँ दोसरी भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ
वाँ तेसरी भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ
वाँ चौथी भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ
वाँ पचाउँ भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ.। [जोरले हुड्कोवादन]
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, फिरि रानि मौला भन्छिन् कि, पैल्लीकी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ भण्यो महाराज, दोसरी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ,
तेसरी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ, चौथी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ, पचाउँ भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ।
तर, पाँच भमौरि रिट्ट्या बखतमा उइखि कका भणेर चाइन्या महाराज, ढोग दियो रे, [चेलिबेटि आफ्ना] ककाबाबुसित नाच्चीछिन्, तर, त्यस्मा के बाधा लाग्छ रे,
भण्णे कुरा गरन्तक आब कुसालदेउले भण्यो कि, ओ ददा सालदेउ, भण्यो, यो त मलाइ पनि जूड भईन,
भणेर आब तसै यज्ञमा चाइन्या ब्याको चाइन्या तिन्को खजरट्ट भयो।
हुन्या बखतमा आब सालदेउले भण्यो कि, ए भाय कुसालदेउ, आब के गर्नुपड्यो, लौ यस्लाइ चाइन्या धरम्पुत्रि छोरि भै रे धरम्पुत्रि छोरि बनाउनु पड्यो, भण्यो, आब।
धरम्पुत्रि चाइन्या छोरि बनाउनु पड्यो। तर, काइँको चाइन्या राजा, निको राजासित कोइ निको राजा चाइन्या मगाइकन, निका राजालाइ चाइन्या मगाइकन यस्को चाइन्या ब्या गरिदिउँला,
भणेर भण्ण्या बखतमा, तसै बखतमा चाइन्या सालदेउ राजाले पुर्व, पच्छिम, उत्तर, दक्खिन चारै किनारका चाइन्या राजालाइ डाकिदियो।
आब तै रानि मौलालाइ चार राजा चाइन्या पुग्या।
पुग्न्या बखतमा आब रानि मौलाले भण्यो कि, ओ बुवा सालदेउ, तर, यो तम्ले काम गल्त गर्‍या।
एक् ठाउँको चाइन्या एक् राजालाइ मगाइ दिन्यै थ्याः चाइन्या ब्या गर्न ठीक हुन्यैथ्यो। आब चार ठाउँका चाइन्या चार राजालाइ मगायाः। आब तम कैका दिने हौ? एकका दिन्छौ भण्या तीन राजा चाइन्या तिमीलाई रिसाउनी गर्छन् । त यो कुरा भयैन।
भणेर वाँपछि रानिमौलाले चाइन्या आफ्नो चाइन्या पटेडि सुवा थ्यो रे पटेडि सुवालाइ चाइन्या कागलो पात लेख्यो रे अजैयैमेरूमा चाइन्या पठाहाल्यो।
ओ राजा पिर्थामदेउ, यै सालदेउ बिसालदेउ राजाः कोटमा म छूँ।
तर, तिमिले यो कागलोपात पौँचना चोटमा पानिको चाइन्या सामल, बतासको चाइन्या लुगा गरिकन तुरन्त चाइन्या जोगि भ्यासले चाइन्या याँ पुग्नु।
भण्ण्या पटेडि सुवालाइ महाराज, अजैमिरमा पठाहाल्यो रे
अजैमिरमा पठायो रे पुग्न्या चोटमा चाइन्या अजैमिरका चाइन्या सिलिङि चौतरामा चाइन्या त्यो सुवा बस्यो।
आब अजैमिरका चाइन्या भलामन्त्रि भण्णाहान, ओहो, यो सुवा त रानिमौलाको हो। रानिमौलासित गयाः यो सुवा काँबटा पुग्यो?
भण्ण्या बखतमा पिर्थामदेउले भण्यो कि, जब रानिमौलाको चाइन्या सुवा छ भणेपछि मेरि बाउलिमा बस।
पिर्थामदेउले हात ठाडो गर्न्या बखतमा भररर, चाइन्या बाउलिमा बस्यो।
बाउलिमि बसन्थ्यो त कागलोपात धेकिहाल्यो।
आब त्यो तक्यो रे त्यसै चोटमा पिर्थामदेउले चाइन्या आफ्नो जोगि भ्यास गरिकन त्यो राजा चाइन्या सालदेउ राजाः कोटमा चाइन्या पुगिसक्यो।
आब जसै चाइन्या सालदेउ बिसालदेउ राजाः कोटमा चाइन्या पिर्थामदेउ पौँच्यो। पौँचन्या बखतमा आब रानिमौलाले झलक्क चाइन्या धेकिहाल्यो। तर, आब भण्यो रानिमौलाले,
ओ बुवा सालदेउ, तर, यो काम तिम्रो गल्त भयो।
तर, यिन चार राजालाइ चाइन्या के गर्ने हौ तिमि?
एकलाइ त तम दिन्छौ तीन राजा तिम्रो रिसानि गर्छन्।
तर आब यो कुरा गर्नु भयैन कि आब यो मेरो यो गलाको रुदरासको चाइन्या माला छ।
तर, यो रुदरासको चाइन्या मालालाइ म रिटाउँछु,
माला रिटाउँछु रे जस्का टाटमा पड्यो त्यसका जाउँला म । लौ छौ, छौ मन्जूर? सबलाई भणेर भण्ण्या बखतमा राजाहरूले भण्यो कि, सब लौ हाम मन्जूर छौँ।
त्यो त करमपति भै। त्यो मान्सेले दीबरे रीस हुन्या कुरा त रयैन।
त्यो त आब जस्का टाटमा पडन्छ त्यस्लाइ मिल्न्या भण्यापछि त त्यो त करमपति भै। त्यस्मा हाम्ले रीस माण्ण्या कुरा कसैको क्यै छैन।
भण्ण्या कुरामा तिन्को सबको बहस भइसकेपछि आब रानिमौलाले त्यो मोहनको माला रिटायो। आसपासमा चाइन्या कुर्चिमा राजाहरू सब बस्या।
अलि दश कदम अगाडि चाइन्या पिर्थामदेउ बस्याथ्यो जोगिभ्यासबाट।
हुन्या बखतमा आब रानिमौलाले चाइन्या आफ्नो चाइन्या जो सत् चाइँ निम चाइन्या सुच्यो कि, जे त म खास पत्थरशिला रानिमौला अँ दत्तसत्त कर्मकि रानिमौला छु भण्यापछि यो चाइन्या मेरो चाइन्या रुदरासको माला मेरा तै चाइन्या पिर्थामदेउ राजाः गलामा पडोस्।
नइँ, मेरो कुनै दिन्मा चाइन्या मेरो कोइ नित चाइन्या खराब भयाः रैछ भणेपछि जुन ठाउँमा पड्या पनि पडोस्।
भणि त्यस्तो सतनित गर्न्या बखतमा रुदरासको माला रिटायो रे जुन ठाउँमा पिर्थामदेउ थ्यो, त्यस्तै पिर्थामदेउका टाटमि पड्यो।
आब तकन्थ्या त जोगिका टाटमि पड्ई, जोगिभ्यास गएका पिर्थामदेउ।
आब तिनिहरूले भण्यो कि, लौ जोगि काँबटा आयो? यो यैलाइ मुन्ट्याएर **आस यै दश कदम अगाडि।
भण्यो रे तै पिर्थामदेउ जोगिभ्यास भयाः हुन्यालाइ समात्यो रे महाराज, दश कदम चाइन्या अगाडि पुरेइदियो।
आँजि मोहनको माला त्यो रुदरासको माला रिटायो रे रिटाउन्या बखतमा आँजि त्यी जाइबर चाइन्या त्यसका टाटमा पड्यो।
तै पिर्थामदेउ राजालाइ खातामा हाल्यो माथिमा जितरा राख्यो।
फिरि रिटाउन्या बखतमा आँजि त्यसैका चाइन्या टाटोमा पड्यो।
त्यस्का टाटमा पड्न्या बखतमा रानिमौलाले भण्यो कि, आब जस्तै मेरा करम्मा भए पनि जोगि भण्णा त जस्तै भिच्छुक भए पनि त्यो त्यसैका टाटमा पड्यो भण्या पछि म तसैका जान्छु।
आब यस्मा चाइन्या कसैले पनि रीस चाइन्या अन्न्या कुरा कर्सैको क्यै रयैन।
भणन्तक राजाहरू चाइन्या सब वापिस भएर गया सब [हुड्कोवादन]
आब जान्या बखतमा, लौ त्यसो भयापछि रानिमौलाउ, लौ त्यसैमा छौ खुसि, भण्यो। हाँ म त्यसै जोगिमा खुसि छु।
चार फेरा रिटाएको मेरो चाइन्या रुदरासको माला त्यसैका टाटमा पड्यो भणेपछि और मान्स् मलाइ चाइयैन।
भण्यो रे वाँपछि तै जोगिलाइ चाइन्या लेया।
ल्याउन्या बखतमा आब तिन् पिर्थामदेउले भण्यो कि, ए सालदेउ बिसालदेउ, राजा म पनि अजैमिरको राजा हुँ, अजैमिरको राजा हूँ।
यो रानिमौलाले बिनान पुरुषका चाइन्या पूत, बिनान बादलको चाइन्या मेग, बिनान बिउकि खेति नहुन्ज्याँसम्मलाइ तेरा कोटमा बस्दै बस्दैन भण्ण्या हिसाबले, तर, यिन्लाइ मैँले खर्चपर्च दीकन तिर्थमा चाइन्या पठाइदिएको हो।
तर, याँ चाइन्या यस्तो चाइन्या काम भयाको रैछ।
तर, रानिमौला त खास मेरो चाइन्या स्वास्नि हो, मेरो बेइता स्वास्नि हो।
भण्ण्या बखतमा आब चाइन्या सालदेउ बिसालदेउ राजाले भण्यो कि, लौ तसो भयापछि त लौ हामरि पनि त धरम्पुत्रि छोरि भै।
धरम्पुत्रि छोरी ह्‍वै रे, भण्यो ताँबटा चाइन्या धन, द्रब, सुना, चाँदी जति चाइन्या उइ दाइजोपुइजो दिन सकन्थ्यो ताँबटा चाइन्या सबैलाइ चाइन्या पठाइदियो।
पठायो रे, आँजि त्यसै चाइन्या बाङघाटमा भण्ण्या ठाउँमा सबै जमा भया।
जमा भइसकेपछि [हुड्कोवादन] आब भण्यो कि रानिमौलाले भण्यो कि, लौ त्यस्तो भैसक्यापछि लौ आब मैँले फल मागेको चीज मलाई परछ्य चाइन्या धेकाउनु।
धेक्न पाउँ भण्ण्या बखतमा बेहानमा चाइन्या त्यो बाङघाटमा पर्भातमा त्योले, चाइन्या नियमले चाइन्या पुजासुजा गर्‍यो।
आब मनले सुच्न्या बखतमा एकै टालो चाइन्या बादल सर्कमा लाग्यो रे भय्याँ मेरमन्धीर चाइन्या हल्लाइदियो।
कैले नबर्सै आज बर्सै, जलथल चाइन्या पानिको अरिदियो।
आब पत्यार भयो कि भयैन? वाँपछि, वाँपछि पत्यार भैसकीयो। [हुड्कोवादन]
पत्यार भैसकेपछि आब ताँपछि चाइन्या रानिमौला आब घर आउनलाइ चाइन्या बाटा लागिन्।
बाटा लागिन्। [हुड्कोवादन] बाटा लागिन् त — बाटा लागिसक्यापछि आँखडिमा चाइन्या आब यो — हाम्रो यो ढोलिपोखरा भण्ण्या ठाउँमा — ढोलिपोखरा भण्ण्या ठाउँमा आब राजा अगाडि, त रानिमौला पाछा थिन्।
तर, डोल्याले भण्यो कि, यो रानिमौला दिन्को दिन फूल जति भारि हुन्लागेकि छन्। यो कारण के भयो?
भणेर भण्ण्या बखतमा,आब त्यो राजाले त्यो कुरा सुण्ण्या बखतमा राजाका मन्मा पनि अचम्म भयो कि, इति बर्षसम्मलाइ त्यो तिर्थबासि भएकी त्यस्कापछि लाग्न्या म पनि त विकारको हुँ,
भण्यो रे राजाः मन चम्क्यो रे त्यो स्वाट्ट अरि अगाडि लागेर चाइन्या आफ्ना कोट नीयो।
आब रानिमौलाले सोद्यो, रानिमौलाले सोदि, राजा काँ छन? भण्यो त राजा त अगाडि गैसक्या।
ओहो यो पनि त मेरो बाँच्न्या काम रयैन। भणेर डोलिभितरैमा चाइन्या दन्तजीब खाइकन रानिमौलाले समेत मरिदियो। [हुड्कोवादन]
रानिमौलाले मर्न्या बखतमा आँखडिमा चाइन्या भडेगाको चाइन्या च्याहान गर्‍यो।
च्याहान गर्न्या बखतमा मलामिले चाइन्या आगो सल्काउन्या बखतमा जो चाइन्या सुर्यको अधान चाइन्या बाङघाटमा भयाथ्यो। सुर्यको अदान थ्यो। त्यो अदान चाइन्या फट् चाइन्या फट्क्यो रे चाइन्या तौडका चाइन्या तौड्या डाबरामा पस्यो।
तौडाः डाबरामा पस्यो। तौडाः डाबरामा पसिग्यापछि आब त्यो, त्यो मलामिले तिननको चाइन्या सबै कुरा दाहासाहा चाइन्या सबै कुरा गरेपछि कोटमा पुग्या।
लौ दाहा दिन्या बखतमा रानिमौलाको के भइथ्यो?
भण्यो रे, एउटा उछिट्टियो रे फट्ट उछिट्टयो रे ताइँनो जङ्ङल पडेको हो। के हो हाम्ले त्यस्को तलासि गर्‍यैन।
लौ, तसो भया लौ त्यो तलासि अर, लौ जा।
भणेर चाइन्या वाँ लगाउँथ्या त वाँपछि च्याहाँ च्याहाँ अद्दो एक् बालख तौडको जिलि मुखमा हालिकन त्यसरि सम्कीर्‍यो।
तेलाइ उचाएर चाइन्या राजाः कोटमा पुर्‍यायो।
राजाः कोट्मा पुरेयापछि तस्को परिच्छ्या चाइन्या गर्‍यो।
लौ यो खास चाइन्या यो सूर्यवंशि चाइन्या हो भण्याधेकि लौ एउटा परिच्छ्या देउ।
भण्ण्या बखतमा काँस्या थाल्मा राख्‍न्या बखतमा काँस्या थाल फुटिजान्या भयो,
निङलाको छडि राख्या पछि निङाला [छ] छडि फुटिजान्या भयो।
चौथा लाग्याः मान्सले सामने गयो भण्यापछि चौथो पनि थाकिजान्या भयो।
वाँपछि तैलाइ लेकको चाइन्या चुडानि साद्यो, गाडको मसानि साद्यो त हरेक कुरा चाइन्या गर्न्या बखत आँख्खडिमा त्यैलाइ काट्न्या बखतमा खून निकल्यैन, त्यैलाइ दूद निकल्यो। [हुड्कोवादन]
दूद निकलिसक्यापछि वाँपछि चाइन्या त्यो अजैमिरका कोटमा हाँ, तपि मल्ल, भण्ण्या चाइन्या अजैमिरका कोटमा त्यस्को चाइन्या राज्य भयो। [हुड्कोवादन]
[tambour] Ô,
de Bilbilkar [fut] Udaud, Bilbilkar,
Ô, de Bilbilkar [fut] Udaud, Bilbilkar,
De Udaudkar : Budbudkar, Udaudkar,
De Budbudkar : Pirthamdeu
La principale des sept reines de Pirthamdeu
Parmi les sept reines, laquelle est l’aînée ?
Parmi les sept reines, laquelle est l’aînée ?
Parmi les sept reines, Rani Maula est l’aînée
Le giron de Rani Maula est stérile. [tambour]
Ô grand roi, à cette époque, les noms des rois de Ajaimiryakot étaient :
Ilaikar, Bilbilkar, du roi Bilbilkar, sire Hunhunkar, de Hunhunkar : Dhamdhamkar,
de Dhamdhamkar, sire, fut Pirthamdeu. Pirthamdeu avait sept reines.
La principale des sept reines était stérile.
La reine aînée Maula, la reine aînée Maula, oui la reine aînée Maula était stérile.
Alors, pour avoir un fils, sire, depuis sa forteresse, elle fit une promesse au roi, sire.
Tenant promesse, Rani Maula parla ainsi : « Ô roi Pirthamdeu, tant que rien ne viendra de moi, je ne résiderai pas dans ce fort.
Mais, pour le souhait de mon âme, je vais visiter les douze lieux saints et puis je reviendrai vivre dans votre fort.
Donnez-moi de quoi subvenir à mes dépenses, je pars en pèlerinage. »
Par ces paroles, sire, la reine Maula Rani s’adressa au roi Pirthamdeu.
En réponse à sa requête, le roi Pirthamdeu lui donna tout les richesses, vêtements et tissus, nourriture et ustensiles, tout ce dont elle avait besoin. Il donna tout cela ainsi qu’un perroquet apprivoisé, sire, il les remit à Rani Maula.
Alors, sire, au moment où Rani Maula s’apprêtait à partir en pèlerinage depuis le fort, de quelle manière alla-t-elle ?
De là, Maula alla à Doti,
De là, Maula se remit en route,
Elle parvint à Kusum Suvadi et y dormit.
Maula fit des dons de grains, des dons de biens
De là, Maula se remit en route,
Elle parvint à au col de Aita et s’y arrêta.
De là, Maula se remit en route,
Elle parvint à la berge sacrée de Rupali et y dormit
Elle fit ses ablutions à Kali Ghat,
Elle fit ses ablutions à Kali Ghat,
Elle vénéra les pierres et les temples au nom des dieux,
De là, Maula se remit en route,
Maula fit des dons de grains, des dons de biens,
Elle vénéra les pierres et les temples au nom des dieux,
Elle parvint à Silingi au Kumaon et y dormit,
De là, Maula se remit en route, [tambour]
Ô sire, à ce moment, sire, Rani Maula se rendit à Doti, sire, pour faire le pèlerinage aux douze lieux saints. Elle fit des dons de grains, des dons de biens, sire, elle alla à Kusum Suvadi et y passa la nuit.
De là, la reine Maula alla au col de Aita et y passa la nuit. Puis, Maula se remit en route.
Elle alla à la berge sacrée de Rupali et y passa la nuit.
Elle fit ses ablutions à la berge Kalighat de Rupali. Elle vénéra les temples et les pierres au nom des dieux.
Elle alla à Siling, au Kumaon, sire, et y passa la nuit. De là, Maula se remit en route
et alla vers les hauteurs, sire, elle passa la nuit dans une montée abrupte.
Puis elle s’arrêta à Patke Nvala,
fit des dons de grains, fit des dons de biens.
De cette manière, sire, elle atteint le lieu saint.
Depuis le lieu saint où elle était parvenue, sire, Rani Maula commença ses ablutions à Haridvar, Gurudvar, Kashi, Prayag, de la manière suivante :
[tambour] Ô
Maula fait ses ablutions à Haridvar, fait ses ablutions à Gurudvar,
Maula fait des dons de grains, fait des dons de biens
Ô Maula nourrit tous ceux qui ont faim
Maula offre des vêtements à tous ceux qui sont nus,
De là, Maula se remet en route,
Maula fait ses ablutions à Kashi, à Varanasi,
Maula fait ses ablutions à Gangotri, fait ses ablutions à Jamunotri,
Elle fait ses ablutions dans la Jamuna qui charrie des grains d’orge,
Elle fait ses ablutions dans la Tila qui charrie des grains de sésame,
Elle s’installe dans un champ à Bartadi et va y voir les dieux
Elle s’installe dans un champ à Bartadi et y reçoit la vision des dieux
Elle fit Gaya, Maula, elle fit Gajadhar,
Ô, elle offre des libations à Jhadaikhan Bajinath
Elle fit Gaya, Maula, elle fit Gajadhar,
Dans les vingt-deux fontaines du ciel, Maula fait ses ablutions,
Maula fait ses ablutions à Gauri kunda, fait ses ablutions à Sikai kunda,
Oui, Maula fait ses ablutions à Dharma Khanda, fait ses ablutions à Dudh Khanda,
Oui, Maula fait ses ablutions à Dharma Khanda, elle quitte Pap Khanda,
Ô, Maula fait des dons de grains, fait des dons de biens,
Ô Maula nourrit tous ceux qui ont faim
Maula offre des vêtements à tous ceux qui sont nus,
Maula offre des vêtements à tous ceux qui sont nus,
Ô, elle va voir les neufs Durga Bhavani,
Ô sire, alors, sire, Rani Maula fit ses ablutions à Haridvar.
Elle fit ses ablutions à Haridvar, fit des dons de grain, sire, fit des dons de biens.
Elle nourrit les affamés, vêtit les dénudés.
De là, Maula se remit en route. Elle fit ses ablutions à Kashi, sire, fit ses ablutions à Varanasi. [tambour]
Elle se lava à Badri, à Gangotri, sire, se lava à Jamanotri.
Elle se lava dans la Jamuna qui charrie des grains d’orge, dans la Tilahari qui charrie des grains de sésame, sire, elle alla voir Badri Kedar, sire.
Elle fit Gaya, et encore offrit des libations à Jharkhand Baijanath, sire.
Elle fit Gaya, sire, se lava dans les vingt-deux fontaines du ciel,
se lava au Gauri kunda, au Tapata kunda.
A la fin, sire, alors qu’elle se lavait au lieu du Dharma, elle quitta le lieu du péché.
Quittant le lieu du péché, elle fit des dons de grains, des dons de biens, sire. Elle nourrit les affamés,
vêtit les dénudés, ô sire, [tambour]
elle vénéra les neuf Durga et la reine Maula compléta finalement son pèlerinage aux douze lieux saints. [tambour]
Une fois le tour des douze lieux saints complété, elle se dit : « Je n’ai plus de raison de rester aux lieux saints, rentrons maintenant à la maison,
mais quelque chose s’est-il passé ou non ?» Pourtant, elle n’eut aucun résultat.
Elle partit alors de là, Rani Maula, elle partit de là et se construisit une hutte de paille à Bang Ghat, au lieu dit Bang Ghat de notre Maya Tirtha Ghat.
Là Rani Maula se tint en posture d’ascèse. [tambour]
Elle resta de nombreuses années dans sa hutte de paille au lieu dit Bang Ghat.
Et les cheveux de sa tête devinrent jaunes.
Alors, comme il n’y avait aucun résultat pour elle alors qu’il était temps de rentrer à la maison,
elle se lamenta ainsi :« Moi qui suis restée si longtemps dévote, qui ai vénéré pierres et temples au nom des dieux, qui ai fait tant d’ablutions dans les rivières au nom des tirtha,
il ne m’est rien arrivé alors que j’ai pourtant achevé le tour des douze lieux saints.
Mais je suis venue avec l’espoir qu’advienne un fils sans époux, une récolte sans semence, de la pluie sans nuage.
Malgré mes si longues années d’ascèse et de dévotion, rien n’est arrivé. » Ainsi, elle se tourmentait atrocement à Bang Ghat.
Alors qu’elle vivait ainsi, un jour elle eut un rêve. En rêve, elle eut une sensation, [tambour]
comme si le vent lui parlait, et cette voix semblable au son du vent lui dit à l’oreille :
« Ô Rani Maula, tu as fait un si long pèlerinage, tu as tout fait. Jour et nuit, tu endures tant de peine.
A présent, c’est moi qui vais faire pleuvoir sans qu’il y ait de nuage.
C'est moi qui vais donner une récolte sans semence et un fils sans époux.
Mais voilà ce que tu devras faire : le matin, à l’heure de tes ablutions, vénère cinq poignées de sable sur la berge et moi je me présenterai sous forme de serpent. Toi, tu t’approcheras et me saisiras.
Alors tu obtiendras un fils sans époux ».
Rani Maula entendit ce message et se réveilla aussitôt. Elle se tint prête pour le moment des ablutions.
Espérant « Pourvu que cela se réalise », elle vénéra cinq poignées de sable sur la berge et alla faire ses ablutions.
Elle fit ses ablutions, médita et récita des prières.
Alors qu’elle avait tout fait, elle se retourna brusquement, en s’exclamant : « J’ai fait ce qui m’a été conseillé en rêve, maintenant que va-t-il se passer ? ». Alors, pour de vrai un serpent se tenait sur le monticule de sable.
Elle s’en approcha, se rappela des mots « saisis-moi aussitôt » et le soleil disparut.
Au moment où le soleil se cacha, le corps de la reine se mit à trembler. Alors qu’elle se rappelait encore « saisis-le, saisis-le », la flamme du feu aussi se mit à trembler.
Et pendant qu’elle tremblait, le soleil la brûla,
et les cheveux de sa tête tombèrent.
Elle les attacha à une souche d’arbre et les offrit à l’eau à Kali Ghat.
Or, en aval de ce Bang Ghat, près d’un lieu nommé Gubari, se trouvait le fort du roi Saldeu Bisaldeu du Kumaon.
Ce roi avait à son service quelle sorte de personne ? Un serviteur qui ne faisait jour et nuit, que prendre du poisson.
Alors qu’il pêchait, cette souche autour de laquelle Rani Maula avait accroché ses cheveux, se prit dans son filet.
Alors le filet s'y accrocha et le pêcheur se plaça par devant, se plaça par derrière. Il se mit à crier :
« Hé mes frères pêcheurs, meure en buvant ta descendance en bouillon, mon filet s'est accroché, venez donc par ici ».
Alors, sire, tous les pêcheurs s’unirent au serviteur et se mirent à tirer le filet de cette manière :
[tambour] Oh oui,
Est-ce qu’un poisson s’est pris dans mon filet
Est-ce qu’un poisson s’est pris dans mon filet
Ou bien est-ce une pierre dans mon filet ?
Ou bien est-ce une bûche dans mon filet ?
Ou bien encore, est-ce un esprit dans mon filet ?
O sire, à ce moment-là, sire, le serviteur dit : « Hé mes frères, soit une pierre s’est prise dans mon filet, soit c’est un poisson dans mon filet, soit une bûche dans mon filet, ou bien encore un esprit dans mon filet, mais tirez mes frères, tirez fort ce filet ». Alors que tous tiraient le filet, ils le sortirent et la souche où les cheveux étaient accrochés émergea.
Les cheveux émergèrent et leur éclat, comment était-il ? Comme de l’or.
Il dit alors : « Ô mes frères, ça, c’est de l’or. Cela ne peut être que de l’or.
Mais lâchez l’affaire, c’est moi qui ai trouvé cet or. Pêchant jour et nuit, l’eau est devenue comme le giron de ma mère et ainsi je suis devenu répugnant. Maintenant, je vais offrir cet or au roi et je demanderai un autre moyen de subsistance.
Allons, en route vers le fort. » Ce serviteur partit de là aussitôt et se rendit au fort du roi.
Il alla au fort du roi avec la souche entourée de cheveux qu’il portait.
Alors le roi les vit, le roi les regarda et les détacha : c’était des cheveux de femme.
« Hé serviteur, ce sont des cheveux de femme.
Si les cheveux sont ainsi, comment doit être la femme ! dit [le roi], Apporte-moi donc la femme, et si tu ne le fais pas, je te ferai placer dans ton filet, jeter dans un moulin à huile et presser », ajouta-t-il.
« Par Narayan, me voilà bien récompensé. En route! », dit-il et il quitta les lieux. Il alla en amont de Kali Ghat…
Rani Maula se tenait dans sa hutte de paille au lieu-dit Bang Ghat.
A force de chercher, il finit par trouver Rani Maula.
Il tenta aussitôt de la prendre par le corps et s’apprêtait à saisir son bras, quand elle lui dit : « Vois je suis vertueuse.
Je suis la reine de Patharsila. Tu n’as pas besoin de me saisir le corps. Pourquoi es-tu venu ? »
« Notre roi vous fait mander dans son fort », répondit-il.
« Si c’est ainsi, si ton roi l’a demandé, j’irai de moi-même, mais il n’est nul besoin que tu me touches »,
lui dit-elle, sire. Rani Maula et ce serviteur arrivèrent au fort du roi.
Parvenus là, [le roi] dit : « Oh, ainsi tu es Rani Maula, toi, tu es ainsi, Rani, tu habitais comme ça dans une hutte de paille à Pani Ghat !
Allons, nous, nous sommes roi ; habite au fort, je t’ai fait venir pour t’épouser.
Mais quelle force t’a conduite à t’installer sur cette berge, à un tel endroit, toi reine ».
Rani Maula lui répondit : « Ô roi Saldeu Bisaldeu, je ne peux vous épouser comme ça.
Si vous souhaitez m’épouser, faites-moi faire une maison, une belle maison à part,
faites-moi faire une tenue de soie.
Puis faites-moi l’honneur d’organiser une grande cérémonie sacrificielle. Alors, je vous épouserais au cours de cette cérémonie. »
Alors, que fit le roi, le roi du fort ? Il choisit un ouvrier qui bâtissait des maisons. Il choisit également un tisserand pour tisser l’habit de soie.
Mais au moment de commencer cette maison et cet habit de soie, sire, Rani Maula alla tenir ces propos au maçon et au tisserand, de cette manière :
Oh,
les mains qui construisent, ô frère, je les couperais,
Construis un empan, je couperais ta main
Construis deux coudées, je te couperais deux coudées,
Construis la hauteur d’un poing, je te couperais le poing
Construis un empan, je couperais ta main
Construis la hauteur d’un poing, je te couperais le poing
Oui, construis la hauteur d’un doigt, je te couperais le doigt
Ô sire, à ce moment Rani Maula dit :
« hé petit père, toi l’artisan qui fabriques des maisons, ose donc construire un empan, lui dit-elle sire, je te couperais la main; elle dit encore sire, construis une coudée je te couperais le coude, construis la hauteur d’un poing, je te couperais le poing, si tu construis deux coudées, je t’en couperais autant,
mais en un jour, lui dit-elle sire, construis donc en ne plaçant qu’une seule pierre ; une seule pierre par jour, ne construis pas plus que ça. Voilà ce qu’elle dit au maçon.
Au tisserand qui confectionnait l’habit de soie, elle dit : « Tisse un empan, je couperais ta main, tisse la hauteur d’un poing, je te couperais le poing, tisse une coudée, je te couperais le coude, tisse la hauteur d’un doigt, je te couperais le doigt. Ne tisse pas plus que la largeur d’un brin d’herbe Siru, par jour, pas plus qu’un brin d’herbe Siru. » Elle parla ainsi à celui qui tissait le vêtement de soie.
Il fit comme elle lui avait demandé, mais au bout de six mois, cela fut prêt. Le fort aussi fut prêt en six mois.
Alors le roi dit : « Ô Rani Maula, tu avais dit : ‘je ne me marierais pas tant que le fort ne sera pas construit’, le voilà maintenant achevé. Allons il faut à présent se marier ».
-«  Comment le ferait-on ainsi ? dit elle maintenant, fais-moi honneur dans cette ville. Organise-là une grande cérémonie sacrificielle. Il faudra m’épouser lors de cette cérémonie. »
Elle répondit cela, sire, et le roi Saldeu Bisaldeu fit organiser une grande cérémonie sacrificielle
et lui fit honneur. Alors il appela Rani Maula sur l’aire sacrificielle et commença la cérémonie de mariage.
[Le roi] fit un nœud de mariage à sa ceinture, l’attacha à son corps et à la taille de Rani Maula en préparation du mariage, mais à ce moment là :
J’ai fait le premier tour, salut à toi, père Saldeu !
J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, père Saldeu !
J’ai fait le troisième tour, salut à toi, père Saldeu !
J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, père Saldeu !
J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, père Saldeu !
Ô sire, à ce moment sire, au moment où le roi Saldeu allait épouser Rani Maula, elle dit :
« J’ai fait le premier tour, salut à toi, père Saldeu ! J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, père Saldeu !
J’ai fait le troisième tour, salut à toi, père Saldeu ! J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, père Saldeu ! J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, père Saldeu ! Avec ses parents, la fille danse et joue ! »
Alors Saldeu s’exclama : - Ô petit frère Kusaldeu
- Que dis-tu grand frère ?
- Frérot, elle a fait cinq tours avec moi, mais m’a appelé père, cette union ne peut se faire.
- Puisque c’est ainsi, ne l’épouse pas. Attends, moi je vais l’épouser, dit-il, sire.
Le petit frère Kusaldeu se présenta, fit le nœud de mariage à sa ceinture et ce cadet Kusaldeu fut alors prêt à se marier. [tambour]
J’ai fait le premier tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
J’ai fait le troisième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
Ô sire, de nouveau cette fois-ci Rani Maula dit : J’ai fait le premier tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu! J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
J’ai fait le troisième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu! J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu! J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!
Mais au bout de cinq tours, l’appelant oncle paternel, elle le salua en se prosternant et ajouta : « la fille danse avec son père et son oncle, qu’y a-t-il de mal à cela ? ».
Alors Kusaldeu déclara : « Moi aussi, cette union ne me convient pas ».
Le mariage lors de cette cérémonie fut annulé et
Saldeu déclara : «  Hé petit frère Kusaldeu, voilà ce qu’il nous faut faire maintenant, celle que voilà est devenue notre fille spirituelle, il faut en faire notre fille spirituelle.
Il nous faut trouver un roi de bon aloi, un roi de bon aloi et organiser leur mariage.»
Sur ces paroles, le roi Saldeu fit appeler les rois de l’est, de l’ouest, du nord et du sud, des quatre directions.
Et ces quatre rois se présentèrent à Maula Rani.
Mais lorsqu’elle les vit, Maula Rani déclara : «  Ô père Saldeu, tu n’as pas procédé comme il convient.
Il fallait demander un seul roi, d’un seul lieu, et le mariage eût été approprié. Mais vous avez fait demander les rois de quatre lieux, et maintenant auquel donner ? Si vous me donnez à l’un d’eux, les trois autres se fâcheront. Cela n’ira pas. »
Après quoi, Rani Maula écrivit un message qu’elle confia à son perroquet apprivoisé et l’envoya à Ajaimirkot.
« Ô roi Pirthamdeu, je me trouve dans le fort du roi Saldeu Bisaldeu.
Aussitôt que vous recevrez ce message, prenez de l'eau pour provisions et le vent pour vêtement et parvenez au plus vite ici déguisé en yogi !»
Sire, elle envoya son perroquet apprivoisé à Ajaimirkot
et arrivé là, il se posa sur l’arbre Silinge de la place d’Ajaimirkot.
Le ministre du royaume s’exclama : « Oh, oh, ce perroquet est celui de Rani Maula. D’où vient donc ce perroquet qui était parti avec Rani Maula ? »
Alors le roi dit : « Si c’est bien le perroquet de Rani Maula, qu’il vienne se poser sur mon bras ».
Lorsque Pirthamdeu tendit le bras, à coups d’aile, il vint s’y poser
et [le roi] lut le message.
Pirthamdeu le lut puis se déguisa en ascète et s’en alla au fort du roi Saldeu Bisaldeu.
Au moment où Pirthamdeu entra dans le fort, Rani Maula le vit aussitôt. Celle-ci tint alors ce discours :
« Ô père Saldeu, tu n’as pas correctement mené les choses.
Qu’allons-nous faire de ces quatre rois ?
Si tu me donnes à l’un d’eux, les trois autres se fâcheront contre toi.
On ne peut procéder ainsi, mais plutôt, voici ce collier de graines Rudraksha que je porte au cou.
Je vais le lancer
et celui qui le recevra, j’irai avec lui, êtes-vous d’accord? » Elle dit cela en public et tous les rois acquiescèrent : « Nous sommes d’accord.
Ce sera le sort du destin. Il ne doit pas y avoir de colère créée par le choix d’un homme.
Que celui qui reçoit le collier soit l’élu du destin. Personne ne se mettra en colère. »
Après que tous se furent entendus sur ces choses, Rani Maula ôta son collier enchanté. Tout autour, les rois s’assirent sur des chaises.
Quelque dix pieds plus loin, se tenait Pirthamdeu déguisé en ascète.
Alors Rani Maula prononça mentalement ces paroles de vérité et de bon augure : « Si je suis bien la reine vertueuse Rani Maula de Patharsila, que mon collier de rudraksha parvienne au roi Pirthamdeu.
Sinon, si j’ai commis quelque faute, qu’il tombe là où il tombera. »
Au moment où elle prononçait ces paroles de vérité, elle lança le collier de rudraksha, et il arriva là où se tenait Pirthamdeu, sur les genoux de Pirthamdeu.
Tous le virent tomber sur les genoux du yogi — de Pirthamdeu déguisé en yogi.
Alors les autres dirent : Allons donc, mais d’où vient ce yogi ? faites-le donc reculer encore de dix pas.
Et on se saisit de Pirthamdeu déguisé en yogi et le fit reculer de dix pas.
De nouveau elle lança son collier, son collier de rudraksha et de nouveau il alla là, sur ses genoux.
On fit placer le roi Pirthamdeu dans une fosse et l’on mis par dessus une meule de pierre.
De nouveau elle lança, de nouveau il alla sur lui.
Alors Rani Maula dit : « Désormais, puisque c’est mon destin, que ce soit un yogi ou un moine, c’est allé à lui et j’irai moi aussi avec lui.
Sur cela, maintenant personne n’a rien à redire, personne ne doit s’emporter. »
Sur ce, tous les rois prirent congé sans rien emporter et dirent au moment où ils partaient :
Allez, si c’est ainsi, Rani Maula, es-tu satisfaite? — Elle répondit : « j’en suis heureuse.
Puisque qu’à quatre reprises quand j’ai jeté mon collier de rudraksha et qu’il est allé à lui, je n’ai besoin de nul autre. »
Après quoi, on alla chercher ce yogi.
Quand il arriva Pirthamdeu s’exprima : « Ô roi Saldeu Bisaldeu, moi aussi je suis roi, je suis le roi d’Ajaimirkot, je suis le roi d’Ajaimirkot.
J’ai envoyé cette Rani Maula en pèlerinage en subvenant à ses besoins, dans l’espoir qu’elle obtienne un fils sans époux, une récolte sans semence, de la pluie sans nuage, alors qu’elle vivait dans ton fort.
Voilà comment les choses se sont passées.
En vérité Rani Maula est mon épouse, elle est mon épouse légitime. »
Alors le roi Saldeu Bisaldeu lui répondit : « Allons, si c’est ainsi, elle est aussi devenue notre fille spirituelle. Elle est notre fille spirituelle. »
Alors, il lui remit des richesses, des biens, de l’or et de l’argent, tout ce qu’il put donner en dot. Alors tous furent renvoyés.
Mais encore tous s’assemblèrent au lieu dit Bang Ghat.
Et là Rani Maula déclara: « Si c’est ainsi, maintenant il faut montrer la chose que j’avais demandée,
il faut que je la voie» Et alors qu’elle parlait, l’aube pointa. Le matin à Bang Ghat, elle fit sa vénération quotidienne.
Alors qu’elle était occupée à penser, un nuage semblable à un tissu se forma dans le ciel et fit trembler la future mère.
Il tomba une pluie telle qu’on en avait jamais vue.
Y croyait-elle ou pas ? après cela, elle crut. [tambour]
Confiante Rani Maula reprit le chemin vers sa maison.
Elle chemina, chemina, finalement elle rentrait, et arrivée à notre lieu dit Dholipokhara, le roi était devant, Rani Maula était derrière.
Mais, que dit l’un des porteurs du palanquin ? Jour après jour Rani Maula telle une fleur s’épanouit, quelle en est la raison ?
Le roi entendit ces paroles et fut lui aussi surpris. « Elle est restée aux lieux saints de si nombreuses années. Moi aussi je suis soucieux à l’idée de la suivre ».
Et le roi se tourmenta l’esprit et alla aussitôt au plus vite et atteignit le fort.
Alors Rani Maula demanda, «Où se trouve le roi ?» Le roi était parti devant.
«Oh, cela aussi, je ne vivrais pas plus longtemps », dit-elle et dans le palanquin elle se suicida en se mordant la langue avec les dents.
Alors ils lui firent un bûcher avec du bois.
Alors qu’ils avaient fabriqué le bûcher, les deuilleurs s’apprêtaient à y mettre le feu quand un rayon de soleil pravint à Bang Ghat, ce rayon se brisa et alla dans un trou à igname.
Il pénétra dans le trou à ignames. Les deuilleurs firent tous les rites funéraires, puis retournèrent au fort.
Qu’est-il arrivé à Rani Maula au moment de ses funérailles ? [demanda le roi].
Quelque chose nous a effleuré et s’est envolé, puis est allé dans la forêt. Nous n’avons pas été le chercher».
- Si c’est ainsi, allez le chercher. »
Alors, il les envoya là. Ils [trouvèrent] un enfant qui faisait ouin ouin , ils lui mirent un igname dans la bouche et ainsi il s’apaisa.
Ils le soulevèrent et l’emportèrent au fort du roi.
Après qu’il fut conduit au fort du roi, ils l’examinèrent.
« Faites l’examen pour déterminer si c’est un vrai [membre du] clan solaire. »
Dit [le roi], et lorsqu’on le plaça dans un plat d’airain, le plat d’airain se brisa,
lorsqu’on le plaça dans un panier de bambou, il se brisa.
Si un homme affecté de la fièvre quarte allait devant lui, la fièvre s’apaisait.
Puis, plus tard, il vainquit un monstre Cudeni des sommets, un goule Masan des rivières ; quand il faisait toutes ces choses et qu’il recevait une blessure, ce n’était pas du sang qui en sortait, mais du lait.
Après quoi, dans le fort d’Ajaimirkot, sous le nom de Tapi Malla, il régna.
[drum] Ya ho!
From Bilbilkar, Udaud
From Bilbilkar, Udaud
From Udaudkar, Budbudkar,
From Budbudkar, Pirthamdeu
The first of the seven queens of Pirthamdeu
Of the seven queens, which is the eldest?
Of the seven queens, which is the eldest?
Of the seven queens, Rani Maula is the eldest
Rani Maula’s womb is sterile.
O, sire, at that time, the names of the kings of Ajaimiryakot were
Ilaikar, Bilbilkar, from King Bilbilkar, sire, Hunhunkar, from Hunhunkar, Dhamdhamkar,
from Dhamdhamkar, sire, Pirthamdeu. Pirthamdeu, sire, had seven queens.
The senior queen, Rani Maula, was childless.
The eldest, Rani Maula, the eldest, Rani Maula, yes, the eldest, Rani Maula, was childless.
To have a son, sire, she made a vow to the King.
She made a vow, saying, “O King Prithamdeu, for as long as nothing comes from my womb, I will not reside in your fort.
My one desire, my heart’s desire is to complete the pilgrimage to the twelve holy places; after that I will take up residence in your fort.
Grant me expenses, I will go on pilgrimage.”
So saying, sire, Queen Rani Maula, sire, petitioned King Pirthamdeu.
In response, King Pirthamdeu gave her all the money, clothing, and food, she needed, sire, he gave her a tame parrot, sire, and sent it along with her.
At that moment, sire, in what manner did Rani Maula set forth, sire, to make her pilgrimage…
[drum] From there, Maula went to Doti
From there, Maula set out again
She stayed over at Kusum Suvadi.
She made gifts of grain, gifts of wealth
From there Maula set out again
She reached Aita pass and stayed over
From there she set out again
She reached the holy bank of Rupali and stayed over
She bathed at Rupali, at Kali Ghat
She bathed at Rupali, at Kali Ghat
In the name of the gods she worshipped the stones and temples
From there she set out again
She made gifts of grain, gifts of wealth
In the name of the gods she worshipped the stones and temples
She reached Kumaon Silingi and stayed over
From there she set out again [drum]
O, sire, at that moment, sire, Rani Maula, sire, went from there, sire, to Doti, sire, to make the pilgrimage to the twelve holy places. From Doti, sire, Rani Maula, sire [drum], set forth, she made gifts of grain, she made gifts of wealth, sire, she stayed over at Kusum Svadi.
From there, sire, Maula went to Aita pass and stayed over. Then she set forth again.
She went to the bathing ghat at Rupali and stayed over.
She bathed at Rupali Kali Ghat. In the name of the gods, sire, she worshipped the stones and temples, sire [drum].
She went to Siling in Kumaon, sire, and stayed the night. From there Maula set forth
and went up to the heights, sire, and stayed the night.
Then she stayed at Patke Nwala.
She made gifts of grain, gifts of goods.
In this manner, sire, by the pilgrims’ route, sire, she reached the sacred place. [drum]
When, sire, she reached the sacred place, at that time, sire, in what manner, sire, did Queen Maula begin her purifying baths at Hardwar, Gurudwar, Kashi and Prayag…
[drum] O!
O, Maula bathed at Hardwar, she bathed at Gurudwar
She gave grain, she gave riches
Maula fed the hungry
Maula clothed the naked
From there Maula set forth
Maula bathed at Kashi, she bathed at Benares,
Maula bathed at Gangotri, she bathed at Jumnotri
She bathed in the Jamuna, which flows with barleycorns
She bathed in the Tila, which flows with sesame seeds
Staying in a rice field at Bartadi, she received a vision of the deities
At Bartadi Khet she was in the presence of the gods.
Maula made the pilgrimage to Gaya, she made the pilgrimage to Gajadhar
She offered libations to Jhadaikhan Bajinath
Maula made the pilgrimage to Gaya, she made the pilgrimage to Gajadhar
Maula bathed in the twenty-two fonts of the sky
Maula bathed at Gaurikunda, she bathed at Sikaikunda
Maula bathed at Dharma Khanda, she bathed at Dudh Khanda
Maula bathed at Dharma Khanda, she left Pap Khanda
Maula offered grain, she offered riches
Maula fed the hungry
Maula clothed the naked
Maula clothed the naked
She entered into the presence of the nine Durga Bhavani
O, sire, at that time, sire, Queen Maula bathed, sire, at Hardwar
She bathed at Hardwar, sire, she offerd grain, sire, she offered riches
All who hungered, sire, she fed, sire; all who were naked, sire, she gave clothing.
From there Maula set forth, sire, she bathed at Kashi, sire, she bathed at Benares. [drum]
At Badri— [drum] at Gangotri she bathed, sire, she bathed at Jamnotri.
She bathed in the Jamuna, which flows with barleycorn, she bathed in the Tilahari, which flows with sesame seed. She visited Badri Kedar, sire.
She performed the pilgrimage to Gaya, sire [drum], to Gajadhar, sire.
She visited Gaya, sire, she bathed in the twenty-two fountains of the sky.
She bathed at Gauri Kunda, she bathed at Tapata Kunda.
At last, sire, after bathing in the Dharma Khanda, sire, she left the Pap Khanda.
She left the Pap Khanda, she offered grain, sire, she offered riches, she gave grain to the hungry, she gave food,
she gave clothing, sire, to the naked. [drum]
She worshipped the nine Durga Bhawani and at last Queen Maula’s pilgrimage to the twelve holy places was complete. [drum]
When the pilgrimage was complete she thought, “Now there is no more reason to stay here on pilgrimage, now let me go back home.
will something come of it?” Such was her wish, but now, having done the pilgrimage, she got no satisfactory result. [drum]
Rani Maula came back from that place and here, at Bang Ghat, which we call our Maya Tirtha Ghat,
Rani Maula built a grass hut and maintained the ascetic posture.
She stayed for many years in a straw hut in that place called Bang Ghat
The braids on her head became yellow.
Now it was time for her to go home and she had had no satisfactory result. result.
Rani Maula said, “I have remained on pilgrimage for so long and worshipped stones and temples in the name of the gods, I have bathed in rivers and streams in the name of the holy places,
but after completing the tour of the twelve holy places, in the end, nothing has come of it.
My heart’s desire was a son without a husband, a harvest without seed, a thunderstorm without a cloud.
I practised asceticism and devotion for so many years, but nothing came of it.” In her straw hut at Bang Ghat, she was in distress. [drum]
But in this situation, one day she had a dream, in her dream she had a sensation, [drum]
as if the wind spoke, and this voice, like the sound of the wind, reached her ear. ear:
“O Rani Maula, you have made a pilgrimage for so many years, you have done everything. Day and night you suffer such distress.
But now it is I who will give you rain without cloud.
I will give you a harvest without seed and a son without a husband.
But here is what you must do: when it is time for you to bathe, worship five handfuls of sand on the riverbank and take your bath. But when you turn back, I will be there in the form of a snake, wound around the offering; you come to me and embrace me.
Then you will obtain a son without a husband.” That is what Rani Maula experienced.
She woke in an instant and she made ready for her bath.
Hoping it was true, she worshipped five handfuls of sand on the riverbank and went to bathe.
She bathed [drum]; she bathed and recited her prayers.
When she had finished, she rose and was about to turn around. “This has happened to me, this happened in a dream, now what?” she thought and turned right around; in truth, there was a snake on the sand offerings.
She approached it, thinking, "Quick! Let me embrace it!", and at that moment the sun's shadow (?) fell.
When the shadow fell, Rani Maula was motionless, she trembled, "Let me embrace it, let me embrace it!" A flame lit in her body.
Trembling, Rani Maula was branded by the sun, the brand of the sun remained (? MG penciled in "pregnancy" next to the transcription "adhām" (?'brand'))
and the hair fell from her head.
She wound the hair around a piece of driftwood and offered it to the river at Kali Ghat.
Downstream from Bang Ghat there is a place called Gubari, and across from that, on the Kumaon side, was the fort of King Saldeu Bisaldeu.
Now Saldeu Bisaldeu had servants who did nothing but fish, who caught fish day and night.
As they were fishing, the log with Rani Maula’s hair wound around it got into their net.
When it got into the net, the net was stuck. The fishermen came out, some ahead, some behind. The fisherman called out:
“O brother fishermen, you will die eating the broth of your lineage, my net is caught fast, come here a moment!”
Then, sire, the servants, sire, and the fishermen all got together, sire, and what did they do…
[drum] O!
What is it, brothers, did a fish get into my net?
What is it, brothers, did a fish get into my net?
What is it, brothers, did a stone get into my net?
What is it brothers, did a log get into my net?
What is it, brothers, did a ghost get into my net?
O sire, at that time, the servants said, “O, brothers, either a stone has got into my net, or a fish, or a log, or a ghost, but my net is caught fast — pull hard, brothers on my net!” and when they all pulled hard, they pulled it out, and the log with the hair wrapped around it came out.
The hair came out, and its brilliance was like gold.
Now he said, “O brothers, this is gold! How could it be anything else. This is gold!
Never mind! We found this gold. By fishing day and night we have become water ourselves, and we are rotten. Now let us offer this gold to the king and ask for a different occupation.
Let’s go, to the fort!” They went back from there — the fisherman servants went to the King’s fort.
They went to the king’s fort, and they set down that hair wound around a log.
The king saw it and pulled it loose; it was a woman’s hair.
“O servant, this is a woman’s hair!”
If the hair is like this, what must the woman be like? he said. Bring the woman here! If you say you won’t bring her, I’ll have you put you into a net, thrown into an oil-press, and crushed right here!”
“By Narayan, our reward is suffering! Here, get moving! Go back there!” he said and they started out from there. Climbing up from Kalighat, at the place called Bangghat…
Rani Maula was staying in her straw hut.
They looked and looked and they found her.
When they found her they rushed at her, preparing to seize her by the arms. She said, “Look, I am an virtuous woman.
I am the queen of Patharsila. You mustn’t lay hands on me. Why have you come?”
“Our king commands your presence in his fort!”
“If that is so, if your king commands it, I will go of my own will. But you must not touch me!”
she said, sire. Rani Maula and the servants arrived at the King’s fort.
The king said, “Oho, you are Rani Maula, you are like this, such a queen and you have been staying in a straw hut on the riverbank!
Come, I am the king. Stay here in the fort; I sent for you to marry you.
I sent for you for marriage. But what force drove you, a queen, to stay on the riverbank, such a riverbank?
Rani Maula replied, “O King Bilaldeu, I won’t marry just like that.
If you want to marry me, build me a nice house separately,
have a silk sari made for me.
Then do me the honor of a big sacrificial ceremony. I will marry you in that ceremony.
The king ordered up a builder. He ordered up a silk-weaver. [drum]
But when they started building the house and weaving the silk sari, sire, what sort of request did Rani Maula make of the builder and the weaver…
O
Build a cubit, brother, I will cut off your forearm,
Build a span, I’ll cut off your hand
Build a yard, I’ll cut off a yard,
Build a fist’s worth, I’ll cut off your fist,
Build a span, I’ll cut off your hand
Build a fist’s worth, I’ll cut off your fist,
Build a finger’s length, I’ll cut off your finger! [drum]
O, sire, at that moment, Rani Maula said,
“Hey, my boy, mason who builds houses, if you build a span, she said, sire, I’ll cut off your hand, she said, sire, if you build a cubit, I’ll cut off your forearm, if you build the height of a fist, I’ll cut off your fist, if you build a yard, I’ll cut off a yard!
Rather, she said, sire, add one stone each day, build adding one stone each day, no more than that,” she told the mason.
To the weaver who was weaving her silken garment she said, “If you weave a span, I’ll cut off your hand; if you weave the width of a fist, I’ll cut off your fist; if you weave a cubit, I’ll cut off your forearm; if you weave a finger’s length, I’ll cut off your finger. Weave the width of a blade of siru grass each day,” she told the one who was weaving her silken garment.
He did as she told him, but in six months it was ready. In six months the fort was ready as well.
Now the king said, “O Rani Maula, you said you wouldn’t marry until the fort was finished. Well, now it’s finished. Now we must marry.”
“That won’t do, she said. Do me honor in this city. Make a big sacrifice. I must marry in the course of the sacrifice.”
So she spoke, sire. King Saldeu Bisaldeu organized a big sacrifice
in her honor. Then he called her to the sacrificial area and began the marriage ceremony.
He made a marriage knot, tied together his own and Rani Maula’s waists and made ready for marriage, but as he did so…
I’ve made the first round, hail father Saldeu!
I’ve made the second round, hail father Saldeu!
I’ve made the third round, hail father Saldeu!
I’ve made the fourth round, hail father Saldeu!
I’ve made the fifth round, hail father Saldeu!
O, sire, at that moment, sire, when King Saldeu was to marry Rani Maula,
“I’ve made the first round, she said, sire, hail father Saldeu! I’ve made the second round, hail father Saldeu!
I’ve made the third round, hail father Saldeu! I’ve made the fourth round, hail father Saldeu! I’ve made the fifth round, hail father Saldeu! Unmarried daughters, she said, dance and play with their parents!”
At that, Saldeu said, “O little brother Kusaldeu!”
— “What is it, elder brother?”
— “Brother, she made the five rounds with me, but she called me father. This is unsuitable, it won’t do.”
— “Oh, in that case, don’t marry her! Wait — I’ll marry her!”
The youngest brother Kusaldeu approached, tied the marriage knot on his waist, and was ready to get married.
I’ve made the first round, hail paternal uncle Kusaldeu!
I’ve made the second round, hail paternal uncle Kusaldeu!
I’ve made the third round, hail paternal uncle Kusaldeu!
I’ve made the fourth round, hail paternal uncle Kusaldeu!
I’ve made the fifth round, hail paternal uncle Kusaldeu!
O, sire, this time again, sire, Rani Maula said: “I’ve made the first round, hail paternal uncle Kusaldeu! I’ve made the second round, hail paternal uncle Kusaldeu!
I’ve made the third round, hail paternal uncle Kusaldeu! I’ve made the fourth round, hail paternal uncle Kusaldeu! I’ve made the fifth round, hail paternal uncle Kusaldeu!”
Finally, when she had made the five rounds, she bowed to him, calling him paternal uncle, and said, “The daughter dances with her paternal uncle, what harm is there in that?”
At that, Kusaldeu said, “O Saldeu, this marriage doesn’t suit me either!”
The marriage during that sacrificial ceremony was canceled.
Saldev said, “O brother Kulaldeu, here’s what we should do now, she has become our adopted daughter, we must make her our adopted daughter.
We must make her our adopted daughter and we’ll ask around for a king, a good king, a proper king, and we’ll arrange her marriage.”
King Saldeu spoke thus, and he had kings called from the four directions, east, west, north and south.
And the four kings arrived for Rani Maula.
But when they arrived, Rani Maula said, “O father Saldeu, you’ve made a mistake.
You should have called one king from one place, that would have been proper for a marriage. But you have called kings from four places, now which one will you give me to? If you give me to one, three will be angry; it won’t do.”
After that, Rani Maula had her pet parrot, she wrote a message which she gave to her pet parrot and sent it to Ajaimirkot.
“O King Pirthamdeu, I am in the fort of King Saldeu Bisaldeu.”
As soon as you receive this message, take water for provisions and the air for clothing and come here immediately, disguised as a yogi.
She sent her pet parrot, sire, to Ajaimirkot.
When he arrived there, he landed directly on the Osmanthus tree resting-platform at Ajaimirkot.
The minister said, “Oh, this parrot is Rani Maula’s. Where is this parrot that went with Rani Maula coming from?
Pirthamdeu said, “If this is Rani Maula’s parrot, let it come land on my arm.”
When Pirthamdeu held out his hand, whirr! it landed on his arm.
He read the message.
Pirthamdeu read it and immediately took the guise of a yogi and went to the fort of King Saldeu Bisaldeu.
Pirthamdeu arrived at the fort of King Saldeu Bisaldeu. Rani Maula spotted him instantly. She said:
“O Father Saldeu, this is your mistake.
What are you going to do with these four kings?
If you give me to one, three kings will be angry with you.
We can’t do that; instead, look, here is my necklace of Rudraksha seeds.
I will whirl the Rudraksha necklace around,
I’ll whirl the necklace around, and whoever’s lap it falls in, I’ll go to him. Do you agree?” She announced it in public, and the kings all agreed “We all agree.
It will be destiny. It will not be a man’s favor, which would give rise to anger.
If the one whose lap it falls on wins the bride, that is destiny. There is no reason for any of us to be angry.”
After they had all discussed it, Rani Maula whirled the enchanted necklace around. All around, the kings sat on chairs.
Some ten paces further away was Pirthamdeu, disguised as a yogi.
Rani Maula thought in her heart, “If I am truly Rani Maula of Pattharsila, the pure Rani Maula, may my necklace of rudraksha fall on the neck of King Pirthamdeu!
If not, if at any time my virtue has been sullied, let it fall where it may.”
She pronounced these words and whirled the rudraksha necklace around, and it landed there where Pirthamdeu was, in Pirthamdeu’s lap.
They watched, and it fell into the yogi’s lap — the lap of Pirthamdeu disguised as a yogi.
Now they said, “Come, where did this yogi come from? Take him by the nape of the neck and push him ten paces further off!”
They seized Pirthamdeu in his disguise as a yogi, sire, and took him ten paces further off.
Once again she slung her enchanted necklace and again it went to him and fell in his lap.
They put King Pirthamdeu in a pit and placed a millstone over it.
Again she slung the necklace, and again it landed on him.
At this, Rani Maula said, “Now whatever my destiny may be, even if it’s a yogi or a mendicant, if it lands in his lap I’ll go to him.
No one has any reason to get angry at this.”
When she said that, the kings all went back home. [drum]
When they were leaving, they said “Well, if that’s how it is, Rani Maula, are you satisfied?” — “I’m happy as it is, with the yogi.
I whirled my rudraksha necklace around and it landed on his lap four times; I don’t want anyone else.”
After that they brought the yogi.
When they brought him, Pirthamdeu said, “O King Saldeu Bisaldeu, I, too, am a king, I’m the king of Ajaimirkot.
Rani Maula told me, ‘I will not stay in your fort until I obtain a son without a husband, rain without a cloud, a harvest without seed,’ so I gave her expenses and sent her on pilgrimage.
And now this has happened.
Truly, Rani Maula is my wife, my married wife.”
Then King Saldeu Bisaldeu answered, “Well, if that is so, she has also become our adopted daughter. She is our adopted daughter.”
He gave her riches, goods, gold, silver, all he could afford as dowry, and sent everyone off.
He sent them off and again they all assembled together at the place called Bang Ghat.
When they were all together, Rani Maula said, “Well, now what I had asked for must be made manifest.
Let me see it.” It was morning. That morning at Bang Ghat she performed her daily worship.
As she was making a wish in her heart, a patch of cloud appeared in the sky and xxx shook xxx.
Rain fell as it had never fallen before.
Did she believe or not? After that, she believed. [drum]
Believing, Rani Maula set out on the way home.
She set out. [drum] She set out, and finally, at the place called Dholi Pokhara — the King was ahead, Rani Maula behind —,
one of the palanquin-bearers said, “This Rani Maula is blooming like a flower and getting heavier day by day. Why is that?”
When the king heard these words, he was also surprised. “She stayed on pilgrimage for so many years. I am worried about following her.”
The king had doubts and went straight ahead to his fort.
Rani Maula asked “Where is the King?” — “The king has gone ahead.”
“Uh oh, now this! There is no use in my living on!” she said, and she killed herself in the palanquin by biting her tongue with her teeth.
When she died, they made a funeral pyre
They made the pyre and when the mourners were lighting it, a ray of sun fell on Bang Ghat; the ray exploded and entered a yam-hole. It entered a yam-hole.
It entered a yam-hole. The mourners performed all the rites and went back to the fort.
“What happened to Rani Maula at the moment of lighting the fire?” [the king asked].
“Something popped out and flew off, it fell in the forest. We didn’t go find out what it was.”
— “In that case, go find it!”
He sent them there, and there was a baby going “waah waah”; they put a yam into its mouth to comfort it.
They picked it up and brought it to the king’s fort.
When they had taken it to the king’s fort, they examined it in the fort.
“Find out if it is a true member of the solar lineage!”
he [Pirthamdeu] said. When they placed the baby in a bronze plate, the bronze plate broke.
When they put it in a bamboo basket, the bamboo basket came apart.
If it passed in front of a man who had a quartan fever, the fever was cured.
He conquered a Cudani of the highland summits and a ghoul of the riverside burning ghat, and when he did such things, if he was wounded, it was not blood but milk that came out. [drum]
After that, in Ajaimirkot fort, he reigned under the name of Tapi Malla.
[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो,
बिलबिलकारकीका उदउद, बिलबिलकार
या हो, बिलबिलकारकीका उदउद, बिलबिलकार
उदउदकारकीका बुदबुदकार उदैउदकार
बुदैबुदकारकीका प्रथमदेव
प्रथमदेवकी सात रानी प्रमुख
सात रानी प्रमुखमा कुन चाहिँ रानी जेठी
सात रानी प्रमुखमा कुन चाहिँ रानी जेठी
सात रानी प्रमुखमा रानी मौला जेठी
रानी मौलाको त निःसन्तानी भएछ कोख...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज अजैमिर कोटका राजाका नाउँ
अघि राजा इलइलकार, बिलबिलकार, बिलबिलकारका राजा महाराज, हुँहुँकार, हुँहुँकारका धमधमकार,
धमधमकारका महाराज, प्रथमदेव थिए। प्रथमदेवकी (चाहिने)
सात रानी थिइन्। सात रानी प्रमुख (चाहिने) निःसन्तानी भइथिन्।
तर, जेठी रानी मौला, जेठी रानी मौला, अँ, जेठी रानी मौला निःसन्तानी थिइन्।
तर, तिनले अब पुत्रका लागि महाराज, आफ्ना दरवारबाट (चाहिने) राजासित प्रतिज्ञा (चाहिने) महाराज, लिइहाल्यो।
लिने बखतमा अब ती रानी मौलाले भन्यो कि, ओ राजा प्रथमदेव, जबसम्म म आफ्नो (चाहिने) मबाट (चाहिने) कुनै कुराको (चाहिने) ऊ हुन सक्दैन, तबसम्म म बस्तीका यस दरवारमा राज्य गर्दिन। तर,
म त एकै आफ्नो मनको लागि तिर्सना के छ कि बाह्र धाम (चाहिने) पूरा गरिसकेपछि त्यहाँपछि तपाईँका दरवारमा (चाहिने) राज्य (चाहिने) म गर्ने हुँ।
तर, मलाई (चाहिने) केही खर्चपात बक्सियोस्। तर, म अब (चाहिने) म तीर्थयात्रा गर्छु।
भनेर महाराज, रानी मौलाले (चाहिने) राजा प्रथमदेवसित महाराज, बिन्ती लगायो।
बिन्ती लगाउने बखतमा अँ, राजा प्रथमदेवले त्यसलाई चाहिने जतिको धनदौलत, लुगाकपडा, सामलतुमल जति हो सबै कुरा (चाहिने) महाराज, त्यसलाई दिएर एउटा पाल्तु सुगासमेत त्यसलाई दिएर महाराज, रानी मौलाका साथमा पठायो।
पठाउने बखतमा लौ अब, त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौला तीर्थयात्रा गर्नका लागि त महाराज, दरवारबाट पाइला त अब महाराज, कुन भाँति लिन थाल्दछिन्...।
[हुड्कोवादन र सहगायन] त्यहाँबाट त मौलाज्यूले डोटी पाइला सार्‍यो हाँ
त्यहाँ र बाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ
ओ फूलको बारी गएर त रातिको बास लियो हाँ
अन्नै दान गर्‍यो हो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ
त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ
आइतका खानी आएर त रातिको बास लियो हाँ
त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ
रुपालका घाट गएर त रातिको बास लियो हाँ
रुपालका काली घाटमा स्नान गर्‍यो हाँ
रुपालका काली घाटमा स्नान गर्‍यो हाँ
देवताका नाउँले त ढुङ्गोमुढो पुज्यो हाँ
त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ
अन्नै दान गर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ
देवताका नाउँले त ढुङ्गोमुढो पुज्यो हाँ
कुमाउँका सिलिङ्गी गएर त रातिको बास लियो हाँ
त्यहाँबाट मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौलाले महाराज, बाह्र तीर्थ (चाहिने) गर्नलाई त महाराज, त्यहाँबाट त महाराज, डोटी पाइला सार्‍यो। डोटीबाट त महाराज, रानी मौलाले महाराज [हुड्कोवादन] प्रस्थान गर्‍यो महाराज, अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो महाराज, फूलको बारी गई रातिको वास लियो।
त्यहाँबाट त मौलाज्यूले भन्यो महाराज, आइतको खानी गएर रातिको वास लियो। त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो।
रुपालका घाट गएर त महाराज, रातिको वास लियो।
रुपालका काली घाटमा स्नान गर्‍यो। देवताका नामले भन्यो महाराज, ढुङ्गोमुढो पुज्यो महाराज, [हुड्कोवादन]
कुमाउँका सिलिङ गएर महाराज, रातिको वास लियो। त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो र
माथितिर महाराज, गएर त्यस बडा गरामा महाराज, रातिको वास लियो।
त्यसपछि पटके न्वालामा (चाहिने) वास गर्‍यो।
अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो।
त्यस्तो गर्दागर्दा महाराज, पैतलाका (चाहिने) बाटोमा (चाहिने) महाराज, तीर्थवासीमा (चाहिने) महाराज, तीर्थमा पुगिगए। [हुड्कोवादन]
जसै महाराज, तीर्थमा पुगिगएथे, पुग्ने बखतमा त लौ, अब त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौला महाराज, हरिद्वार, गुरुद्वार, काशी, प्रयागराजमा त अब कुन भाँति कसो नुहाउन थालिहाल्दछिन्...। [हुड्कोवादन र सहगायन]
या हो
हरिद्वार नुहाएछ मौलाज्यूले गुरुद्वार नुहाएछ हाँ
अन्नै दान गर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ
भोका जति मौलाज्यूले भोजन खुवायो हाँ
नाङ्गा जति मौलाज्यूले लुगा पहिरायो हाँ
त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ
काशी नुहाई मौलाज्यूले बनारस नुहायो हाँ
गङ्गोत्री नुहाएछ मौलाज्यूले जमुनोत्री नुहायो हाँ
जौ गेडा बग्ने त जमुनाजी नुहायो हाँ
तिलै गेडा बग्ने त तिलज्यूमा नुहायो हाँ
बर्तडीका खेतमा बसी दर्शन गर्‍यो हाँ
बर्तडीका खेतको दर्शन भयो हाँ
गया गर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर गर्‍यो हाँ
हाँ, झरीखान बैजनाथ जल रे चढायो हाँ
या, गया गर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर नुहायो हाँ
आकाशैका मौलाज्यूले बाइसधारा नुहायो हाँ
गौरीकुण्ड नुहायो मौलाज्यूले शिखाकुण्ड नुहायो हाँ
ओ, धर्मैखण्ड नुहाएछ मौलाज्यूले दूधधारा नुहायो हाँ
हाँ, धर्मेखण्ड नुहायो मौलाज्यूले पापै खण्ड छाड्यो हाँ
हो, अन्नै दान गर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ
भोका जति मौलाज्यूले भोजन खुवायो हाँ
नाङ्गा जति मौलाज्यूले लुगा पहिरायो हाँ
नाङ्गा जति मौलाज्यूले लुगा पहिरायो हाँ
ओ, नौ नौ दुर्गा भवानीको दर्शन नै गर्‍यो हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौलाले महाराज, हरिद्वार नुहायो।
हरिद्वार नुहायो र महाराज, अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो।
भोका जतिलाई (चाहिने) महाराज, भोजन खुवायो महाराज, नाङ्गा जतिलाई महाराज, कपडा दियो।
त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो। काशी नुहायो महाराज, बनारस नुहाइहाल्यो। [हुड्कोवादन]
बद्री र बद्री र गङ्गोत्री नुहायो महाराज, जमुनोत्री नुहायो।
जौ गेडा बग्ने जमुनाजीमा नुहायो, तिल गेडा बग्ने तिलहरिमा नुहाइहाल्यो। महाराज, बद्रीकेदारको दर्शन गर्‍यो। [हुड्कोवादन]
गया गर्‍यो महाराज, [हुड्कोवादन] गजाधर गर्‍यो र महाराज,
आकाशका महाराज, बाइसधारामा नुहायो,
गौरीकुण्डमा नुहायो र तप्‍तकुण्डमा महाराज, नुहायो।
आखिरमा महाराज, धर्मखण्ड नुहाएर महाराज, पापखण्डलाई छोडिहाल्यो।
तर, पापखण्डलाई छाड्ने बखतमा अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो, भोका जतिलाई महाराज, अँ, भोका जतिलाई चाहिने अन्नको दान गर्‍यो, भोजन खुवायो,
नाङ्गा जतिलाई महाराज, कपडा (चाहिने) दियो, [हुड्कोवादन]
नवदुर्गा भवानीको (चाहिने) पूजा गर्‍यो र आखिरमा (चाहिने) बाह्र धाम (चाहिने) रानी मौलाको (चाहिने) पूरा भइगयो। [हुड्कोवादन]
तर, बाह्र धाम पूरा भइसकेपछि, अब यहाँ तीर्थमा बस्नु भएन, तर, अब त फेरि घरतिर जाउँ,
तर, केही हुन्छ कि, भन्ने अभिलाषा थियो त, तर, अब तीर्थ गरेमा (चाहिने) कुनै दिनको (चाहिने) पछि तिनीलाई सम्भोगको कुरा (चाहिने) केही पनि भएन। [हुड्कोवादन]
तर, त्यहाँबाट फिर्ता भएर तर, रानी मौला त्यहाँबाट फिर्ता भएर हाम्रो (चाहिने) यो माया तीर्थघाट भनेको बाङघाट हो,
तर, त्यो बाङघाटमा काँसकुशको (चाहिने) झोपडी बनाएर रानीमौला (चाहिने) त्यस तपसीका आसनमा बसिन्। [हुड्कोवादन]
बस्ने बखतमा त्यहाँ (चाहिने) त्यस बाङघाट भन्ने ठाउँमा काँसका झोपडीमा (चाहिने) धेरै वर्षसम्म त्यहाँ बसिन्।
तर, तिनको शिरको केश पनि चुल्ठी (चाहिने) पहेँलो (चाहिने) भइगयो।
तर, घर आउने दिनमा तिनीलाई अब सम्भोगको कुरा केही पनि भएन
अब, भन्ने बखतमा तर, रानी मौला के भन्छिन् कि, म यति (चाहिने) तीर्थवासी भएर देवताका नाममा (चाहिने) मैले (चाहिने) ढुङ्गामुढालाई पुजेँ, तीर्थका नाममा मैले खोलानाला नुहाएँ।
तर, बाह्र धाम पूरा भएर तर, मेरो त आखिर कुरा त केही थिएन।
तर, मेरो मनको चिताएको कुरा, बिना पुरुषकेा सन्तान र बिना बिउको (चाहिने) खेती, बिना बादलको (चाहिने) पानी गर्जला, भनेर म अभिलाषा गरेर आएकी।
तर, यतिका वर्षसम्म मैले तीर्थ तपस्या गरेर मेरो कुरा केही पनि भएन, भनेर बाङघाटमा काँसकुशका छाप्रोमा तिनीलाई धेरै चिन्ता परेर बसेकी थिइन्। [हुड्कोवादन]
बस्ने बखतमा तर, एक दिन तिनीलाई सपनामा त्यो कस्तो कुरा भयो कि, सपनामा एउटा तिनीलाई (चाहिने) एउटा भाव भयो। [हुड्कोवादन]
जस्तो कि (चाहिने) हावा बोल्दछ, हावा बोलेजस्तो तिनका कानमा ध्वनि पर्‍यो,
ओ रानी मौला, ती तपाईँले (चाहिने) यति वर्षसम्म तीर्थव्रत गर्नुभयो, सबै कुरा गर्नुभयो। रातदिन तपाईँलाई त्यस्तो चिन्ता छ।
तर, अब बिना बादलको (चाहिने) पानी दिने म हुँ।
तर, बिना बिउ खेति र बिना पुरुष (चाहिने) पुत्र दिने म हूँ।
तर, तिमीले के गर्नु कि बिहान त्यो स्नान गर्ने टाइममा पाँच मुठी (चाहिने) बालुवाको पूजा बगरमा (चाहिने) राखिदिनू, तिमीले स्नान गर्नू। तर, फिर्ता हुने बखतमा त्यसै पूजामा (चाहिने) म सर्प भएर (चाहिने) म घुम्ने हुँ र तिमीले आएर मलाई (चाहिने) अँगालो हाल्नू।
तर, तिमीलाई (चाहिने) पुरुष (चाहिने) त्यो बिना पुरुषको सन्तान मिल्नेछ। भनेर रानी मौलालाई त्यस्तो (चाहिने) भाव भयो।
हुने बखतमा झल्यास्स ब्युँझिन् र स्नान हुने टाइम ठीक भइरह्यो।
लौ साँच्चै त हो त, भनेर (चाहिने) बगरमा (चाहिने) पाँच मुठी बालुवाको पूजा गरेर आफू ती (चाहिने) किनारमा नुहाउन गइन्।
स्नान गर्‍यो तिनले। स्नान गर्‍यो, जपध्यान गर्‍यो।
सबै कुरा गर्ने बखतमा अब, स्नान गरेर फुरुक्क फर्कूँ, भन्ने बखतमा, यस्तो कुरा भएको हो मलाई, सपनामा यस्तो भएथ्यो, तर, अब त्यसमा के छ, भनेर फुरुक्क फर्कन्थिन् त साँच्चि न साँच्चि (चाहिने) बालुवाको पूजामा (चाहिने) यस्तो किसिमले सर्प बसिरह्यो।
त्यहाँ आएर झट्ट, अँगालो हालूँ, भन्थिन् त त्यसै बखतमा (चाहिने) त्यसमा सूर्यको छायाँ पनि परिरहेको।
सूर्यको छायाँ पर्ने बखतमा थर्र गरेर रानीको आङ काम्यो (चाहिने) आगोको ज्वाला पनि चल्यो।
चल्ने बखतमा त्यस टाइममा रानी मौलालाई सूर्यको डाम (चाहिने) डाम रहिगयो।
डाम रहने टाइममा शिरको केश खस्यो र
त्यसपछि त्यस केशलाई तिनले (चाहिने) एउटा छेस्कोमा बेरेर त्यही कालीघाटमा जलदान गरिदियो।
जलदान गर्‍यो र जलदान गरिसकेपछि यस बाङघाटका तल तल्तिर एउटा, गुबरी, भन्ने ठाउँ छ, त्यसका पारिपट्टि कुमाउँपट्टि (चाहिने) सालदेउ विशालदेउ राजाका दरवार थिए त्यहाँ। अघि,
तर, त्यो सालदेउ विशालदेउ राजाका सेवक कस्ता थिए, ती कुनै माछामात्र मार्ने, त्यो रातदिन माछामात्र मार्ने, त्यस्ता (चाहिने) सेवक थिए।
तर, माछा मार्ने टाइममा त्यो रानी मौलाको छेस्कोमा बेरेको केश, तर, तिनका जालमा लाग्यो।
जालमा लाग्ने बखतमा जाल अट्कियो र अब अट्कने बखतमा अब माझी त अब कोही अघि कोही पछि गइहाले। तर, त्यसपछि तिनीहरूले डाको लगाए,
ए भाइ हो माझी हो, भन्यो, तिम्रा सन्तानको झोल खाइमर्लौ र मेरो जाल, भन्यो, त अट्किगयो, तर, एक फेरा यहाँ आऊ।
भन्ने बखतमा त लौ अब त्यस बखतमा त महाराज, सेवक महाराज, माझीसित सबै माझी एकसाथ मिले र महाराज, अब छमाछम जाल एकैमा गर्दा लौ, अब कुन भाँति कसो गर्न थालिहाल्छन्...।
निया हो [हुड्कोवादन र सहगायन]
या हो हाँ कि त मेरो जाल भाइ हो माछो नै लाग्यो हाँ
या हो हाँ कि त मेरो जाल भाइ हो माछो नै लाग्यो हाँ
कि त मेारे जालभ ाइ हो ढुङ्गामा लागिएछ हाँ
कि त मेरो जाल भाइ हो मुढामा लागिगएछ हाँ
कि त मेरो जाल भाइ यो भूत लागिगएछ हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, सेवक भन्छन् कि, ए भाइ हो, भन्यो महाराज, कि त मेरो जालमा ढुङ्गा लाग्यो, कि त मेरो जालमा माछो लाग्यो, कि त मेरो जालमा मुढो लाग्यो, भन्यो, कि त मेरो जाललाई भूत लाग्यो, तर, मेरो जाल त अट्किगयो, तर, हान भाइ हो, छमाछम यसमा जाल। भन्यो र सबैले छमाछम जाल हान्ने बखतमा, अब त्यो जाल तान्थे त अब केश बेह्रेको छेस्को, केश बेह्रेको छेस्को त्यो आयो त्यहाँबाट।
आएथ्यो त, त्यसको चमक कस्तो थियो, सुनजस्तो थियो।
तर, अब भन्यो कि, ए भाइ हो, यो त सुन हो। यो त अरू कुरा कहाँ हो? यो त सुन हो।
तर, छाड, अब यो सुन हामीले पायौँ। तर, रातदिन हामीले माछा मार्दामार्दा पानीमै हामी आफ्नी आमाका त्यस्तै ऊ भैहाल्यौँ र हिले घाउ परिहाल्यौँ। तर, अब यस सुनलाई राजामा चढाऔँ र त्यसपछि कुनै अर्को पेसा मागौँला।
तर, लौ हिँड दरबारमा। भन्यो र त्यहाँबाट फुरुक्क फर्के र ती (अँ) माछा मार्ने सेवक राजाका दरवारमा गए।
राजाका दरवारमा गए र जाने बखतमा अब त्यो सुनको त्यो छेस्कोमा बेह्रेको केशलाई राख्यो।
अब राजाले हेर्थे त, राजाले हेर्थे, खोल्थे त त्यहाँ स्वास्नीमान्छेको (चाहिने) केश।
ए सेवक हो, यो त स्वास्नी मान्छेको, भन्यो, केश हो,
त केश त यस्तो छ र स्वास्नीमान्छे कस्ती होली, लौ, भन्यो, यस स्वास्नी मान्छेलाई यहाँ पुर्‍याउँछौ, पुर्‍याऊ, पुर्‍याउँदैनौँ, भन्छौ भने तिमीहरूलाई जालमा हालेर, दल्ने कोलुमा हालेर पेल गरिदिन्छु यहाँ।
भनेर भन्ने बखतमा भाइ नारायण, यो त उल्टो दुःख भयो, लौ, हिँड फर्क। भन्यो र त्यहाँबाटै लागे। उही र कालीघाटका माथितिर हिँड्दाहिँड्दा यस बाङघाट भन्ने ठाउँमा…
त्यस काँसकुशका छाप्रोमा ती रानी मौला बसेकी थिइन्।
अब ती खोज्दथे, खोज्दथे त रानी मौलालाई पाइहाल्यो।
पाउने बखतमा झट्टै ती आङमै जाइलाग्न थालिहाले, पाखुरा समाउन तयार भए। तिनले भन्यो कि, हेर म सत्यकी छु।
पत्थरशिला म महारानी हुँ। मेरा आङमा हात लागउनु पर्दैन। तिमीहरू किन आएका हौ?
हाम्रा राजाले उहाँ मगाएको छ, दरवारमा।
भनेर भन्ने बखतमा त्यस्तो भए तिम्रा राजाले मगाएको भएपछि म आफू आफै जान्छु। तर, तिमीहरूले मेरो आङमा छुनु पर्दैन।
भनेर महाराज, रानी मौला र ती सेवक राजाका दरवारमा पुगे।
राजाका दरवारमा पुगिसकेपछि अब राजाले भन्यो कि, अहो, यस्ती, रानीमौला। तिमी त्यस्ती, तिमी रानी! त्यस्ता पानीघाटमा काँसकुशको छाप्रोमा बसेकी छ्यौ तिमी।
लौ, भन्यो, हामी त राजा हौँ, दरवारमा बस, तिमीलाई बिहे गरुँला, भनेर बोलाएको हो।
तर, तिमी त्यस्ती रानी पानीका घाटमा, त्यस्ती कुशमुसका घाटमा बसेर कुन शक्तिबाट होला?
भनेर भन्ने बखतमा रानी मौलाले भन्यो कि, ए राजा सालदेउ, विशालदेउ, यसरी बिहे गर्ने होइन।
तर, मसित बिहे गर्ने मन भएपछि एउटा घर छुट्टै राम्रो घर बनाऊ,
एक मलाई (चाहिने) रेसमको (चाहिने) लुगा बनाऊ।
त्यसपछि त्यसको (चाहिने) प्रतिष्ठा गर, ठूलो (चाहिने) यज्ञ गर। तर, त्यसपछि त्यसै (चाहिने) यज्ञमा (चाहिने) म बिहे गरुँला।
भनेर भन्ने बखतमा, तर, अब राजा, दरवारको राजालाई के थियो र त्यसै बखतमा (चाहिने) घर चिन्ने (चाहिने) डकर्मीलाई झिकाइहाल्यो। रेसमको लुगा (चाहिने) पनि (चाहिने) बुन्ने जुलाहालाई पनि झिकाइहाल्यो। [हुड्कोवादन]
अब त्यो घर चिन्ने र (चाहिने) रेसमको लुगा (चाहिने) सुरु गर्ने बखतमा त लौ, अब रानी मौला महाराज, चिन्नेसित र बुन्नेसित नम्र बिन्ती, गूढ अनुरोध लौ, अब कुन भाँति लगाउन थालिहाल्छिन्...
[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो,
हातै चिनौला त भाइ हो, हात काटीदिउँला हाँ
बित्ता जति चिनौला त बित्तै काटी दिउँला हाँ
गज जति चिनौला त गजै काटी दिउँला हाँ
मूठै जति चिनौला त मूठै काटी दिउँला हाँ
बित्ता जति बुनौला त बित्तै काटी दिउँला हाँ
मूठै जति बुनौला त मूठै काटी दिउँला हाँ
औँला जति बुनौला त औँलै काटी दिउँला हाँ...।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त रानी मौला भन्छिन् कि,
ए बाबु, घर चिन्ने डकर्मी, भन्यो महाराज, बित्ता चिन्लास् त, भन्यो महाराज, बित्ता काटिदिउँला, भन्यो महाराज, हात चिन्लास् हात काटिदिउँला, मूठ चिन्लास् मूठ काटिदिउँला, गज चिन्लास् भनेपछि गज काटिदिउँला।
तर, दिनको, भन्यो महाराज, एउटै ढुङ्गो जोडेर त, दिनको एक ढुङ्गो जोडेर चिन्, चिन्, त्यसभन्दा ज्यादा नचिन्। भनेर महाराज, चिन्नेसित भनिहाल्यो।
जो रेसमको लुगा बुन्थ्यो, उससित पनि भन्यो कि, बित्ता बुन्लास् भनेपछि बित्ता काट्ने हुँ, मूठ बुन्लास् भनेपछि मूठ काट्ने हुँ, हात बुन्लास् भने हात काट्ने हुँ, औँला बुनेपछि औँला काट्ने हुँ र एउटा सिरुको पातबराबरको दिनको एउटा (चाहिने) सिरुको पातबराबरको तैँले बुन्नू। भनेर (चाहिने) रेसमको लुगा बुन्नेसित भनिहाल्यो।
भन्ने बखतमा त अब जति गरे पनि, तर, छ महिनामा त तयार गरिहाल्यो तिनले। छ महिनामा त दरवार पनि तयार भइगयो, रेसमको लुगा पनि तयार भइगयो।
अब राजाले भन्यो कि, ओ रानी मौला, तिमी त, (चाहिने) 'दरवार नबन्दासम्म बिहे गर्दिन' भन्थ्यौ। लौ, अब त सकिसक्यो। लौ, अब बिहे गर्नुपर्‍यो,
भन्यो र, लौ अब त्यसै कहाँ हुन्छ र? भन्यो, अब त्यस्तो नगरमा त्यसको प्रतिष्ठा गर, त्यसमा ठूलो यज्ञ गर। त्यसै यज्ञमा (चाहिने) मैले बिहे गर्नुपर्ने हो।
भन्यो र महाराज, सालदेउ विशालदेउ राजाले ठूलो (चाहिने) यज्ञ गर्‍यो।
त्यसको प्रतिष्ठा गर्‍यो। तर, अब त्यसै यज्ञमा रानी मौलालाई बोलाएर अब बिहे गर्ने प्रयास गर्‍यो अब।
कम्मरमा (चाहिने) लगनगाँठो कसेर आफ्नो र (चाहिने) रानी मौलाको (चाहिने) कम्मरमा कसेर अब (चाहिने) बिहे गर्ने बन्दोबस्त गर्‍यो र गर्ने बखतमा, [सहगायन]
पहिलो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ
दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ
तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ
चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ
पाँचौ परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ।। [हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, सालदेउ राजाले रानी मौलासित बिहे गर्ने बखतमा,
पहिलो परिक्रमा गरेँ, भन्यो महाराज, जदौ बुवा सालदेउ, दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ,
तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ, चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ, पाँचौँ, परिक्रमा गरेँ जदौ बुवा सालदेउ। आफ्ना आमाबाबु सित, भन्यो, चेलीबेटी, भन्यो, ख्यालठट्टा गर्दछन् नै।
भनेर भन्ने बखतमा अब सालदेउ भन्छ कि, ए भाइ कुसालदेउ!
दाइ, के भन्नुहुन्छ?
भाइ, मसित पाँच परिक्रमा गरी र यसले त मसित, बुवा, भन्यो, भनिदियो। तर, मलाई त यो जुरिन, भन्यो, यो भएन।
अहो, त्यसो भएपछि तपाईँ नगर्नुहोस् बिहे र पख्नुहोस् म गर्छु अब बिहे तिनीसित।
भन्यो र महाराज, कान्छो भाइ कुसालदेउ आएर कम्मरमा लग्नगाँठो कसेर कान्छो भाइ कुसालदेउ बिहे गर्न तयार भयो। [हुड्कोवादन र सहगायन]
पहिलो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ
दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ
तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ
चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ
पाँचौँ परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ...। [जोरले हुड्कोवादन]
ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, फेरि रानी मौला भन्छिन् कि, पहिलो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ, दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ कका कुसालदेउ,
तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ, चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ, पाँचौ परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ।
तर, पाँच परिक्रमा गर्ने बखतमा उससित, काका, भनेर (चाहिने) महाराज, ढोग दियो र, छोरीबेटी आफ्ना काकाबाबुसित नाच्दछिन् नै, तर, त्यसमा के दोष लाग्छ र?
भन्ने कुरा गर्ने बेला अब कुसालदेउले भन्यो कि, ओ सालदेउ, भन्यो, यो त मलाई पनि जुर भएन।
भनेर अब त्यसै यज्ञमा (चाहिने) बिहेको (चाहिने) तिनको भताभङ्ग भयो।
हुने बखतमा अब सालदेउले भन्यो कि, ए भाइ कुसालदेउ, अब के गर्नुपर्‍यो, लौ यसलाई (चाहिने) धर्मपुत्री छोरी भई र धर्मपुत्री छोरी बनाउनु पर्‍यो, भन्यो अब,
धर्मपुत्री (चाहिने) छोरी बनाउनु पर्‍यो। तर, कतैको (चाहिने) राजा, राम्रो राजासित कुनै राम्रो राजा (चाहिने) मगाएर, उत्तम राजालाई (चाहिने) मगाएर यसको बिहे गरिदिउँला।
भनेर भन्ने बखतमा, त्यसै बखतमा (चाहिने) सालदेउ राजाले पूर्व, पश्चिम, उत्तर, दक्षिण चारै किनारका राजालाई डाकिदियो।
अब लौ, रानी मौलालाई चार राजा (चाहिने) पुगे।
पुग्ने बखतमा अब रानी मौलाले भन्यो कि, ओ बुवा सालदेउ, तर, यो तपाईँले काम गल्ती गर्नुभयो।
एक ठाउँको एउटा राजालाई मगाइ दिनुहुने थियो (चाहिने) बिहे गर्न ठीक हुने थियो। अब चार ठाउँका (चाहिने) राजालाई मगाउनु भयो, अब तपाईँ कसलाई दिनुहुन्छ? एकलाई दिनुहुन्छ भने तीन राजा रिसाउने हुन्, त यो कुरा भएन।
भनेर रानी मौलाले (चाहिने) आफ्नो पाल्तु सुगा थियो र पाल्तू सुगालाई (चाहिने) पत्र लेख्यो र अजैमिरकोटमा (चाहिने) पठाइहाल्यो।
ओ राजा प्रथमदेव, यस सालदेउ, विशालदेउ राजाका दरवारमा म छु।
तर, तपाईँले यो पत्र पुग्नासाथ पानीको (चाहिने) सामल, बतासको (चाहिने) लुगा गरेर तुरुन्त यहाँ (चाहिने) जोगीको भेषमा यहाँ पुग्नू।
भन्ने पाल्तू सुगालाई महाराज, अजैमिरकोटमा पठाइहाल्यो र
अजैमिरकोटमा पठायो र अजैमिर पुग्नासाथ अजैमिरका (चाहिने) सिलिङ्गोको चौतारामा (चाहिने) त्यो सुगा बस्यो।
अजैमिरका (चाहिने) वरिष्ठ मन्त्री भन्दछन्, अहो, यो सुगा त रानी मौलाको हो। रानी मौलासित गएको यो सुगा कहाँबाट पुग्यो?
भन्ने बखतमा प्रथमदेवले भन्यो कि, जब रानी मौलाको सुवा हो भनेपछि मेरो हातमा बसोस्।
प्रथमदेवले हात ठाडो गर्ने बखतमा, भर्रर्रर्र, (चाहिने) हातमा बस्यो र
हातमा बस्थ्यो त (चाहिने) पत्र देखिहाल्यो।
अब त्यो हेर्‍यो र त्यसै समयमा प्रथमदेवले आफ्नो जोगी भेष गरेर त्यो राजा सालदेउ विशालदेउ राजाका दरवारमा (चाहिने) प्रथमदेव पुग्यो।
पुग्ने बखतमा अब रानी मौलाले झलक्क (चाहिने) देखिहाल्यो। तर, अब भन्यो रानी मौलाले,
ओ बुवा सालदेउ, तर, यो काम तपाईँको गल्ती भयो।
तर, यी चार राजालाई (चाहिने) के गर्नुहुने हो, के गर्नुहुने हो तपाईँ?
एउटा राजालाई दिनुहुन्छ तीन जना राजा तपाईँको रिसानी गर्छन्।
अब यो कुरा गर्नु भएन कि, अब यो मेरो, यो घाँटीको रुद्राक्षको (चाहिने) माला छ।
तर, यो रुद्राक्षको (चाहिने) मालालाई म घुमाउँछु,
माला घुमाउँछु र जसका काखमा पर्‍यो त्यसका जाउँला म, हुनुहुन्छ मन्जुर? सबलाई भनेर भन्ने बखतमा राजाहरू सबैले भन्यो कि, सबै लौ, हामी मन्जुर छौँ।
त्यो त भाग्यविधान भयो। त्यो मान्छेले दिएर रिस हुने कुरा त रहेन।
त्यो त अब जसको काखमा पर्छ, त्यसलाई पाइने भएपछि त त्यो त भाग्यविधान भयो। त्यसमा हामीले रिस गर्ने कुरा कसैको केही छैन।
भन्ने कुरामा तिनको सबैको छलफल भइसकेपछि अब रानी मौलाले त्यो मोहनीको माला घुमायो। छेउछाउमा (चाहिने) कुर्सीमा राजाहरू सबै बसे।
केही दश पाइला अगाडि (चाहिने) प्रथमदेव बसेको थियो जोगीको भेषबाट।
हुने बखतमा अब रानी मौलाले, आफ्नो (चाहिने) जो सत्य (चाहिँ) नियम (चाहिने) प्रथमदेव राजाका घाँटीमा परोस्।
होइन, कुनै दिनमा (चाहिने) मेरो कुनै (चाहिने) सत्यनियम खराब भएको रहेछ भनेपछि जुन ठाउँमा परे पनि परोस्।
भनी त्यस्तो सत्यनियम गर्ने बखतमा रुद्राक्षको माला घुमायो र जुन ठाउँमा प्रथमदेव थियो, त्यही प्रथमदेवका काखमा पर्‍यो।
अब हेर्थ्यो त जोगीका काखमा पर्‍यो, जोगीभेषमा गएका प्रथमदेव।
अब तिनीहरूले भन्यो कि, लौ, जोगी कहाँबाट आयो? यो यसलाई मुन्ट्याएर आऊ, यसलाई दश पाइला अगाडि।
भन्यो र त्यस प्रथमदेव जोगी भेषमा भएका हुनेलाई समात्यो र महाराज, दश पाइला (चाहिने) अगाडि पुर्‍याइदियो।
फेरि मोहनीको माला त्यो रुद्राक्षको माला घुमायो र घुमाउने बखतमा फेरि त्यहीँ गएर (चाहिने) त्यसका काखमा पर्‍यो।
त्यस प्रथमदेव राजालाई खाल्डामा हाल्यो र माथि जाँतो राख्यो।
फेरि घुमाउने बखतमा फेरि त्यसैका (चाहिने) काखमा पर्‍यो।
त्यसका काखमा पर्ने बखतमा रानी मौलाले भन्यो कि, अब जस्तै मेरा भाग्यमा भए पनि जोगीभन्दा त जस्तै भिक्षु भए पनि त्यसैका काखमा पर्‍यो भने म त्यसैका जान्छु।
अब यसमा (चाहिने) कसैले पनि रिस (चाहिने) गर्ने कुरा कसैको केही रहेन।
भन्ने बेलामा राजाहरू (चाहिने, चाहिने) सबै फिर्ता भएर गए सबै [हुड्कोवादन]
अब जाने बखतमा, लौ, त्यसो भएपछि रानी मौला, लौ त्यसैमा छौ खुसी, भन्यो। म त्यसैमा छु खुसी।
चारपल्ट घुमाएको मेरो (चाहिने) रुद्राक्षको माला त्यसैका काखमा पर्‍यो भनेपछि अरू मान्छे मलाई चाहिँदैन।
भन्यो र त्यहाँपछि त्यस जोगीलाई (चाहिने) ल्याए।
ल्याउने बखतमा अब ती प्रथमदेवले भन्यो कि, ए सालदेउ, विशालदेउ राजा हो, म पनि राजा हुँ, अजैमिरको राजा हुँ, अजैमिरको राजा हुँ।
यो रानी मौलाले बिना पुरुषको (चाहिने) सन्तान, बिना बादलको (चाहिने) वर्षा, बिना बिउको खेती नहुँदासम्म तेरा दरवारमा बस्दै बस्दिन भन्ने हिसाबले, तर, यिनीलाई मैले खर्चपर्च दिएर तीर्थमा (चाहिने) पठाइदिएको हो।
तर, यहाँ (चाहिने) यस्तो (चाहिने) काम भएको रहेछ।
तर, रानी मौला त खास मेरा (चाहिने) पत्‍नी हो, मेरो विवाहित पत्‍नी हो।
भन्ने बखतमा अब (चाहिने) सालदेउ विशालदेउ राजाले भन्यो कि, लौ, त्यसो भएपछि त लौ, हाम्री पनि त धर्मपुत्री छोरी भई।
धर्मपुत्री हो र। भन्यो। त्यहाँबाट (चाहिने) धन, द्रव्य, सुन, चाँदी जति (चाहिने) उसलाई दाइजोसाइजो दिन सक्थे, त्यहाँबाट (चाहिने) सबैलाई (चाहिने) पठाइदियो।
पठायो र फेरि त्यसै (चाहिने) बाङघाट भन्ने ठाउँमा सबै जम्मा भए।
जम्मा भइसकेपछि [हुड्कोवादन] अब भन्यो कि अब रानी मौलाले भन्यो कि, लौ, त्यस्तो भइसकेपछि लौ, अब मैले फल मागेको वस्तु प्रत्यक्ष देखाउनु पर्‍यो
देख्न पाउँ। भन्ने बखतमा बिहान भन्यो। त्यस बाङघाटमा बिहान त्यसले, त्यसले (चाहिने) नियमले (चाहिने) पूजासुजा गर्‍यो।
अब मनले चिताउने बखतमा एउटा टालो (चाहिने) बादल आकाशमा लाग्यो र आफ्नी आमाका चरचट्टान हल्लाइदियो।
कहिल्यै नबर्सै आज बर्सै, भनेजस्तो जलथल (चाहिने) पानीको गरिदियो।
अब पत्यार भयो कि भएन? त्यसपछि, त्यसपछि पत्यार भइसकियो। [हुड्कोवादन]
पत्यार भइसकेपछि अब त्यसपछि (चाहिने) रानी मौला अब घरमा आउनका लागि (चाहिने) बाटो लागिन्,
बाटो लागिन्। बाटो लागिसकेपछि आखिर बाटो लागिन्। बाटो लागिन् त (चाहिने) बाटो लागिन्, बाटो लागिन्। बाटो लागिसकेपछि आखिर बाटो लागिन्। बाटो लागिन् त (हँ, चाइने) अब यो हाम्रो ढोली पोखरा भन्ने ठाउँमा अब राजा अघि त रानी मौला पछि थिइन्।
तर, डोलेले भन्यो कि, रानी मौला दिनका दिन फूल जति भारी हुन लागेकी छन्, यो कारण के भयो?
भनेर भन्ने बखतमा अब त्यो राजाले त्यो कुरा सुन्ने बखतमा राजाका मनमा पनि अचम्भ भयो कि, यति वर्षसम्म त्यो तीर्थवासी भएकी थिई। म पनि त्यसका पछि लाग्ने धिक्कार छु,
भन्यो र राजाको मन सशङ्कित भयो र त्यो स्वाट्ट गरेर अगाडि लागेर (चाहिने) आफ्ना कोटमा गयो।
अब रानी मौलाले सोध्यो, रानी मौलाले सोधेर, राजा कहाँ छन्? भन्यो त, राजा त अगाडि गइसके।
अहो, यो पनि त मेरो बाँच्ने काम रहेन। भनेर डोलीभित्रै (चाहिने) दाँतेजिब्रो टोकेर रानी मौलाले आत्महत्या गरिदिइन्। [हुड्कोवादन]
रानी मौलाले गर्ने बखतमा आखिरमा (चाहिने) दाउराको (चाहिने) चिहान गर्‍यो।
चिहान गर्ने बखतमा मलामीले (चाहिने) आगो सल्काउने बखतमा जो (चाहिने) सूर्यको डाम (चाहिने) बाङघाटमा भएथ्यो, सूर्यको डाम थियो, त्यो डाम (चाहिने) फ्याट्ट (चाहिने) पड्क्यो र (चाहिने) तरुलको (चाहिने) तरुले खाल्डोमा गयो। तरुलका खाल्डोमा पस्यो।
तरुलका खाल्डोमा पसिगएपछि अब त्यो, त्यो त्यसपछि मलामीले तिनको सबै कृत्य दाहसाह (चाहिने) सबै कृत्य गरेपछि दरवारमा फर्किगए।
लौ, दाह दिने बखतमा रानी मौलाको के भएथ्यो,
भन्यो र, एउटा उछिट्टियो र फ्याट्ट उड्यो र त्यहाँ जङ्गलमा परेको हो। के हो हामीले त्यसको खोजी गरेनौँ।
लौ, त्यसो भए लौ, त्यो खोजी गर लौ, जाऊ।
भनेर (चाहिने) त्यहाँ पठाउँथे त त्यसपछि, च्याहाँ, च्याहाँ, गर्दै एउटा बालक तरुलको जिली मुखमा हालेर त्यसरी शान्त भइरहेको रु
त्यसलाई उचालेर राजाको दरवारमा ल्याइहाले।
राजाका दरवारमा पुर्‍याएपछि दरवारको त्यसको परीक्षा (चाहिने) गर्‍यो।
लौ, यो खास (चाहिने) यो सूर्यवंशी (चाहिने) हो भनेदेखि एउटा परीक्षा देओस्।
भन्ने बखतमा काँसोको थालमा राख्‍ने बखतमा काँसोको थाल फुटिजाने भयो,
निगालोको छडी राखे निगालो (छ) छडी फुटिजाने भयो।
औलको ज्वरो लागेको मान्छेले सामुन्ने गयो भनेपछि ज्वरो पनि थाकिजाने भयो ।
त्यसपछि त्यसलाई लेकको चुरे राक्षस साध्यो, नदीको मसानी साध्यो त हरेक कुरा (चाहिने) गर्ने बखतमा आखिरमा त्यसलाई काट्ने बखतमा रगत निस्केन, त्यसबाट दूध निस्क्यो, [हुड्कोवादन]
दूध निस्किसकेपछि त्यसपछि (चाहिने) त्यो अजैमिर दरवारमा हाँ, तपि मल्ल, भन्ने (चाहिने) त्यस अजैमिरका कोटमा त्यसको राज्य भयो। [हुड्कोवादन]
S1 stop écouter
[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो, अ

या
हो


[drum] Ya ho!

[tambour] Ô,

[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो,

S2 stop écouter
बिलिल‌‌‌कार[का] कीमादी विलिलंकार हाँ [??]

बिलिल‌‌‌कारकीमादी
विलिलंकार
हाँ


From Bilbilkar, Udaud

de Bilbilkar [fut] Udaud, Bilbilkar,

बिलबिलकारकीका उदउद, बिलबिलकार

S3 stop écouter
बिलिलंकार कीगाउदी

बिलिलंकार
कीगाउदी


From Bilbilkar, Udaud

Ô, de Bilbilkar [fut] Udaud, Bilbilkar,

या हो, बिलबिलकारकीका उदउद, बिलबिलकार

S4 stop écouter
उद्उद्कारकार हाँ बुदुद्कार उदैउदकार

उद्उद्कारकार
हाँ
बुदुद्कार
उदैउदकार


From Udaudkar, Budbudkar,

De Udaudkar : Budbudkar, Udaudkar,

उदउदकारकीका बुदबुदकार उदैउदकार

S5 stop écouter
वा बुदैबुदकारकार xxx पिर्थामदेउ हाँ

वा
बुदैबुदकारकार
xxx
पिर्थामदेउ
हाँ


From Budbudkar, Pirthamdeu

De Budbudkar : Pirthamdeu

बुदैबुदकारकीका प्रथमदेव

S6 stop écouter
वा पिर्थामदेउकीका सातै रानी मौला हाँ

वा
पिर्थामदेउकीका
सातै
रानी
मौला
हाँ


The first of the seven queens of Pirthamdeu

La principale des sept reines de Pirthamdeu

प्रथमदेवकी सात रानी प्रमुख

S7 stop écouter
वा सातै रानी मौलामैकी को रे रानी मौला जेठी हाँ

वा
सातै
रानी
मौलामैकी
को
रे
रानी
मौला
जेठी
हाँ


Of the seven queens, which is the eldest?

Parmi les sept reines, laquelle est l’aînée ?

सात रानी प्रमुखमा कुन चाहिँ रानी जेठी

S8 stop écouter
वा सातै रानी मौलामैकी को रे रानी मौला जेठी हाँ

वा
सातै
रानी
मौलामैकी
को
रे
रानी
मौला
जेठी
हाँ


Of the seven queens, which is the eldest?

Parmi les sept reines, laquelle est l’aînée ?

सात रानी प्रमुखमा कुन चाहिँ रानी जेठी

S9 stop écouter
वा सातै रानी मौलामैकी रानी मौला जेठी हाँ

वा
सातै
रानी
मौलामैकी
रानी
मौला
जेठी
हाँ


Of the seven queens, Rani Maula is the eldest

Parmi les sept reines, Rani Maula est l’aînée

सात रानी प्रमुखमा रानी मौला जेठी

S10 stop écouter
वा रानी मौलाइकी त अपुती रैगैछ कोल हाँ ।। [हुड्कोवादन]

वा
रानी
मौलाइकी
अपुती
रैगैछ
कोल
हाँ


Rani Maula’s womb is sterile.

Le giron de Rani Maula est stérile. [tambour]

रानी मौलाको त निःसन्तानी भएछ कोख...।। [हुड्कोवादन]

S11 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बकतमि त महाराज, अजैमिर्‍याकोटमिका राजाका नाउँ

महाराज
ततनी
बकतमि
महाराज
अजैमिर्‍याकोटमिका
राजाका
नाउँ


O, sire, at that time, the names of the kings of Ajaimiryakot were

Ô grand roi, à cette époque, les noms des rois de Ajaimiryakot étaient :

ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज अजैमिर कोटका राजाका नाउँ

S12 stop écouter
अगि राजा महाराज इलइलकार, बिलबिलकार, बिलबिलकारका राजा महाराज, हुँहूँकार, हूँहूँकारका धमधमकार,

अगि
राजा
महाराज
इलइलकार
बिलबिलकार
बिलबिलकारका
राजा
महाराज
हुँहूँकार
हूँहूँकारका
धमधमकार


Ilaikar, Bilbilkar, from King Bilbilkar, sire, Hunhunkar, from Hunhunkar, Dhamdhamkar,

Ilaikar, Bilbilkar, du roi Bilbilkar, sire Hunhunkar, de Hunhunkar : Dhamdhamkar,

अघि राजा इलइलकार, बिलबिलकार, बिलबिलकारका राजा महाराज, हुँहुँकार, हुँहुँकारका धमधमकार,

S13 stop écouter
धमधमकारका महाराज, पिर्था‍‍‍‍‍मदेउ थ्या। पिर्थामदेउकि चाइन्या महाराज सात रानि थिन।

धमधमकारका
महाराज
पिर्था‍‍‍‍‍मदेउ
थ्या
पिर्थामदेउकि
चाइन्या
महाराज
सात
रानि
थिन


from Dhamdhamkar, sire, Pirthamdeu. Pirthamdeu, sire, had seven queens.

de Dhamdhamkar, sire, fut Pirthamdeu. Pirthamdeu avait sept reines.

धमधमकारका महाराज, प्रथमदेव थिए। प्रथमदेवकी (चाहिने)

S14 stop écouter
तर, सात रानि मौला अपुति होइ- थिन।

तर
सात
रानि
मौला
अपुति
होइ-
थिन


The senior queen, Rani Maula, was childless.

La principale des sept reines était stérile.

सात रानी थिइन्। सात रानी प्रमुख (चाहिने) निःसन्तानी भइथिन्।

S15 stop écouter
तर, जेठि रानि मौला, जेठि रानि मौला, अँ, जेठि रानि मौला अपुति थिन।

तर
जेठि
रानि
मौला
जेठि
रानि
मौला
अँ
जेठि
रानि
मौला
अपुति
थिन


The eldest, Rani Maula, the eldest, Rani Maula, yes, the eldest, Rani Maula, was childless.

La reine aînée Maula, la reine aînée Maula, oui la reine aînée Maula était stérile.

तर, जेठी रानी मौला, जेठी रानी मौला, अँ, जेठी रानी मौला निःसन्तानी थिइन्।

S16 stop écouter
तर, तिन्ले आब पुत्रको लागि महाराज, आफना कोटबटा चाइन्या राजासित पतिङ्या चाइन्या महाराज, लीहाल्यो।

तर
तिन्ले
आब
पुत्रको
लागि
महाराज
आफना
कोटबटा
चाइन्या
राजासित
पतिङ्या
चाइन्या
महाराज
लीहाल्यो


To have a son, sire, she made a vow to the King.

Alors, pour avoir un fils, sire, depuis sa forteresse, elle fit une promesse au roi, sire.

तर, तिनले अब पुत्रका लागि महाराज, आफ्ना दरवारबाट (चाहिने) राजासित प्रतिज्ञा (चाहिने) महाराज, लिइहाल्यो।

S17 stop écouter
लिन्या बखतमा, लिन्या बखतमा, आब त्यो रानिमौलाले भण्यो कि, ओ राजाउ पिर्थाम देउ, जबतक म आफनो चाइन्या मबटा चाइन्या कोइ चीजको चाइन्या उ हुन सक्दैन, तबतक म तमरा तमरा यै कोटमा राज्य गर्दैन।

लिन्या
बखतमा
लिन्या
बखतमा
आब
त्यो
रानिमौलाले
भण्यो
कि
राजाउ
पिर्थाम
देउ
जबतक
आफनो
चाइन्या
मबटा
चाइन्या
कोइ
चीजको
चाइन्या
हुन
सक्दैन
तबतक
तमरा
तमरा
यै
कोटमा
राज्य
गर्दैन


She made a vow, saying, “O King Prithamdeu, for as long as nothing comes from my womb, I will not reside in your fort.

Tenant promesse, Rani Maula parla ainsi : « Ô roi Pirthamdeu, tant que rien ne viendra de moi, je ne résiderai pas dans ce fort.

लिने बखतमा अब ती रानी मौलाले भन्यो कि, ओ राजा प्रथमदेव, जबसम्म म आफ्नो (चाहिने) मबाट (चाहिने) कुनै कुराको (चाहिने) ऊ हुन सक्दैन, तबसम्म म बस्तीका यस दरवारमा राज्य गर्दिन। तर,

S18 stop écouter
तर, म त एक्यै आफनो मनको लाग्या तिर्सना के छ कि बारधाम चाइन्या पुरा गरिसक्यापछि वाँपछिम तमरा कोटमा चाइन्या राज्य चाइन्या म गर्द्या हुँ।

तर
एक्यै
आफनो
मनको
लाग्या
तिर्सना
के
कि
बारधाम
चाइन्या
पुरा
गरिसक्यापछि
वाँपछिम
तमरा
कोटमा
चाइन्या
राज्य
चाइन्या
गर्द्या
हुँ


My one desire, my heart’s desire is to complete the pilgrimage to the twelve holy places; after that I will take up residence in your fort.

Mais, pour le souhait de mon âme, je vais visiter les douze lieux saints et puis je reviendrai vivre dans votre fort.

म त एकै आफ्नो मनको लागि तिर्सना के छ कि बाह्र धाम (चाहिने) पूरा गरिसकेपछि त्यहाँपछि तपाईँका दरवारमा (चाहिने) राज्य (चाहिने) म गर्ने हुँ।

S19 stop écouter
तर, मलाइ चाइन्या क्यै खर्चपात बक्सिजाउ, तर, म आब चाइन्या म तिर्थजात्रा गर्छु।

तर
मलाइ
चाइन्या
क्यै
खर्चपात
बक्सिजाउ
तर
आब
चाइन्या
तिर्थजात्रा
गर्छु


Grant me expenses, I will go on pilgrimage.”

Donnez-moi de quoi subvenir à mes dépenses, je pars en pèlerinage. »

तर, मलाई (चाहिने) केही खर्चपात बक्सियोस्। तर, म अब (चाहिने) म तीर्थयात्रा गर्छु।

S20 stop écouter
भणिकन महाराज, रानिमौलाले चाइन्या राजा पिर्थाम देउसित महाराज, बिन्ति लायो।

भणिकन
महाराज
रानिमौलाले
चाइन्या
राजा
पिर्थाम
देउसित
महाराज
बिन्ति
लायो


So saying, sire, Queen Rani Maula, sire, petitioned King Pirthamdeu.

Par ces paroles, sire, la reine Maula Rani s’adressa au roi Pirthamdeu.

भनेर महाराज, रानी मौलाले (चाहिने) राजा प्रथमदेवसित महाराज, बिन्ती लगायो।

S21 stop écouter
बिन्ति लाउन्या बखतमा, अँ राजा पिर्थाम देउले तैलाइ चाइयो जतिको महाराज, धनधरप, लुगाकपडा, सामलतुमल जति हो सबै कुरा चाइन्या महाराज, तैलाइ दीकन एउटा पटेडि सुवासमेत चाइन्या महाराज, रानिमौलाका महाराज सातमा लायो।

बिन्ति
लाउन्या
बखतमा
अँ
राजा
पिर्थाम
देउले
तैलाइ
चाइयो
जतिको
महाराज
धनधरप
लुगाकपडा
सामलतुमल
जति
हो
सबै
कुरा
चाइन्या
महाराज
तैलाइ
दीकन
एउटा
पटेडि
सुवासमेत
चाइन्या
महाराज
रानिमौलाका
महाराज
सातमा
लायो


In response, King Pirthamdeu gave her all the money, clothing, and food, she needed, sire, he gave her a tame parrot, sire, and sent it along with her.

En réponse à sa requête, le roi Pirthamdeu lui donna tout les richesses, vêtements et tissus, nourriture et ustensiles, tout ce dont elle avait besoin. Il donna tout cela ainsi qu’un perroquet apprivoisé, sire, il les remit à Rani Maula.

बिन्ती लगाउने बखतमा अँ, राजा प्रथमदेवले त्यसलाई चाहिने जतिको धनदौलत, लुगाकपडा, सामलतुमल जति हो सबै कुरा (चाहिने) महाराज, त्यसलाई दिएर एउटा पाल्तु सुगासमेत त्यसलाई दिएर महाराज, रानी मौलाका साथमा पठायो।

S22 stop écouter
लागन्या बखतमा दा, ततनी बखतमि त महाराज, रानिमौला तिर्थजात्रा गर्नलाइ त महाराज, कोटबटा चाइन्या पाइलो त आब महाराज कै भाँति लिन पसियान्छिन् अ...।

लागन्या
बखतमा
दा
ततनी
बखतमि
महाराज
रानिमौला
तिर्थजात्रा
गर्नलाइ
महाराज
कोटबटा
चाइन्या
पाइलो
आब
महाराज
कै
भाँति
लिन
पसियान्छिन्


At that moment, sire, in what manner did Rani Maula set forth, sire, to make her pilgrimage…

Alors, sire, au moment où Rani Maula s’apprêtait à partir en pèlerinage depuis le fort, de quelle manière alla-t-elle ?

पठाउने बखतमा लौ अब, त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौला तीर्थयात्रा गर्नका लागि त महाराज, दरवारबाट पाइला त अब महाराज, कुन भाँति लिन थाल्दछिन्...।

S23 stop écouter
[हुड्कोवादन र सहगायन] वा हो, बटीहोइ त मौलाज्यूले बोटी पाइलो सार्‍यो हाँ

वा
हो
बटीहोइ
मौलाज्यूले
बोटी
पाइलो
सार्‍यो
हाँ


[drum] From there, Maula went to Doti

De là, Maula alla à Doti,

[हुड्कोवादन र सहगायन] त्यहाँबाट त मौलाज्यूले डोटी पाइला सार्‍यो हाँ

S24 stop écouter
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ

वा
ताँ
रे
होइ
मौलाज्यूले
चलीभल
कीयो
हाँ


From there, Maula set out again

De là, Maula se remit en route,

त्यहाँ र बाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ

S25 stop écouter
वा, कुसुम सुवाडी जाइ त बेलीबासो लीयो हाँ

वा
कुसुम
सुवाडी
जाइ
बेलीबासो
लीयो
हाँ


She stayed over at Kusum Suvadi.

Elle parvint à Kusum Suvadi et y dormit.

ओ फूलको बारी गएर त रातिको बास लियो हाँ

S26 stop écouter
वा, अन्नै दान अर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान अर्‍यो हाँ

वा
अन्नै
दान
अर्‍यो
मौलाज्यूले
धनै
दान
अर्‍यो
हाँ


She made gifts of grain, gifts of wealth

Maula fit des dons de grains, des dons de biens

अन्नै दान गर्‍यो हो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ

S27 stop écouter
वा, ताँ रे होइ त मौला [हुड्कोवादन सुरु‍] ज्यूले चलीभल कीयो हाँ

वा
ताँ
रे
होइ
मौला
ज्यूले
चलीभल
कीयो
हाँ


From there Maula set out again

De là, Maula se remit en route,

त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ

S28 stop écouter
वा, आइतैका खान आइ त बेलीबासो लीयो हाँ

वा
आइतैका
खान
आइ
बेलीबासो
लीयो
हाँ


She reached Aita pass and stayed over

Elle parvint à au col de Aita et s’y arrêta.

आइतका खानी आएर त रातिको बास लियो हाँ

S29 stop écouter
वा, ताँ रे होइ त अ मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ

वा
ताँ
रे
होइ
मौलाज्यूले
चलीभल
कीयो
हाँ


From there she set out again

De là, Maula se remit en route,

त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ

S30 stop écouter
वा, रुपालीकी घाट जाइ त बेलीबासो लीयो हाँ

वा
रुपालीकी
घाट
जाइ
बेलीबासो
लीयो
हाँ


She reached the holy bank of Rupali and stayed over

Elle parvint à la berge sacrée de Rupali et y dormit

रुपालका घाट गएर त रातिको बास लियो हाँ

S31 stop écouter
वा, रुपालीकी काली घाट असनान कीयो हाँ

वा
रुपालीकी
काली
घाट
असनान
कीयो
हाँ


She bathed at Rupali, at Kali Ghat

Elle fit ses ablutions à Kali Ghat,

रुपालका काली घाटमा स्नान गर्‍यो हाँ

S32 stop écouter
वा, रुपालीकी काली घाट असनान कीयो हाँ

वा
रुपालीकी
काली
घाट
असनान
कीयो
हाँ


She bathed at Rupali, at Kali Ghat

Elle fit ses ablutions à Kali Ghat,

रुपालका काली घाटमा स्नान गर्‍यो हाँ

S33 stop écouter
वा, देबताइका नाउँले त ढुङ्ङोमुणो पूज्यो हाँ

वा
देबताइका
नाउँले
ढुङ्ङोमुणो
पूज्यो
हाँ


In the name of the gods she worshipped the stones and temples

Elle vénéra les pierres et les temples au nom des dieux,

देवताका नाउँले त ढुङ्गोमुढो पुज्यो हाँ

S34 stop écouter
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ

वा
ताँ
रे
होइ
मौलाज्यूले
चलीभल
कीयो
हाँ


From there she set out again

De là, Maula se remit en route,

त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ

S35 stop écouter
वा, अन्नै दानै अर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान अर्‍यो हाँ

वा
अन्नै
दानै
अर्‍यो
मौलाज्यूले
धनै
दान
अर्‍यो
हाँ


She made gifts of grain, gifts of wealth

Maula fit des dons de grains, des dons de biens,

अन्नै दान गर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ

S36 stop écouter
वा, देबताइका नाउँले त ढुङ्ङोमुणो पूज्यो हाँ

वा
देबताइका
नाउँले
ढुङ्ङोमुणो
पूज्यो
हाँ


In the name of the gods she worshipped the stones and temples

Elle vénéra les pierres et les temples au nom des dieux,

देवताका नाउँले त ढुङ्गोमुढो पुज्यो हाँ

S37 stop écouter
वा, कुमाउँका सिलिङ जाइ त बेलीबासो लीयो हाँ

वा
कुमाउँका
सिलिङ
जाइ
बेलीबासो
लीयो
हाँ


She reached Kumaon Silingi and stayed over

Elle parvint à Silingi au Kumaon et y dormit,

कुमाउँका सिलिङ्गी गएर त रातिको बास लियो हाँ

S38 stop écouter
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलीभल कीयो हाँ...।। [हुड्कोवादन]

वा
ताँ
रे
होइ
मौलाज्यूले
चलीभल
कीयो
हाँ


From there she set out again [drum]

De là, Maula se remit en route, [tambour]

त्यहाँबाट मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ...।। [हुड्कोवादन]

S39 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, रानिमौलाले महाराज, बार तिर्थ चाइन्या गर्नाकि त महाराज, बटीहै त महाराज, गोटि पाइलो सार्‍यो। गोटी त महाराज, रानिमौलाले महाराज [हुड्कोवादन], चलभल कियो महाराज, अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो महाराज, कुसुम स्वाडि जाइ बेलिबासो लियो।

महाराज
ततनी
बखतमि
महाराज
रानिमौलाले
महाराज
बार
तिर्थ
चाइन्या
गर्नाकि
महाराज
बटीहै
महाराज
गोटि
पाइलो
सार्‍यो
गोटी
महाराज
रानिमौलाले
महाराज
चलभल
कियो
महाराज
अन्नदान
गर्‍यो
धनदान
गर्‍यो
महाराज
कुसुम
स्वाडि
जाइ
बेलिबासो
लियो


O, sire, at that moment, sire, Rani Maula, sire, went from there, sire, to Doti, sire, to make the pilgrimage to the twelve holy places. From Doti, sire, Rani Maula, sire [drum], set forth, she made gifts of grain, she made gifts of wealth, sire, she stayed over at Kusum Svadi.

Ô sire, à ce moment, sire, Rani Maula se rendit à Doti, sire, pour faire le pèlerinage aux douze lieux saints. Elle fit des dons de grains, des dons de biens, sire, elle alla à Kusum Suvadi et y passa la nuit.

ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौलाले महाराज, बाह्र तीर्थ (चाहिने) गर्नलाई त महाराज, त्यहाँबाट त महाराज, डोटी पाइला सार्‍यो। डोटीबाट त महाराज, रानी मौलाले महाराज [हुड्कोवादन] प्रस्थान गर्‍यो महाराज, अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो महाराज, फूलको बारी गई रातिको वास लियो।

S40 stop écouter
ताँ रे है त मौलाज्यूले भण्यो महाराज, आइतका खान जाइ बेलिबासो लियो। ताइँ रे है त मौलाज्यूले चलभल कियो।

ताँ
रे
है
मौलाज्यूले
भण्यो
महाराज
आइतका
खान
जाइ
बेलिबासो
लियो
ताइँ
रे
है
मौलाज्यूले
चलभल
कियो


From there, sire, Maula went to Aita pass and stayed over. Then she set forth again.

De là, la reine Maula alla au col de Aita et y passa la nuit. Puis, Maula se remit en route.

त्यहाँबाट त मौलाज्यूले भन्यो महाराज, आइतको खानी गएर रातिको वास लियो। त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो।

S41 stop écouter
रुपालिकी घाट जाइ महाराज, बेलिबासो लियो।

रुपालिकी
घाट
जाइ
महाराज
बेलिबासो
लियो


She went to the bathing ghat at Rupali and stayed over.

Elle alla à la berge sacrée de Rupali et y passa la nuit.

रुपालका घाट गएर त महाराज, रातिको वास लियो।

S42 stop écouter
रुपालिकी कालिघाट असनान अर्‍यो। देबताका नाउँले भण्यो महाराज, ढुङ्ङोमुणो पुज्यो महाराज, [हुड्कोवादन]

रुपालिकी
कालिघाट
असनान
अर्‍यो
देबताका
नाउँले
भण्यो
महाराज
ढुङ्ङोमुणो
पुज्यो
महाराज


She bathed at Rupali Kali Ghat. In the name of the gods, sire, she worshipped the stones and temples, sire [drum].

Elle fit ses ablutions à la berge Kalighat de Rupali. Elle vénéra les temples et les pierres au nom des dieux.

रुपालका काली घाटमा स्नान गर्‍यो। देवताका नामले भन्यो महाराज, ढुङ्गोमुढो पुज्यो महाराज, [हुड्कोवादन]

S43 stop écouter
कुमाउँका सिलिङ जाइ महाराज, बेलिबासो लियो। ताँ रे है त मौलाज्यूले महाराज चलभल कियो रे

कुमाउँका
सिलिङ
जाइ
महाराज
बेलिबासो
लियो
ताँ
रे
है
मौलाज्यूले
महाराज
चलभल
कियो
रे


She went to Siling in Kumaon, sire, and stayed the night. From there Maula set forth

Elle alla à Siling, au Kumaon, sire, et y passa la nuit. De là, Maula se remit en route

कुमाउँका सिलिङ गएर महाराज, रातिको वास लियो। त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो र

S44 stop écouter
मल्तिर चाइन्या महाराज गया, त्यो बडागडामा चाइन्या महाराज, बेलिबासो लियो।

मल्तिर
चाइन्या
महाराज
गया
त्यो
बडागडामा
चाइन्या
महाराज
बेलिबासो
लियो


and went up to the heights, sire, and stayed the night.

et alla vers les hauteurs, sire, elle passa la nuit dans une montée abrupte.

माथितिर महाराज, गएर त्यस बडा गरामा महाराज, रातिको वास लियो।

S45 stop écouter
वाँपछि पटके न्वालामा चाइन्या बास गर्‍यो,

वाँपछि
पटके
न्वालामा
चाइन्या
बास
गर्‍यो


Then she stayed at Patke Nwala.

Puis elle s’arrêta à Patke Nvala,

त्यसपछि पटके न्वालामा (चाहिने) वास गर्‍यो।

S46 stop écouter
अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो।

अन्नदान
गर्‍यो
धनदान
गर्‍यो


She made gifts of grain, gifts of goods.

fit des dons de grains, fit des dons de biens.

अन्नदान गर्‍यो, धनदान गर्‍यो।

S47 stop écouter
त्यस्तो गरतेगरतेमा महाराज, पाऊ पैतालाका चाइन्या बाटामा चाइन्या महाराज तिर्थवासि चाइन्या माहाराज xxx तिर्थमा पुगिग्योो [हुड्कोवादन]

त्यस्तो
गरतेगरतेमा
महाराज
पाऊ
पैतालाका
चाइन्या
बाटामा
चाइन्या
महाराज
तिर्थवासि
चाइन्या
माहाराज
xxx
तिर्थमा
पुगिग्योो


In this manner, sire, by the pilgrims’ route, sire, she reached the sacred place. [drum]

De cette manière, sire, elle atteint le lieu saint.

त्यस्तो गर्दागर्दा महाराज, पैतलाका (चाहिने) बाटोमा (चाहिने) महाराज, तीर्थवासीमा (चाहिने) महाराज, तीर्थमा पुगिगए। [हुड्कोवादन]

S48 stop écouter
जसै महाराज, तिर्थमि पुगिगैथ्या, पुग्न्या बकतमि त दा, ततनी बखतमि त महाराज, रानिमौला महाराज, हरद्वार, गुरुद्वार, काँसि, पर्‍यागराजलाइ त दा कै भाँ कसो लाउन पसियान्छिन...। [हुड्कोवादन र सहगायन]

जसै
महाराज
तिर्थमि
पुगिगैथ्या
पुग्न्या
बकतमि
दा
ततनी
बखतमि
महाराज
रानिमौला
महाराज
हरद्वार
गुरुद्वार
काँसि
पर्‍यागराजलाइ
दा
कै
भाँ
कसो
लाउन
पसियान्छिन


When, sire, she reached the sacred place, at that time, sire, in what manner, sire, did Queen Maula begin her purifying baths at Hardwar, Gurudwar, Kashi and Prayag…

Depuis le lieu saint où elle était parvenue, sire, Rani Maula commença ses ablutions à Haridvar, Gurudvar, Kashi, Prayag, de la manière suivante :

जसै महाराज, तीर्थमा पुगिगएथे, पुग्ने बखतमा त लौ, अब त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौला महाराज, हरिद्वार, गुरुद्वार, काशी, प्रयागराजमा त अब कुन भाँति कसो नुहाउन थालिहाल्दछिन्...। [हुड्कोवादन र सहगायन]

S49 stop écouter
[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो

या
हो


[drum] O!

[tambour] Ô

या हो

S50 stop écouter
हरिद्वार नाइछ मौलाज्यूले गुरैद्वार नाइछ हाँ

हरिद्वार
नाइछ
मौलाज्यूले
गुरैद्वार
नाइछ
हाँ


O, Maula bathed at Hardwar, she bathed at Gurudwar

Maula fait ses ablutions à Haridvar, fait ses ablutions à Gurudvar,

हरिद्वार नुहाएछ मौलाज्यूले गुरुद्वार नुहाएछ हाँ

S51 stop écouter
वा, अन्नै दान अर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान अर्‍यो हाँ

वा
अन्नै
दान
अर्‍यो
मौलाज्यूले
धनै
दान
अर्‍यो
हाँ


She gave grain, she gave riches

Maula fait des dons de grains, fait des dons de biens

अन्नै दान गर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ

S52 stop écouter
वा, भोक्या जति मौलाज्यूले भोर्जन ख्वायो हाँ

वा
भोक्या
जति
मौलाज्यूले
भोर्जन
ख्वायो
हाँ


Maula fed the hungry

Ô Maula nourrit tous ceux qui ont faim

भोका जति मौलाज्यूले भोजन खुवायो हाँ

S53 stop écouter
वा, नाङ्ङा जति मौलाज्यूले कपडा ओडायो हाँ

वा
नाङ्ङा
जति
मौलाज्यूले
कपडा
ओडायो
हाँ


Maula clothed the naked

Maula offre des vêtements à tous ceux qui sont nus,

नाङ्गा जति मौलाज्यूले लुगा पहिरायो हाँ

S54 stop écouter
वा, ताँ रे होइ त मौलाज्यूले चलैभल कियो हाँ

वा
ताँ
रे
होइ
मौलाज्यूले
चलैभल
कियो
हाँ


From there Maula set forth

De là, Maula se remet en route,

त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो हाँ

S55 stop écouter
वा, काँसी नाइ छ मौलाज्यूले बनारसी नायो हाँ

वा
काँसी
नाइ
मौलाज्यूले
बनारसी
नायो
हाँ


Maula bathed at Kashi, she bathed at Benares,

Maula fait ses ablutions à Kashi, à Varanasi,

काशी नुहाई मौलाज्यूले बनारस नुहायो हाँ

S56 stop écouter
वा, गङ्ङोत्तरी नाइछ मौलाज्यू जम्मोतरी नायो हाँ

वा
गङ्ङोत्तरी
नाइछ
मौलाज्यू
जम्मोतरी
नायो
हाँ


Maula bathed at Gangotri, she bathed at Jumnotri

Maula fait ses ablutions à Gangotri, fait ses ablutions à Jamunotri,

गङ्गोत्री नुहाएछ मौलाज्यूले जमुनोत्री नुहायो हाँ

S57 stop écouter
वा, जौँ गेडा बगन्या त जमुनाजी नायो हाँ

वा
जौँ
गेडा
बगन्या
जमुनाजी
नायो
हाँ


She bathed in the Jamuna, which flows with barleycorns

Elle fait ses ablutions dans la Jamuna qui charrie des grains d’orge,

जौ गेडा बग्ने त जमुनाजी नुहायो हाँ

S58 stop écouter
वा, तिलै गेडा बगन्या त तिलज्यूखी नायो हाँ

वा
तिलै
गेडा
बगन्या
तिलज्यूखी
नायो
हाँ


She bathed in the Tila, which flows with sesame seeds

Elle fait ses ablutions dans la Tila qui charrie des grains de sésame,

तिलै गेडा बग्ने त तिलज्यूमा नुहायो हाँ

S59 stop écouter
वा, बर्तडीका खेत बसी दरसन लियो हाँ

वा
बर्तडीका
खेत
बसी
दरसन
लियो
हाँ


Staying in a rice field at Bartadi, she received a vision of the deities

Elle s’installe dans un champ à Bartadi et va y voir les dieux

बर्तडीका खेतमा बसी दर्शन गर्‍यो हाँ

S60 stop écouter
वा, बर्तडीका खेतैको दरसन भयो हाँ

वा
बर्तडीका
खेतैको
दरसन
भयो
हाँ


At Bartadi Khet she was in the presence of the gods.

Elle s’installe dans un champ à Bartadi et y reçoit la vision des dieux

बर्तडीका खेतको दर्शन भयो हाँ

S61 stop écouter
वा, गयाँ अर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर अर्‍यो हाँ

वा
गयाँ
अर्‍यो
मौलाज्यूले
गजाधर
अर्‍यो
हाँ


Maula made the pilgrimage to Gaya, she made the pilgrimage to Gajadhar

Elle fit Gaya, Maula, elle fit Gajadhar,

गया गर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर गर्‍यो हाँ

S62 stop écouter
वा, झाडैखण्ड बजीनाथ जल रे चडायो हाँ

वा
झाडैखण्ड
बजीनाथ
जल
रे
चडायो
हाँ


She offered libations to Jhadaikhan Bajinath

Ô, elle offre des libations à Jhadaikhan Bajinath

हाँ, झरीखान बैजनाथ जल रे चढायो हाँ

S63 stop écouter
वा, गयाँ अर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर नायो हाँ

वा
गयाँ
अर्‍यो
मौलाज्यूले
गजाधर
नायो
हाँ


Maula made the pilgrimage to Gaya, she made the pilgrimage to Gajadhar

Elle fit Gaya, Maula, elle fit Gajadhar,

या, गया गर्‍यो मौलाज्यूले गजाधर नुहायो हाँ

S64 stop écouter
वा, अगासैका मौलाज्यूले बाइसधारा नायो हाँ

वा
अगासैका
मौलाज्यूले
बाइसधारा
नायो
हाँ


Maula bathed in the twenty-two fonts of the sky

Dans les vingt-deux fontaines du ciel, Maula fait ses ablutions,

आकाशैका मौलाज्यूले बाइसधारा नुहायो हाँ

S65 stop écouter
वा, गौरीकुण्ड नायो मौलाज्यूले सीकैकुण्ड नायो हाँ

वा
गौरीकुण्ड
नायो
मौलाज्यूले
सीकैकुण्ड
नायो
हाँ


Maula bathed at Gaurikunda, she bathed at Sikaikunda

Maula fait ses ablutions à Gauri kunda, fait ses ablutions à Sikai kunda,

गौरीकुण्ड नुहायो मौलाज्यूले शिखाकुण्ड नुहायो हाँ

S66 stop écouter
वा, धर्मैखण्ड नाइछ मौलाज्यूले दूधै धारा नायो हाँ

वा
धर्मैखण्ड
नाइछ
मौलाज्यूले
दूधै
धारा
नायो
हाँ


Maula bathed at Dharma Khanda, she bathed at Dudh Khanda

Oui, Maula fait ses ablutions à Dharma Khanda, fait ses ablutions à Dudh Khanda,

ओ, धर्मैखण्ड नुहाएछ मौलाज्यूले दूधधारा नुहायो हाँ

S67 stop écouter
वा, धर्मैखण्ड नायो मौलाज्यूले पापैखण्ड छाड्यो हाँ

वा
धर्मैखण्ड
नायो
मौलाज्यूले
पापैखण्ड
छाड्यो
हाँ


Maula bathed at Dharma Khanda, she left Pap Khanda

Oui, Maula fait ses ablutions à Dharma Khanda, elle quitte Pap Khanda,

हाँ, धर्मेखण्ड नुहायो मौलाज्यूले पापै खण्ड छाड्यो हाँ

S68 stop écouter
वा, अन्नैदान अर्‍यो मौलाज्यूले धन्नै दान अर्‍यो हाँ

वा
अन्नैदान
अर्‍यो
मौलाज्यूले
धन्नै
दान
अर्‍यो
हाँ


Maula offered grain, she offered riches

Ô, Maula fait des dons de grains, fait des dons de biens,

हो, अन्नै दान गर्‍यो मौलाज्यूले धनै दान गर्‍यो हाँ

S69 stop écouter
वा, भोक्या जती मौलाज्यूले भोर्जन ख्वायो हाँ

वा
भोक्या
जती
मौलाज्यूले
भोर्जन
ख्वायो
हाँ


Maula fed the hungry

Ô Maula nourrit tous ceux qui ont faim

भोका जति मौलाज्यूले भोजन खुवायो हाँ

S70 stop écouter
वा, नाङ्ङाइँ जती मौलाज्यूले कपडा पैरायो हाँ

वा
नाङ्ङाइँ
जती
मौलाज्यूले
कपडा
पैरायो
हाँ


Maula clothed the naked

Maula offre des vêtements à tous ceux qui sont nus,

नाङ्गा जति मौलाज्यूले लुगा पहिरायो हाँ

S71 stop écouter
वा, नाङ्ङाइँ जती मौलाज्यूले कपडा पैरायो हाँ

वा
नाङ्ङाइँ
जती
मौलाज्यूले
कपडा
पैरायो
हाँ


Maula clothed the naked

Maula offre des vêtements à tous ceux qui sont nus,

नाङ्गा जति मौलाज्यूले लुगा पहिरायो हाँ

S72 stop écouter
वा, नवइ दुर्गाई भवानीको दरसन जाइँ अर्‍यो हाँ...।। [हुड्कोवादन]

वा
नवइ
दुर्गाई
भवानीको
दरसन
जाइँ
अर्‍यो
हाँ


She entered into the presence of the nine Durga Bhavani

Ô, elle va voir les neufs Durga Bhavani,

ओ, नौ नौ दुर्गा भवानीको दर्शन नै गर्‍यो हाँ...।। [हुड्कोवादन]

S73 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बकतमि त, रानि मौलाले महाराज, हरद्वार नायो,

महाराज
ततनी
बकतमि
रानि
मौलाले
महाराज
हरद्वार
नायो


O, sire, at that time, sire, Queen Maula bathed, sire, at Hardwar

Ô sire, alors, sire, Rani Maula fit ses ablutions à Haridvar.

ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, रानी मौलाले महाराज, हरिद्वार नुहायो।

S74 stop écouter
हरद्वार नायो रे महाराज, अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो।

हरद्वार
नायो
रे
महाराज
अन्नदान
गर्‍यो
महाराज
धनदान
गर्‍यो


She bathed at Hardwar, sire, she offerd grain, sire, she offered riches

Elle fit ses ablutions à Haridvar, fit des dons de grain, sire, fit des dons de biens.

हरिद्वार नुहायो र महाराज, अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो।

S75 stop écouter
भोक्या जतिलाइ चाइन्या महाराज, भोर्जन ख्वायो, नाङ्ङा जतिलाइ महाराज, कपडा दियो।

भोक्या
जतिलाइ
चाइन्या
महाराज
भोर्जन
ख्वायो
नाङ्ङा
जतिलाइ
महाराज
कपडा
दियो


All who hungered, sire, she fed, sire; all who were naked, sire, she gave clothing.

Elle nourrit les affamés, vêtit les dénudés.

भोका जतिलाई (चाहिने) महाराज, भोजन खुवायो महाराज, नाङ्गा जतिलाई महाराज, कपडा दियो।

S76 stop écouter
ता रे है त मौलाज्यूले चलभल कियो, भण्यो महाराज, काँसि नायो महाराज, बनारस नाहाल्यो। [हुड्कोवादन]

ता
रे
है
मौलाज्यूले
चलभल
कियो
भण्यो
महाराज
काँसि
नायो
महाराज
बनारस
नाहाल्यो


From there Maula set forth, sire, she bathed at Kashi, sire, she bathed at Benares. [drum]

De là, Maula se remit en route. Elle fit ses ablutions à Kashi, sire, fit ses ablutions à Varanasi. [tambour]

त्यहाँबाट त मौलाज्यूले प्रस्थान गर्‍यो। काशी नुहायो महाराज, बनारस नुहाइहाल्यो। [हुड्कोवादन]

S77 stop écouter
बद्री न, [हुड्कोवादन] बद्री— गङ्ङोत्तरी नायो महाराज, जमनोत्रि नायो।

बद्री
बद्री
गङ्ङोत्तरी
नायो
महाराज
जमनोत्रि
नायो


At Badri— [drum] at Gangotri she bathed, sire, she bathed at Jamnotri.

Elle se lava à Badri, à Gangotri, sire, se lava à Jamanotri.

बद्री र बद्री र गङ्गोत्री नुहायो महाराज, जमुनोत्री नुहायो।

S78 stop écouter
जौँ गेडा बग्न्या जमुनाजीमा नायो महाराज, तील गेडी बग्न्या महाराज तिलहरिमा नाहाल्यो महाराज, बद्रिकेदारको दर्शन गर्‍यो। [हुड्कोवादन]

जौँ
गेडा
बग्न्या
जमुनाजीमा
नायो
महाराज
तील
गेडी
बग्न्या
महाराज
तिलहरिमा
नाहाल्यो
महाराज
बद्रिकेदारको
दर्शन
गर्‍यो


She bathed in the Jamuna, which flows with barleycorn, she bathed in the Tilahari, which flows with sesame seed. She visited Badri Kedar, sire.

Elle se lava dans la Jamuna qui charrie des grains d’orge, dans la Tilahari qui charrie des grains de sésame, sire, elle alla voir Badri Kedar, sire.

जौ गेडा बग्ने जमुनाजीमा नुहायो, तिल गेडा बग्ने तिलहरिमा नुहाइहाल्यो। महाराज, बद्रीकेदारको दर्शन गर्‍यो। [हुड्कोवादन]

S79 stop écouter
गयाँ अर्‍यो, महाराज, [हुड्कोवादन] गजाधर अर्‍यो, झाडखण्ड बैजनाथलाइ, महाराज, जल चडाहाल्यो।

गयाँ
अर्‍यो
महाराज
गजाधर
अर्‍यो
झाडखण्ड
बैजनाथलाइ
महाराज
जल
चडाहाल्यो


She performed the pilgrimage to Gaya, sire [drum], to Gajadhar, sire.

Elle fit Gaya, et encore offrit des libations à Jharkhand Baijanath, sire.

गया गर्‍यो महाराज, [हुड्कोवादन] गजाधर गर्‍यो र महाराज,

S80 stop écouter
फेरि महाराज गयाँ अर्‍या रे महाराज, अगासका चाइन्या बाइसधारालाइ नायो,

फेरि
महाराज
गयाँ
अर्‍या
रे
महाराज
अगासका
चाइन्या
बाइसधारालाइ
नायो


She visited Gaya, sire, she bathed in the twenty-two fountains of the sky.

Elle fit Gaya, sire, se lava dans les vingt-deux fontaines du ciel,

आकाशका महाराज, बाइसधारामा नुहायो,

S81 stop écouter
गौरिकुण्ड लाइ नायो रे महाराज तपतकुण्ड लाइ महाराज, नायो।

गौरिकुण्ड
लाइ
नायो
रे
महाराज
तपतकुण्ड
लाइ
महाराज
नायो


She bathed at Gauri Kunda, she bathed at Tapata Kunda.

se lava au Gauri kunda, au Tapata kunda.

गौरीकुण्डमा नुहायो र तप्‍तकुण्डमा महाराज, नुहायो।

S82 stop écouter
आँख्खडिमा महाराज, धर्मखण्ड नाइकन महाराज, पापखण्डमा छोडिहाल्यो।

आँख्खडिमा
महाराज
धर्मखण्ड
नाइकन
महाराज
पापखण्डमा
छोडिहाल्यो


At last, sire, after bathing in the Dharma Khanda, sire, she left the Pap Khanda.

A la fin, sire, alors qu’elle se lavait au lieu du Dharma, elle quitta le lieu du péché.

आखिरमा महाराज, धर्मखण्ड नुहाएर महाराज, पापखण्डलाई छोडिहाल्यो।

S83 stop écouter
तर, पापखण्ड मा छोड्न्या बखतमा अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो , भोक्या जतिलाइ महाराज, अँ, भोक्या जतिलाइ चाइन्या अन्नको दान गर्‍यो, भोर्जन ख्वायो,

तर
पापखण्ड
मा
छोड्न्या
बखतमा
अन्नदान
गर्‍यो
महाराज
धनदान
गर्‍यो
भोक्या
जतिलाइ
महाराज
अँ
भोक्या
जतिलाइ
चाइन्या
अन्नको
दान
गर्‍यो
भोर्जन
ख्वायो


She left the Pap Khanda, she offered grain, sire, she offered riches, she gave grain to the hungry, she gave food,

Quittant le lieu du péché, elle fit des dons de grains, des dons de biens, sire. Elle nourrit les affamés,

तर, पापखण्डलाई छाड्ने बखतमा अन्नदान गर्‍यो महाराज, धनदान गर्‍यो, भोका जतिलाई महाराज, अँ, भोका जतिलाई चाहिने अन्नको दान गर्‍यो, भोजन खुवायो,

S84 stop écouter
नाङ्ङा जतिलाइ चाइन्या महाराज, कपडा चाइन्या दियो। [हुड्कोवादन]

नाङ्ङा
जतिलाइ
चाइन्या
महाराज
कपडा
चाइन्या
दियो


she gave clothing, sire, to the naked. [drum]

vêtit les dénudés, ô sire, [tambour]

नाङ्गा जतिलाई महाराज, कपडा (चाहिने) दियो, [हुड्कोवादन]

S85 stop écouter
नौ दुर्गा भवानिको चाइन्या पुजा गर्‍यो रे आँख्खडिमा चाइन्या बारधाम चाइन्या रानि मौलाले चाइन्या पुरा चाइन्या भइसक्यो। [हुड्कोवादन]

नौ
दुर्गा
भवानिको
चाइन्या
पुजा
गर्‍यो
रे
आँख्खडिमा
चाइन्या
बारधाम
चाइन्या
रानि
मौलाले
चाइन्या
पुरा
चाइन्या
भइसक्यो


She worshipped the nine Durga Bhawani and at last Queen Maula’s pilgrimage to the twelve holy places was complete. [drum]

elle vénéra les neuf Durga et la reine Maula compléta finalement son pèlerinage aux douze lieux saints. [tambour]

नवदुर्गा भवानीको (चाहिने) पूजा गर्‍यो र आखिरमा (चाहिने) बाह्र धाम (चाहिने) रानी मौलाको (चाहिने) पूरा भइगयो। [हुड्कोवादन]

S86 stop écouter
तर, बारधाम पूरा भैसक्यापछि, आब याँ तिर्थमा बस्नु भयैन, तर, आब त आज घरतिर जाउँ,

तर
बारधाम
पूरा
भैसक्यापछि
आब
याँ
तिर्थमा
बस्नु
भयैन
तर
आब
आज
घरतिर
जाउँ


When the pilgrimage was complete she thought, “Now there is no more reason to stay here on pilgrimage, now let me go back home.

Une fois le tour des douze lieux saints complété, elle se dit : « Je n’ai plus de raison de rester aux lieux saints, rentrons maintenant à la maison,

तर, बाह्र धाम पूरा भइसकेपछि, अब यहाँ तीर्थमा बस्नु भएन, तर, अब त फेरि घरतिर जाउँ,

S87 stop écouter
तर, क्यै हुन्छ कि, भण्ण्या मतलब थ्यो त, तर, आब तिर्थ गरेमा चाइन्या क्वै‍‌‍ चिज्को चाइन्या तिन्लाइ सम्भोगको कुरा चाइन्या क्यै पनि भयैन। [हुड्कोवादन]

तर
क्यै
हुन्छ
कि
भण्ण्या
मतलब
थ्यो
तर
आब
तिर्थ
गरेमा
चाइन्या
क्वै‍‌‍
चिज्को
चाइन्या
तिन्लाइ
सम्भोगको
कुरा
चाइन्या
क्यै
पनि
भयैन


will something come of it?” Such was her wish, but now, having done the pilgrimage, she got no satisfactory result. [drum]

mais quelque chose s’est-il passé ou non ?» Pourtant, elle n’eut aucun résultat.

तर, केही हुन्छ कि, भन्ने अभिलाषा थियो त, तर, अब तीर्थ गरेमा (चाहिने) कुनै दिनको (चाहिने) पछि तिनीलाई सम्भोगको कुरा (चाहिने) केही पनि भएन। [हुड्कोवादन]

S88 stop écouter
तर, वाँबटा वापिस भएर तर, रानि मौला चाइन्या वाँबटा वापिस भैकन यो हामरो चाइन्या यो मायाँ तिर्थघाट भणेको बाङघाट हो,

तर
वाँबटा
वापिस
भएर
तर
रानि
मौला
चाइन्या
वाँबटा
वापिस
भैकन
यो
हामरो
चाइन्या
यो
मायाँ
तिर्थघाट
भणेको
बाङघाट
हो


Rani Maula came back from that place and here, at Bang Ghat, which we call our Maya Tirtha Ghat,

Elle partit alors de là, Rani Maula, elle partit de là et se construisit une hutte de paille à Bang Ghat, au lieu dit Bang Ghat de notre Maya Tirtha Ghat.

तर, त्यहाँबाट फिर्ता भएर तर, रानी मौला त्यहाँबाट फिर्ता भएर हाम्रो (चाहिने) यो माया तीर्थघाट भनेको बाङघाट हो,

S89 stop écouter
तर, त्यो बाङघाटमा काँसकुँसको चाइन्या मुडिया रोकिकन रानि मौला चाइन्या त्यो तै सिहांसनमा बसिन्। [हुड्कोवादन]

तर
त्यो
बाङघाटमा
काँसकुँसको
चाइन्या
मुडिया
रोकिकन
रानि
मौला
चाइन्या
त्यो
तै
सिहांसनमा
बसिन्


Rani Maula built a grass hut and maintained the ascetic posture.

Là Rani Maula se tint en posture d’ascèse. [tambour]

तर, त्यो बाङघाटमा काँसकुशको (चाहिने) झोपडी बनाएर रानीमौला (चाहिने) त्यस तपसीका आसनमा बसिन्। [हुड्कोवादन]

S90 stop écouter
बस्न्या बखतमा ताँ चाइन्या तै बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा काँसैका मुडियामा चाइन्या ढेरै सालसम्म ताँ बसिन्।

बस्न्या
बखतमा
ताँ
चाइन्या
तै
बाङघाट
भण्ण्या
ठाउँमा
काँसैका
मुडियामा
चाइन्या
ढेरै
सालसम्म
ताँ
बसिन्


She stayed for many years in a straw hut in that place called Bang Ghat

Elle resta de nombreuses années dans sa hutte de paille au lieu dit Bang Ghat.

बस्ने बखतमा त्यहाँ (चाहिने) त्यस बाङघाट भन्ने ठाउँमा काँसका झोपडीमा (चाहिने) धेरै वर्षसम्म त्यहाँ बसिन्।

S91 stop écouter
तर, तिनरो चाइन्या माथिको चाइन्या केश पनि चाइन्या लडि चाइन्या पेलो चाइन्या त भैग्यो।

तर
तिनरो
चाइन्या
माथिको
चाइन्या
केश
पनि
चाइन्या
लडि
चाइन्या
पेलो
चाइन्या
भैग्यो


The braids on her head became yellow.

Et les cheveux de sa tête devinrent jaunes.

तर, तिनको शिरको केश पनि चुल्ठी (चाहिने) पहेँलो (चाहिने) भइगयो।

S92 stop écouter
तर, घर आउन्या दिन्मा तिन्लाइ आब सम्भोगको कुरा क्यै पनि भयैन।

तर
घर
आउन्या
दिन्मा
तिन्लाइ
आब
सम्भोगको
कुरा
क्यै
पनि
भयैन


Now it was time for her to go home and she had had no satisfactory result. result.

Alors, comme il n’y avait aucun résultat pour elle alors qu’il était temps de rentrer à la maison,

तर, घर आउने दिनमा तिनीलाई अब सम्भोगको कुरा केही पनि भएन

S93 stop écouter
आब भण्ण्या बखतमा तर, आब रानि मौला के भन्छिन् कि मैले, म इति चाइन्या तिर्थबासि भएर देबताका नाउँले चाइन्या मइँले ढुङ्ङामुणालाइ पुज्या, तिर्थका नाउँले चाइन्या मइँले खोलानाला नाया।

आब
भण्ण्या
बखतमा
तर
आब
रानि
मौला
के
भन्छिन्
कि
मैले
इति
चाइन्या
तिर्थबासि
भएर
देबताका
नाउँले
चाइन्या
मइँले
ढुङ्ङामुणालाइ
पुज्या
तिर्थका
नाउँले
चाइन्या
मइँले
खोलानाला
नाया


Rani Maula said, “I have remained on pilgrimage for so long and worshipped stones and temples in the name of the gods, I have bathed in rivers and streams in the name of the holy places,

elle se lamenta ainsi :« Moi qui suis restée si longtemps dévote, qui ai vénéré pierres et temples au nom des dieux, qui ai fait tant d’ablutions dans les rivières au nom des tirtha,

अब, भन्ने बखतमा तर, रानी मौला के भन्छिन् कि, म यति (चाहिने) तीर्थवासी भएर देवताका नाममा (चाहिने) मैले (चाहिने) ढुङ्गामुढालाई पुजेँ, तीर्थका नाममा मैले खोलानाला नुहाएँ।

S94 stop écouter
तर, बारधाम पूरा भैकन तर, मेरो त आँखडि कुरा त क्यै थ्यैन।

तर
बारधाम
पूरा
भैकन
तर
मेरो
आँखडि
कुरा
क्यै
थ्यैन


but after completing the tour of the twelve holy places, in the end, nothing has come of it.

il ne m’est rien arrivé alors que j’ai pourtant achevé le tour des douze lieux saints.

तर, बाह्र धाम पूरा भएर तर, मेरो त आखिर कुरा त केही थिएन।

S95 stop écouter
तर, मेरो मनको सुच्या कुरा, बिनान पुरुखको चाइन्या पूत्र, बिनान बिउकि चाइन्या खेति, बिनान बादलको चाइन्या मेग गर्जलो, भणेर म मन्सुवा गरेर आएकि।

तर
मेरो
मनको
सुच्या
कुरा
बिनान
पुरुखको
चाइन्या
पूत्र
बिनान
बिउकि
चाइन्या
खेति
बिनान
बादलको
चाइन्या
मेग
गर्जलो
भणेर
मन्सुवा
गरेर
आएकि


My heart’s desire was a son without a husband, a harvest without seed, a thunderstorm without a cloud.

Mais je suis venue avec l’espoir qu’advienne un fils sans époux, une récolte sans semence, de la pluie sans nuage.

तर, मेरो मनको चिताएको कुरा, बिना पुरुषकेा सन्तान र बिना बिउको (चाहिने) खेती, बिना बादलको (चाहिने) पानी गर्जला, भनेर म अभिलाषा गरेर आएकी।

S96 stop écouter
तर, इति सालसम्मलाइ मइँले धरम् तपस गरिकन मेरो कुरा क्यै पनि भयैन, भणिकन बाङघाटमा काँसकुँसका मुडियामा तिन्लाइ ढेरै शोक पडिकन अँ बस्यैथिन्। [हुड्कोवादन]

तर
इति
सालसम्मलाइ
मइँले
धरम्
तपस
गरिकन
मेरो
कुरा
क्यै
पनि
भयैन
भणिकन
बाङघाटमा
काँसकुँसका
मुडियामा
तिन्लाइ
ढेरै
शोक
पडिकन
अँ
बस्यैथिन्


I practised asceticism and devotion for so many years, but nothing came of it.” In her straw hut at Bang Ghat, she was in distress. [drum]

Malgré mes si longues années d’ascèse et de dévotion, rien n’est arrivé. » Ainsi, elle se tourmentait atrocement à Bang Ghat.

तर, यतिका वर्षसम्म मैले तीर्थ तपस्या गरेर मेरो कुरा केही पनि भएन, भनेर बाङघाटमा काँसकुशका छाप्रोमा तिनीलाई धेरै चिन्ता परेर बसेकी थिइन्। [हुड्कोवादन]

S97 stop écouter
बस्न्या बखतमा तर, एक दिनको चाइन्या तिन्लाइ सपनामा चाइन्या त्यो कस्तो कुरा भयो कि, सपना— सपना तो— मा तिन्लाइ चाइन्या एउटा भाव भयो। [हुड्कोवादन]

बस्न्या
बखतमा
तर
एक
दिनको
चाइन्या
तिन्लाइ
सपनामा
चाइन्या
त्यो
कस्तो
कुरा
भयो
कि
सपना
सपना
तो
मा
तिन्लाइ
चाइन्या
एउटा
भाव
भयो


But in this situation, one day she had a dream, in her dream she had a sensation, [drum]

Alors qu’elle vivait ainsi, un jour elle eut un rêve. En rêve, elle eut une sensation, [tambour]

बस्ने बखतमा तर, एक दिन तिनीलाई सपनामा त्यो कस्तो कुरा भयो कि, सपनामा एउटा तिनीलाई (चाहिने) एउटा भाव भयो। [हुड्कोवादन]

S98 stop écouter
जस्तो चाइन्या हावा बोलन्छ, हावा बोलेजस्तो तिनरा कानमा शबद् पड्यो,

जस्तो
चाइन्या
हावा
बोलन्छ
हावा
बोलेजस्तो
तिनरा
कानमा
शबद्
पड्यो


as if the wind spoke, and this voice, like the sound of the wind, reached her ear. ear:

comme si le vent lui parlait, et cette voix semblable au son du vent lui dit à l’oreille :

जस्तो कि (चाहिने) हावा बोल्दछ, हावा बोलेजस्तो तिनका कानमा ध्वनि पर्‍यो,

S99 stop écouter
ओ रानि मौलाउ, तिमिले चाइन्या इति बरससम्मलाइ तिर्थबर्त गर्‍याः, सबै कुरा गर्‍याः। रातदिनमा तिम्लाइ त्यस्तो शोक छ।

रानि
मौलाउ
तिमिले
चाइन्या
इति
बरससम्मलाइ
तिर्थबर्त
गर्‍याः
सबै
कुरा
गर्‍याः
रातदिनमा
तिम्लाइ
त्यस्तो
शोक


“O Rani Maula, you have made a pilgrimage for so many years, you have done everything. Day and night you suffer such distress.

« Ô Rani Maula, tu as fait un si long pèlerinage, tu as tout fait. Jour et nuit, tu endures tant de peine.

ओ रानी मौला, ती तपाईँले (चाहिने) यति वर्षसम्म तीर्थव्रत गर्नुभयो, सबै कुरा गर्नुभयो। रातदिन तपाईँलाई त्यस्तो चिन्ता छ।

S100 stop écouter
तर, आब बिनान बादलको चाइन्या पानि दिन्या म हूँ।

तर
आब
बिनान
बादलको
चाइन्या
पानि
दिन्या
हूँ


But now it is I who will give you rain without cloud.

A présent, c’est moi qui vais faire pleuvoir sans qu’il y ait de nuage.

तर, अब बिना बादलको (चाहिने) पानी दिने म हुँ।

S101 stop écouter
तर, बिनानि बिउ खेति र बिनानि पुरुख चाइन्या पुत दिने म हूँ।

तर
बिनानि
बिउ
खेति
बिनानि
पुरुख
चाइन्या
पुत
दिने
हूँ


I will give you a harvest without seed and a son without a husband.

C'est moi qui vais donner une récolte sans semence et un fils sans époux.

तर, बिना बिउ खेति र बिना पुरुष (चाहिने) पुत्र दिने म हूँ।

S102 stop écouter
तर, तिम्ले के गर्नु कि बिहानमा चाइन्या त्यो असनान गर्न्या ट्याम्मा पाँच मुठि चाइन्या वालङा पुजा बगडमा चाइन्या राखिदिनु। तिमी असनान गर्नु त आपिस हुने बाखतमा तेइ पुजामा चाइन्या सरप भएर चाइन्या म रिट्न्या हूँ रे तिमिले आएर मलाइ चाइन्या अङाल हाल्नु।

तर
तिम्ले
के
गर्नु
कि
बिहानमा
चाइन्या
त्यो
असनान
गर्न्या
ट्याम्मा
पाँच
मुठि
चाइन्या
वालङा
पुजा
बगडमा
चाइन्या
राखिदिनु
तिमी
असनान
गर्नु
आपिस
हुने
बाखतमा
तेइ
पुजामा
चाइन्या
सरप
भएर
चाइन्या
रिट्न्या
हूँ
रे
तिमिले
आएर
मलाइ
चाइन्या
अङाल
हाल्नु


But here is what you must do: when it is time for you to bathe, worship five handfuls of sand on the riverbank and take your bath. But when you turn back, I will be there in the form of a snake, wound around the offering; you come to me and embrace me.

Mais voilà ce que tu devras faire : le matin, à l’heure de tes ablutions, vénère cinq poignées de sable sur la berge et moi je me présenterai sous forme de serpent. Toi, tu t’approcheras et me saisiras.

तर, तिमीले के गर्नु कि बिहान त्यो स्नान गर्ने टाइममा पाँच मुठी (चाहिने) बालुवाको पूजा बगरमा (चाहिने) राखिदिनू, तिमीले स्नान गर्नू। तर, फिर्ता हुने बखतमा त्यसै पूजामा (चाहिने) म सर्प भएर (चाहिने) म घुम्ने हुँ र तिमीले आएर मलाई (चाहिने) अँगालो हाल्नू।

S103 stop écouter
तर, तम्लाइ चाइन्या पुरूख चाइन्या त्यो बिनान पुरुषको पूत मिल्लैछ। भणिकन रानि मौलालाइ त्यस्तो चाइन्या भाव भयो।

तर
तम्लाइ
चाइन्या
पुरूख
चाइन्या
त्यो
बिनान
पुरुषको
पूत
मिल्लैछ
भणिकन
रानि
मौलालाइ
त्यस्तो
चाइन्या
भाव
भयो


Then you will obtain a son without a husband.” That is what Rani Maula experienced.

Alors tu obtiendras un fils sans époux ».

तर, तिमीलाई (चाहिने) पुरुष (चाहिने) त्यो बिना पुरुषको सन्तान मिल्नेछ। भनेर रानी मौलालाई त्यस्तो (चाहिने) भाव भयो।

S104 stop écouter
हुन्या बखतमा झलक्क ब्युँजिन् रे असनान हुन्या ट्याम् ठिक्क् होइरैयो ।

हुन्या
बखतमा
झलक्क
ब्युँजिन्
रे
असनान
हुन्या
ट्याम्
ठिक्क्
होइरैयो


She woke in an instant and she made ready for her bath.

Rani Maula entendit ce message et se réveilla aussitôt. Elle se tint prête pour le moment des ablutions.

हुने बखतमा झल्यास्स ब्युँझिन् र स्नान हुने टाइम ठीक भइरह्यो।

S105 stop écouter
लौ साँच्ची त हो त भणि चाइन्या बगडमा चाइन्या पाँच मुठि बालुङाको पुजा लाइकन आफु चाँइ तिन् किनारमा चाइन्या नाउनालाइ गइन्।

लौ
साँच्ची
हो
भणि
चाइन्या
बगडमा
चाइन्या
पाँच
मुठि
बालुङाको
पुजा
लाइकन
आफु
चाँइ
तिन्
किनारमा
चाइन्या
नाउनालाइ
गइन्


Hoping it was true, she worshipped five handfuls of sand on the riverbank and went to bathe.

Espérant « Pourvu que cela se réalise », elle vénéra cinq poignées de sable sur la berge et alla faire ses ablutions.

लौ साँच्चै त हो त, भनेर (चाहिने) बगरमा (चाहिने) पाँच मुठी बालुवाको पूजा गरेर आफू ती (चाहिने) किनारमा नुहाउन गइन्।

S106 stop écouter
असनान गर्‍यो तिनले। [हुड्कोवादन] असनान गर्‍यो, जप्ध्यान गर्‍यो।

असनान
गर्‍यो
तिनले
असनान
गर्‍यो
जप्ध्यान
गर्‍यो


She bathed [drum]; she bathed and recited her prayers.

Elle fit ses ablutions, médita et récita des prières.

स्नान गर्‍यो तिनले। स्नान गर्‍यो, जपध्यान गर्‍यो।

S107 stop écouter
सबै कुरा गर्न्या बखतमा आब वाउँठै, असनान गरेर फुरुक्क फर्कु, भण्ण्या बखतमा, यस्तो कुरा भयाः हो मलाइ, सपनामा यस्तो भैथ्यो, तर, आब त्योमा के छ, भणेर फुरक्क फर्कन्थिन् त साँच्च् न साँच्ची चाइन्या बालुङाः पुजामा सरप चाइन्या यस्ता किसिमले रेटन्नारैयो।

सबै
कुरा
गर्न्या
बखतमा
आब
वाउँठै
असनान
गरेर
फुरुक्क
फर्कु
भण्ण्या
बखतमा
यस्तो
कुरा
भयाः
हो
मलाइ
सपनामा
यस्तो
भैथ्यो
तर
आब
त्योमा
के
भणेर
फुरक्क
फर्कन्थिन्
साँच्च्
साँच्ची
चाइन्या
बालुङाः
पुजामा
सरप
चाइन्या
यस्ता
किसिमले
रेटन्नारैयो


When she had finished, she rose and was about to turn around. “This has happened to me, this happened in a dream, now what?” she thought and turned right around; in truth, there was a snake on the sand offerings.

Alors qu’elle avait tout fait, elle se retourna brusquement, en s’exclamant : « J’ai fait ce qui m’a été conseillé en rêve, maintenant que va-t-il se passer ? ». Alors, pour de vrai un serpent se tenait sur le monticule de sable.

सबै कुरा गर्ने बखतमा अब, स्नान गरेर फुरुक्क फर्कूँ, भन्ने बखतमा, यस्तो कुरा भएको हो मलाई, सपनामा यस्तो भएथ्यो, तर, अब त्यसमा के छ, भनेर फुरुक्क फर्कन्थिन् त साँच्चि न साँच्चि (चाहिने) बालुवाको पूजामा (चाहिने) यस्तो किसिमले सर्प बसिरह्यो।

S108 stop écouter
ताहाँ आइकन, झट्ट अङाल हालु, भन्थिन् त उसै ट्‍याममा चाइन्या सुर्यको छायाँ पनि पडिर्‍यो।

ताहाँ
आइकन
झट्ट
अङाल
हालु
भन्थिन्
उसै
ट्‍याममा
चाइन्या
सुर्यको
छायाँ
पनि
पडिर्‍यो


She approached it, thinking, "Quick! Let me embrace it!", and at that moment the sun's shadow (?) fell.

Elle s’en approcha, se rappela des mots « saisis-moi aussitôt » et le soleil disparut.

त्यहाँ आएर झट्ट, अँगालो हालूँ, भन्थिन् त त्यसै बखतमा (चाहिने) त्यसमा सूर्यको छायाँ पनि परिरहेको।

S109 stop écouter
सुरजको छायाँ पड्न्या बखतमा अचल्याक्क अरि चाइन्या रानिमौलाको चाइन्या आङ पनि चाइन्या चचल्कियो। अङाल हालु, अङाल हालु, भण्ण्या बखतमा त्यस्मा चाइन्या अग्निको चाइन्या मेधा चल्यो।

सुरजको
छायाँ
पड्न्या
बखतमा
अचल्याक्क
अरि
चाइन्या
रानिमौलाको
चाइन्या
आङ
पनि
चाइन्या
चचल्कियो
अङाल
हालु
अङाल
हालु
भण्ण्या
बखतमा
त्यस्मा
चाइन्या
अग्निको
चाइन्या
मेधा
चल्यो


When the shadow fell, Rani Maula was motionless, she trembled, "Let me embrace it, let me embrace it!" A flame lit in her body.

Au moment où le soleil se cacha, le corps de la reine se mit à trembler. Alors qu’elle se rappelait encore « saisis-le, saisis-le », la flamme du feu aussi se mit à trembler.

सूर्यको छायाँ पर्ने बखतमा थर्र गरेर रानीको आङ काम्यो (चाहिने) आगोको ज्वाला पनि चल्यो।

S110 stop écouter
चल्न्या बखतमा त्यस ट्याम्मा चाइन्या रानि मौलालाइ चाइन्या सुर्यको अदामको चाइन्या अदाम रैयो।

चल्न्या
बखतमा
त्यस
ट्याम्मा
चाइन्या
रानि
मौलालाइ
चाइन्या
सुर्यको
अदामको
चाइन्या
अदाम
रैयो


Trembling, Rani Maula was branded by the sun, the brand of the sun remained (? MG penciled in "pregnancy" next to the transcription "adhām" (?'brand'))

Et pendant qu’elle tremblait, le soleil la brûla,

चल्ने बखतमा त्यस टाइममा रानी मौलालाई सूर्यको डाम (चाहिने) डाम रहिगयो।

S111 stop écouter
अदाम रन्या ट्याम्मा मुन्टाको केश पनि खुस्यो

अदाम
रन्या
ट्याम्मा
मुन्टाको
केश
पनि
खुस्यो


and the hair fell from her head.

et les cheveux de sa tête tombèrent.

डाम रहने टाइममा शिरको केश खस्यो र

S112 stop écouter
मुन्टाको चाइन्या केश खुस्यो रे वाँपछि त्यो केशलाइ तिनले चाइन्या त्यो एउटा ठुणामा बेडिकन त्यै कालिघाटमा चाइन्या जलदान गरदियो।

मुन्टाको
चाइन्या
केश
खुस्यो
रे
वाँपछि
त्यो
केशलाइ
तिनले
चाइन्या
त्यो
एउटा
ठुणामा
बेडिकन
त्यै
कालिघाटमा
चाइन्या
जलदान
गरदियो


She wound the hair around a piece of driftwood and offered it to the river at Kali Ghat.

Elle les attacha à une souche d’arbre et les offrit à l’eau à Kali Ghat.

त्यसपछि त्यस केशलाई तिनले (चाहिने) एउटा छेस्कोमा बेरेर त्यही कालीघाटमा जलदान गरिदियो।

S113 stop écouter
जलदान गर्‍यो रे जलदान गरिसक्यापछि यो बाङघाटका तलेः तल्तिर एउटा, गुबरि, भण्ण्या ठाउँ छ, त्यस्का पारि कुमाउँतर्फ चाइन्या पारिपाटीमा सालदेउ बिसालदेउ राजाका कोट थ्या ताँ अगि।

जलदान
गर्‍यो
रे
जलदान
गरिसक्यापछि
यो
बाङघाटका
तलेः
तल्तिर
एउटा
गुबरि
भण्ण्या
ठाउँ
त्यस्का
पारि
कुमाउँतर्फ
चाइन्या
पारिपाटीमा
सालदेउ
बिसालदेउ
राजाका
कोट
थ्या
ताँ
अगि


Downstream from Bang Ghat there is a place called Gubari, and across from that, on the Kumaon side, was the fort of King Saldeu Bisaldeu.

Or, en aval de ce Bang Ghat, près d’un lieu nommé Gubari, se trouvait le fort du roi Saldeu Bisaldeu du Kumaon.

जलदान गर्‍यो र जलदान गरिसकेपछि यस बाङघाटका तल तल्तिर एउटा, गुबरी, भन्ने ठाउँ छ, त्यसका पारिपट्टि कुमाउँपट्टि (चाहिने) सालदेउ विशालदेउ राजाका दरवार थिए त्यहाँ। अघि,

S114 stop écouter
तर, त्यो सालदेउ बिसालदेउ राजाका चाइन्या त्यो चाकर कस्ता थ्या, ति क्वै माछाइ मात्तर मान्न्या, त्यो रातदिनमा माछाइ मात्तर मान्न्या, त्यस्ता चाइन्या चाकर थ्या।

तर
त्यो
सालदेउ
बिसालदेउ
राजाका
चाइन्या
त्यो
चाकर
कस्ता
थ्या
ति
क्वै
माछाइ
मात्तर
मान्न्या
त्यो
रातदिनमा
माछाइ
मात्तर
मान्न्या
त्यस्ता
चाइन्या
चाकर
थ्या


Now Saldeu Bisaldeu had servants who did nothing but fish, who caught fish day and night.

Ce roi avait à son service quelle sorte de personne ? Un serviteur qui ne faisait jour et nuit, que prendre du poisson.

तर, त्यो सालदेउ विशालदेउ राजाका सेवक कस्ता थिए, ती कुनै माछामात्र मार्ने, त्यो रातदिन माछामात्र मार्ने, त्यस्ता (चाहिने) सेवक थिए।

S115 stop écouter
तर, माछा मान्न्या ट्याम्मा त्यो रानि मौलाको चाइन्या ठुणामुणो बेड्याको केश तर, तिन्का जालमा लाग्यो।

तर
माछा
मान्न्या
ट्याम्मा
त्यो
रानि
मौलाको
चाइन्या
ठुणामुणो
बेड्याको
केश
तर
तिन्का
जालमा
लाग्यो


As they were fishing, the log with Rani Maula’s hair wound around it got into their net.

Alors qu’il pêchait, cette souche autour de laquelle Rani Maula avait accroché ses cheveux, se prit dans son filet.

तर, माछा मार्ने टाइममा त्यो रानी मौलाको छेस्कोमा बेरेको केश, तर, तिनका जालमा लाग्यो।

S116 stop écouter
जालमा लाग्न्या बखतमा जाल अटीगै — रे आब अट्कन्या बखतमा, आब जाल्या त आब क्वै अगि क्वै पछि निसिग्या। तर, वाँपछि त जल्याले चाइन्या डाको लायो,

जालमा
लाग्न्या
बखतमा
जाल
अटीगै
रे
आब
अट्कन्या
बखतमा
आब
जाल्या
आब
क्वै
अगि
क्वै
पछि
निसिग्या
तर
वाँपछि
जल्याले
चाइन्या
डाको
लायो


When it got into the net, the net was stuck. The fishermen came out, some ahead, some behind. The fisherman called out:

Alors le filet s'y accrocha et le pêcheur se plaça par devant, se plaça par derrière. Il se mit à crier :

जालमा लाग्ने बखतमा जाल अट्कियो र अब अट्कने बखतमा अब माझी त अब कोही अघि कोही पछि गइहाले। तर, त्यसपछि तिनीहरूले डाको लगाए,

S117 stop écouter
ए भायौ जलेउ, भण्यो, तमरा छापतिको झोल खाइ मरला रे मेरि जाल, भण्या, त अटिक्‌गै, तर, एक् फेरा याँ आस,

भायौ
जलेउ
भण्यो
तमरा
छापतिको
झोल
खाइ
मरला
रे
मेरि
जाल
भण्या
अटिक्‌गै
तर
एक्
फेरा
याँ
आस


“O brother fishermen, you will die eating the broth of your lineage, my net is caught fast, come here a moment!”

« Hé mes frères pêcheurs, meure en buvant ta descendance en bouillon, mon filet s'est accroché, venez donc par ici ».

ए भाइ हो माझी हो, भन्यो, तिम्रा सन्तानको झोल खाइमर्लौ र मेरो जाल, भन्यो, त अट्किगयो, तर, एक फेरा यहाँ आऊ।

S118 stop écouter
भण्या बखतमि त दा ततनी बखतमि त महाराज, चाकर महाराज, यो जल्यासित सबै जल्या एकैसात मिल्या रे महाराज, दा छमाछम जाल एकीमी, दा कै भाँति कसो अन्न पसियानाहान...।

भण्या
बखतमि
दा
ततनी
बखतमि
महाराज
चाकर
महाराज
यो
जल्यासित
सबै
जल्या
एकैसात
मिल्या
रे
महाराज
दा
छमाछम
जाल
एकीमी
दा
कै
भाँति
कसो
अन्न
पसियानाहान


Then, sire, the servants, sire, and the fishermen all got together, sire, and what did they do…

Alors, sire, tous les pêcheurs s’unirent au serviteur et se mirent à tirer le filet de cette manière :

भन्ने बखतमा त लौ अब त्यस बखतमा त महाराज, सेवक महाराज, माझीसित सबै माझी एकसाथ मिले र महाराज, अब छमाछम जाल एकैमा गर्दा लौ, अब कुन भाँति कसो गर्न थालिहाल्छन्...।

S119 stop écouter
[हुड्कोवादन र सहगायन] ई या हो,

या
हो


[drum] O!

[tambour] Oh oui,

निया हो [हुड्कोवादन र सहगायन]

S120 stop écouter
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, माछो जाइन गैछ हाँ

वा
क्या
मेरी
जाल
भायौ
माछो
जाइन
गैछ
हाँ


What is it, brothers, did a fish get into my net?

Est-ce qu’un poisson s’est pris dans mon filet

या हो हाँ कि त मेरो जाल भाइ हो माछो नै लाग्यो हाँ

S121 stop écouter
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, माछो जाइन लाग्यो हाँ

वा
क्या
मेरी
जाल
भायौ
माछो
जाइन
लाग्यो
हाँ


What is it, brothers, did a fish get into my net?

Est-ce qu’un poisson s’est pris dans mon filet

या हो हाँ कि त मेरो जाल भाइ हो माछो नै लाग्यो हाँ

S122 stop écouter
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, ढुङ्ङाइँनी लागिगैछ हाँ

वा
क्या
मेरी
जाल
भायौ
ढुङ्ङाइँनी
लागिगैछ
हाँ


What is it, brothers, did a stone get into my net?

Ou bien est-ce une pierre dans mon filet ?

कि त मेारे जालभ ाइ हो ढुङ्गामा लागिएछ हाँ

S123 stop écouter
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, मुणोइँनी लागिगैछ हाँ

वा
क्या
मेरी
जाल
भायौ
मुणोइँनी
लागिगैछ
हाँ


What is it brothers, did a log get into my net?

Ou bien est-ce une bûche dans mon filet ?

कि त मेरो जाल भाइ हो मुढामा लागिगएछ हाँ

S124 stop écouter
वा, क्या त मेरी जाल भायौ, भूत लागिगैछ हाँ...।।[हुड्कोवादन]

वा
क्या
मेरी
जाल
भायौ
भूत
लागिगैछ
हाँ


What is it, brothers, did a ghost get into my net?

Ou bien encore, est-ce un esprit dans mon filet ?

कि त मेरो जाल भाइ यो भूत लागिगएछ हाँ...।। [हुड्कोवादन]

S125 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, चाकर भन्छन् कि, ए भायौ, भण्यो महाराज, कि त मेरि जाल भण्यो महाराज ढुङ्ङा लाग्यो, कि त मेरि जाल माछो लाग्यो, कि त मेरि जाल मुणो लाग्यो, भण्यो, कि त मेरि जाल भूत लाग्यो, तर, मेरि जाल त अटिग्गै, तर, हाण भायौ छमाछम यीनि जाल, भण्यो रे सबैले छमाछम जाल हाण्ण्या बखतमा, आब त्यो जाल तानन्थ्या त आब चाइन्या त्यो केश बेडेको ठुणो, केश बेडेको ठुणो चाइन्या त्यो आयो ताउँठै।

महाराज
ततनी
बखतमि
महाराज
चाकर
भन्छन्
कि
भायौ
भण्यो
महाराज
कि
मेरि
जाल
भण्यो
महाराज
ढुङ्ङा
लाग्यो
कि
मेरि
जाल
माछो
लाग्यो
कि
मेरि
जाल
मुणो
लाग्यो
भण्यो
कि
मेरि
जाल
भूत
लाग्यो
तर
मेरि
जाल
अटिग्गै
तर
हाण
भायौ
छमाछम
यीनि
जाल
भण्यो
रे
सबैले
छमाछम
जाल
हाण्ण्या
बखतमा
आब
त्यो
जाल
तानन्थ्या
आब
चाइन्या
त्यो
केश
बेडेको
ठुणो
केश
बेडेको
ठुणो
चाइन्या
त्यो
आयो
ताउँठै


O sire, at that time, the servants said, “O, brothers, either a stone has got into my net, or a fish, or a log, or a ghost, but my net is caught fast — pull hard, brothers on my net!” and when they all pulled hard, they pulled it out, and the log with the hair wrapped around it came out.

O sire, à ce moment-là, sire, le serviteur dit : « Hé mes frères, soit une pierre s’est prise dans mon filet, soit c’est un poisson dans mon filet, soit une bûche dans mon filet, ou bien encore un esprit dans mon filet, mais tirez mes frères, tirez fort ce filet ». Alors que tous tiraient le filet, ils le sortirent et la souche où les cheveux étaient accrochés émergea.

ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, सेवक भन्छन् कि, ए भाइ हो, भन्यो महाराज, कि त मेरो जालमा ढुङ्गा लाग्यो, कि त मेरो जालमा माछो लाग्यो, कि त मेरो जालमा मुढो लाग्यो, भन्यो, कि त मेरो जाललाई भूत लाग्यो, तर, मेरो जाल त अट्किगयो, तर, हान भाइ हो, छमाछम यसमा जाल। भन्यो र सबैले छमाछम जाल हान्ने बखतमा, अब त्यो जाल तान्थे त अब केश बेह्रेको छेस्को, केश बेह्रेको छेस्को त्यो आयो त्यहाँबाट।

S126 stop écouter
आयाथ्यो त, चाइन्या तैको चकमक कस्तो थ्यो, सुनाजस्तो थ्यो।

आयाथ्यो
चाइन्या
तैको
चकमक
कस्तो
थ्यो
सुनाजस्तो
थ्यो


The hair came out, and its brilliance was like gold.

Les cheveux émergèrent et leur éclat, comment était-il ? Comme de l’or.

आएथ्यो त, त्यसको चमक कस्तो थियो, सुनजस्तो थियो।

S127 stop écouter
तर, आब भण्यो कि, ए भायौ, यो त सुन हो भण्यो । यो त औतिर काँ हो रे, यो त सुन हो।

तर
आब
भण्यो
कि
भायौ
यो
सुन
हो
भण्यो
यो
औतिर
काँ
हो
रे
यो
सुन
हो


Now he said, “O brothers, this is gold! How could it be anything else. This is gold!

Il dit alors : « Ô mes frères, ça, c’est de l’or. Cela ne peut être que de l’or.

तर, अब भन्यो कि, ए भाइ हो, यो त सुन हो। यो त अरू कुरा कहाँ हो? यो त सुन हो।

S128 stop écouter
तर, छाड आब यो सुन हाम्ले पाया। तर, रातदिन हाम्ले माछा मान्ना मान्ना पानीनाइँ हाम भैय्याँ तसाइ उ होइग्या रे निनाव पडिग्या। तर, आब यो सुन्लाइ राजालाइ चडाउँ रे वाँपछि क्यै दोसरि खान्कि मागुला।

तर
छाड
आब
यो
सुन
हाम्ले
पाया
तर
रातदिन
हाम्ले
माछा
मान्ना
मान्ना
पानीनाइँ
हाम
भैय्याँ
तसाइ
होइग्या
रे
निनाव
पडिग्या
तर
आब
यो
सुन्लाइ
राजालाइ
चडाउँ
रे
वाँपछि
क्यै
दोसरि
खान्कि
मागुला


Never mind! We found this gold. By fishing day and night we have become water ourselves, and we are rotten. Now let us offer this gold to the king and ask for a different occupation.

Mais lâchez l’affaire, c’est moi qui ai trouvé cet or. Pêchant jour et nuit, l’eau est devenue comme le giron de ma mère et ainsi je suis devenu répugnant. Maintenant, je vais offrir cet or au roi et je demanderai un autre moyen de subsistance.

तर, छाड, अब यो सुन हामीले पायौँ। तर, रातदिन हामीले माछा मार्दामार्दा पानीमै हामी आफ्नी आमाका त्यस्तै ऊ भैहाल्यौँ र हिले घाउ परिहाल्यौँ। तर, अब यस सुनलाई राजामा चढाऔँ र त्यसपछि कुनै अर्को पेसा मागौँला।

S129 stop écouter
तर, लौ हिट कोटमि, भण्यो रे ताँबटाहै फुरुक्क फर्क्या रे त्यो, माछा मान्न्या चाकर राजाका कोटमा गया।

तर
लौ
हिट
कोटमि
भण्यो
रे
ताँबटाहै
फुरुक्क
फर्क्या
रे
त्यो
माछा
मान्न्या
चाकर
राजाका
कोटमा
गया


Let’s go, to the fort!” They went back from there — the fisherman servants went to the King’s fort.

Allons, en route vers le fort. » Ce serviteur partit de là aussitôt et se rendit au fort du roi.

तर, लौ हिँड दरबारमा। भन्यो र त्यहाँबाट फुरुक्क फर्के र ती (अँ) माछा मार्ने सेवक राजाका दरवारमा गए।

S130 stop écouter
राजाः कोटमा गया रे राजा कोटमा जान्या बखतमा आब त्यो सुनको चाइन्या त्यो ठुणामा बेडेको केशलाइ राख्यो।

राजाः
कोटमा
गया
रे
राजा
कोटमा
जान्या
बखतमा
आब
त्यो
सुनको
चाइन्या
त्यो
ठुणामा
बेडेको
केशलाइ
राख्यो


They went to the king’s fort, and they set down that hair wound around a log.

Il alla au fort du roi avec la souche entourée de cheveux qu’il portait.

राजाका दरवारमा गए र जाने बखतमा अब त्यो सुनको त्यो छेस्कोमा बेह्रेको केशलाई राख्यो।

S131 stop écouter
आब राजाले हेरन्थ्यो त , राजाले हेरन्थ्यो उफाडन्थ्या त ताँ स्वास्निको चाइन्या केश।

आब
राजाले
हेरन्थ्यो
राजाले
हेरन्थ्यो
उफाडन्थ्या
ताँ
स्वास्निको
चाइन्या
केश


The king saw it and pulled it loose; it was a woman’s hair.

Alors le roi les vit, le roi les regarda et les détacha : c’était des cheveux de femme.

अब राजाले हेर्थे त, राजाले हेर्थे, खोल्थे त त्यहाँ स्वास्नीमान्छेको (चाहिने) केश।

S132 stop écouter
ए चाकरौ भण्यो, यो त स्वास्निको चाइन्या, केश हो,

चाकरौ
भण्यो
यो
स्वास्निको
चाइन्या
केश
हो


“O servant, this is a woman’s hair!”

« Hé serviteur, ce sont des cheveux de femme.

ए सेवक हो, यो त स्वास्नी मान्छेको, भन्यो, केश हो,

S133 stop écouter
त केश त यस्तो छ रे स्वास्नि कस्ति होलि, लौ, भण्यो, यो स्वास्निलाइ याँ पुर्‍याउँछौ भण्या पुर्‍या, पुर्‍याउनान भन्छौ भण्या तिमिलाइ जाँताले कोदाली पेली गरिदिन्छु याँ,

केश
यस्तो
रे
स्वास्नि
कस्ति
होलि
लौ
भण्यो
यो
स्वास्निलाइ
याँ
पुर्‍याउँछौ
भण्या
पुर्‍या
पुर्‍याउनान
भन्छौ
भण्या
तिमिलाइ
जाँताले
कोदाली
पेली
गरिदिन्छु
याँ


If the hair is like this, what must the woman be like? he said. Bring the woman here! If you say you won’t bring her, I’ll have you put you into a net, thrown into an oil-press, and crushed right here!”

Si les cheveux sont ainsi, comment doit être la femme ! dit [le roi], Apporte-moi donc la femme, et si tu ne le fais pas, je te ferai placer dans ton filet, jeter dans un moulin à huile et presser », ajouta-t-il.

त केश त यस्तो छ र स्वास्नीमान्छे कस्ती होली, लौ, भन्यो, यस स्वास्नी मान्छेलाई यहाँ पुर्‍याउँछौ, पुर्‍याऊ, पुर्‍याउँदैनौँ, भन्छौ भने तिमीहरूलाई जालमा हालेर, दल्ने कोलुमा हालेर पेल गरिदिन्छु यहाँ।

S134 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा, भाइ नारायन, याँत उल्टा घात भयो, लौ हिट भायौ फर्क, भण्यो रे ताइँनीहै लाग्या उइ रे कालिघाटका चाइन्या माथिमा हिणते हिणते यै बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा…

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
भाइ
नारायन
याँत
उल्टा
घात
भयो
लौ
हिट
भायौ
फर्क
भण्यो
रे
ताइँनीहै
लाग्या
उइ
रे
कालिघाटका
चाइन्या
माथिमा
हिणते
हिणते
यै
बाङघाट
भण्ण्या
ठाउँमा


“By Narayan, our reward is suffering! Here, get moving! Go back there!” he said and they started out from there. Climbing up from Kalighat, at the place called Bangghat…

« Par Narayan, me voilà bien récompensé. En route! », dit-il et il quitta les lieux. Il alla en amont de Kali Ghat…

भनेर भन्ने बखतमा भाइ नारायण, यो त उल्टो दुःख भयो, लौ, हिँड फर्क। भन्यो र त्यहाँबाटै लागे। उही र कालीघाटका माथितिर हिँड्दाहिँड्दा यस बाङघाट भन्ने ठाउँमा…

S135 stop écouter
बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा — बाङघाट भण्ण्या ठाउँमा चाइन्या त्यो काँसकुँसका मुडियामा त्यो रानिमौला बसेकि थिन।

बाङघाट
भण्ण्या
ठाउँमा
बाङघाट
भण्ण्या
ठाउँमा
चाइन्या
त्यो
काँसकुँसका
मुडियामा
त्यो
रानिमौला
बसेकि
थिन


Rani Maula was staying in her straw hut.

Rani Maula se tenait dans sa hutte de paille au lieu-dit Bang Ghat.

त्यस काँसकुशका छाप्रोमा ती रानी मौला बसेकी थिइन्।

S136 stop écouter
आब तिन खोद्दथ्या, खोद्दथ्या वाँ जान्थ्या त रानि मौलालाइ पाहाल्यो।

आब
तिन
खोद्दथ्या
खोद्दथ्या
वाँ
जान्थ्या
रानि
मौलालाइ
पाहाल्यो


They looked and looked and they found her.

A force de chercher, il finit par trouver Rani Maula.

अब ती खोज्दथे, खोज्दथे त रानी मौलालाई पाइहाल्यो।

S137 stop écouter
पाउन्या बखतमा झट्टै तिन हडैनी जाइलाग्न पसिया, पाखुडा समाउन बट्टीग्या। तिन्ले भण्यो कि, हेर, म सत्यकि हुँ।

पाउन्या
बखतमा
झट्टै
तिन
हडैनी
जाइलाग्न
पसिया
पाखुडा
समाउन
बट्टीग्या
तिन्ले
भण्यो
कि
हेर
सत्यकि
हुँ


When they found her they rushed at her, preparing to seize her by the arms. She said, “Look, I am an virtuous woman.

Il tenta aussitôt de la prendre par le corps et s’apprêtait à saisir son bras, quand elle lui dit : « Vois je suis vertueuse.

पाउने बखतमा झट्टै ती आङमै जाइलाग्न थालिहाले, पाखुरा समाउन तयार भए। तिनले भन्यो कि, हेर म सत्यकी छु।

S138 stop écouter
पत्थरशिला म रानिमौला हुँ। मेरो आङमा हात लाउनु पर्दैन। तर तिमि किन आयाका हौ?

पत्थरशिला
रानिमौला
हुँ
मेरो
आङमा
हात
लाउनु
पर्दैन
तर
तिमि
किन
आयाका
हौ


I am the queen of Patharsila. You mustn’t lay hands on me. Why have you come?”

Je suis la reine de Patharsila. Tu n’as pas besoin de me saisir le corps. Pourquoi es-tu venu ? »

पत्थरशिला म महारानी हुँ। मेरा आङमा हात लागउनु पर्दैन। तिमीहरू किन आएका हौ?

S139 stop écouter
तर हामरा राजाले वाँ मगाएको छ कोटमा,

तर
हामरा
राजाले
वाँ
मगाएको
कोटमा


“Our king commands your presence in his fort!”

« Notre roi vous fait mander dans son fort », répondit-il.

हाम्रा राजाले उहाँ मगाएको छ, दरवारमा।

S140 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा त्यस्तो भया तिमरा राजाले मगायाः भएपछि म आफु आफूइ जान्छु। तर, तिमिले मेरो आङमा छुनु पर्दैन।

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
त्यस्तो
भया
तिमरा
राजाले
मगायाः
भएपछि
आफु
आफूइ
जान्छु
तर
तिमिले
मेरो
आङमा
छुनु
पर्दैन


“If that is so, if your king commands it, I will go of my own will. But you must not touch me!”

« Si c’est ainsi, si ton roi l’a demandé, j’irai de moi-même, mais il n’est nul besoin que tu me touches »,

भनेर भन्ने बखतमा त्यस्तो भए तिम्रा राजाले मगाएको भएपछि म आफू आफै जान्छु। तर, तिमीहरूले मेरो आङमा छुनु पर्दैन।

S141 stop écouter
भणिकन महाराज रानिमौला र तिन चाकरती राजाः कोटमा पुग्या।

भणिकन
महाराज
रानिमौला
तिन
चाकरती
राजाः
कोटमा
पुग्या


she said, sire. Rani Maula and the servants arrived at the King’s fort.

lui dit-elle, sire. Rani Maula et ce serviteur arrivèrent au fort du roi.

भनेर महाराज, रानी मौला र ती सेवक राजाका दरवारमा पुगे।

S142 stop écouter
राजाः कोटमा पुगिसक्यापछि आब राजाले भण्यो कि, ओहो, त्यस्ती चाइन्या रानिमौला, तिमि, त्यस्ति तिमि रानि, त्यस्ता पानिघाटमा काँसकुँसको मुडियामा बसेकि छौ तिमि।

राजाः
कोटमा
पुगिसक्यापछि
आब
राजाले
भण्यो
कि
ओहो
त्यस्ती
चाइन्या
रानिमौला
तिमि
त्यस्ति
तिमि
रानि
त्यस्ता
पानिघाटमा
काँसकुँसको
मुडियामा
बसेकि
छौ
तिमि


The king said, “Oho, you are Rani Maula, you are like this, such a queen and you have been staying in a straw hut on the riverbank!

Parvenus là, [le roi] dit : « Oh, ainsi tu es Rani Maula, toi, tu es ainsi, Rani, tu habitais comme ça dans une hutte de paille à Pani Ghat !

राजाका दरवारमा पुगिसकेपछि अब राजाले भन्यो कि, अहो, यस्ती, रानीमौला। तिमी त्यस्ती, तिमी रानी! त्यस्ता पानीघाटमा काँसकुशको छाप्रोमा बसेकी छ्यौ तिमी।

S143 stop écouter
लौ, भण्यो, हामि त राजा हूँ, हाम्रा कोटमा चाइन्या बस, हामि तिमिलाइ ब्या गर्ला भणेर मगायाः हो।

लौ
भण्यो
हामि
राजा
हूँ
हाम्रा
कोटमा
चाइन्या
बस
हामि
तिमिलाइ
ब्या
गर्ला
भणेर
मगायाः
हो


Come, I am the king. Stay here in the fort; I sent for you to marry you.

Allons, nous, nous sommes roi ; habite au fort, je t’ai fait venir pour t’épouser.

लौ, भन्यो, हामी त राजा हौँ, दरवारमा बस, तिमीलाई बिहे गरुँला, भनेर बोलाएको हो।

S144 stop écouter
ब्या गर्ला भणेर चाइन्या मगायाः हो, तर, तिमि त्यस्ति रानि चाइन्या पानिका सेतमा बसेर चाइन्या कुनसा बात होला?

ब्या
गर्ला
भणेर
चाइन्या
मगायाः
हो
तर
तिमि
त्यस्ति
रानि
चाइन्या
पानिका
सेतमा
बसेर
चाइन्या
कुनसा
बात
होला


I sent for you for marriage. But what force drove you, a queen, to stay on the riverbank, such a riverbank?

Mais quelle force t’a conduite à t’installer sur cette berge, à un tel endroit, toi reine ».

तर, तिमी त्यस्ती रानी पानीका घाटमा, त्यस्ती कुशमुसका घाटमा बसेर कुन शक्तिबाट होला?

S145 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा रानि मौलाले भण्यो कि, ए राजा सालदेउ बिसालदेउ, त्यसरी ब्या गर्न्या होइन।

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
रानि
मौलाले
भण्यो
कि
राजा
सालदेउ
बिसालदेउ
त्यसरी
ब्या
गर्न्या
होइन


Rani Maula replied, “O King Bilaldeu, I won’t marry just like that.

Rani Maula lui répondit : « Ô roi Saldeu Bisaldeu, je ne peux vous épouser comme ça.

भनेर भन्ने बखतमा रानी मौलाले भन्यो कि, ए राजा सालदेउ, विशालदेउ, यसरी बिहे गर्ने होइन।

S146 stop écouter
तर, मसित ब्या गर्न्या मनसाय भएपछि एउटा घर छ अलग्ग असल चाइन्या राम्रो घर लगा,

तर
मसित
ब्या
गर्न्या
मनसाय
भएपछि
एउटा
घर
अलग्ग
असल
चाइन्या
राम्रो
घर
लगा


If you want to marry me, build me a nice house separately,

Si vous souhaitez m’épouser, faites-moi faire une maison, une belle maison à part,

तर, मसित बिहे गर्ने मन भएपछि एउटा घर छुट्टै राम्रो घर बनाऊ,

S147 stop écouter
एक मलाइ चाइन्या सिजुरको चाइन्या साडो बुणाँ।

एक
मलाइ
चाइन्या
सिजुरको
चाइन्या
साडो
बुणाँ


have a silk sari made for me.

faites-moi faire une tenue de soie.

एक मलाई (चाहिने) रेसमको (चाहिने) लुगा बनाऊ।

S148 stop écouter
वाँपछि त्यस्को चाइन्या पतिस्टा गर, ठूलो चाइन्या यज्ञ गर। तर, वाँपछि त्यसै चाइन्या यज्ञमा चाइन्या म ब्या गर्ला,

वाँपछि
त्यस्को
चाइन्या
पतिस्टा
गर
ठूलो
चाइन्या
यज्ञ
गर
तर
वाँपछि
त्यसै
चाइन्या
यज्ञमा
चाइन्या
ब्या
गर्ला


Then do me the honor of a big sacrificial ceremony. I will marry you in that ceremony.

Puis faites-moi l’honneur d’organiser une grande cérémonie sacrificielle. Alors, je vous épouserais au cours de cette cérémonie. »

त्यसपछि त्यसको (चाहिने) प्रतिष्ठा गर, ठूलो (चाहिने) यज्ञ गर। तर, त्यसपछि त्यसै (चाहिने) यज्ञमा (चाहिने) म बिहे गरुँला।

S149 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा तर, आब राजा कोटको चाइन्या राजालाइ वाँ के थ्यो रे त्यसै बखतमा चाइन्या घर चिन्न्या चाइन्या ओडलाइ चाइन्या झिकाइहाल्यो, सिजुरको चाइन्या साडो बुन्न्या मिस्तिरिलाइ पनि चाइन्या झिकिहाल्यो। [हुड्कोवादन]

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
तर
आब
राजा
कोटको
चाइन्या
राजालाइ
वाँ
के
थ्यो
रे
त्यसै
बखतमा
चाइन्या
घर
चिन्न्या
चाइन्या
ओडलाइ
चाइन्या
झिकाइहाल्यो
सिजुरको
चाइन्या
साडो
बुन्न्या
मिस्तिरिलाइ
पनि
चाइन्या
झिकिहाल्यो


The king ordered up a builder. He ordered up a silk-weaver. [drum]

Alors, que fit le roi, le roi du fort ? Il choisit un ouvrier qui bâtissait des maisons. Il choisit également un tisserand pour tisser l’habit de soie.

भनेर भन्ने बखतमा, तर, अब राजा, दरवारको राजालाई के थियो र त्यसै बखतमा (चाहिने) घर चिन्ने (चाहिने) डकर्मीलाई झिकाइहाल्यो। रेसमको लुगा (चाहिने) पनि (चाहिने) बुन्ने जुलाहालाई पनि झिकाइहाल्यो। [हुड्कोवादन]

S150 stop écouter
आब त्यो घर चिन्न्या रे चाइन्या सिजुरको साडोको चाइन्या सुरु गर्न्या बखतमि त दा रानि मौला महाराज, चिन्न्यासित रे बुन्न्यासित लोटि बिन्ति बडि घात दा कै भाँति लाउन पसियान्छिन्...।

आब
त्यो
घर
चिन्न्या
रे
चाइन्या
सिजुरको
साडोको
चाइन्या
सुरु
गर्न्या
बखतमि
दा
रानि
मौला
महाराज
चिन्न्यासित
रे
बुन्न्यासित
लोटि
बिन्ति
बडि
घात
दा
कै
भाँति
लाउन
पसियान्छिन्


But when they started building the house and weaving the silk sari, sire, what sort of request did Rani Maula make of the builder and the weaver…

Mais au moment de commencer cette maison et cet habit de soie, sire, Rani Maula alla tenir ces propos au maçon et au tisserand, de cette manière :

अब त्यो घर चिन्ने र (चाहिने) रेसमको लुगा (चाहिने) सुरु गर्ने बखतमा त लौ, अब रानी मौला महाराज, चिन्नेसित र बुन्नेसित नम्र बिन्ती, गूढ अनुरोध लौ, अब कुन भाँति लगाउन थालिहाल्छिन्...

S151 stop écouter
इँया हो

इँया
हो


O

Oh,

[हुड्कोवादन र सहगायन] या हो,

S152 stop écouter
हातै चिनला त, हातै काटी दिउँलो हाँ

हातै
चिनला
हातै
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a cubit, brother, I will cut off your forearm,

les mains qui construisent, ô frère, je les couperais,

हातै चिनौला त भाइ हो, हात काटीदिउँला हाँ

S153 stop écouter
वा बेतैका जती चिनला त बेतै काटी दिउँलो हाँ

वा
बेतैका
जती
चिनला
बेतै
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a span, I’ll cut off your hand

Construis un empan, je couperais ta main

बित्ता जति चिनौला त बित्तै काटी दिउँला हाँ

S154 stop écouter
वा गजै जती चिनला त गजै काटी दिउँलो हाँ

वा
गजै
जती
चिनला
गजै
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a yard, I’ll cut off a yard,

Construis deux coudées, je te couperais deux coudées,

गज जति चिनौला त गजै काटी दिउँला हाँ

S155 stop écouter
वा मुणै जती चिनला त मुणै काटी दिउँलो हाँ

वा
मुणै
जती
चिनला
मुणै
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a fist’s worth, I’ll cut off your fist,

Construis la hauteur d’un poing, je te couperais le poing

मूठै जति चिनौला त मूठै काटी दिउँला हाँ

S156 stop écouter
वा बेतै जती बुणला त बेतै काटी दिउँलो हाँ

वा
बेतै
जती
बुणला
बेतै
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a span, I’ll cut off your hand

Construis un empan, je couperais ta main

बित्ता जति बुनौला त बित्तै काटी दिउँला हाँ

S157 stop écouter
वा मुणै जती बुणला त मुणै काटी दिउँलो हाँ

वा
मुणै
जती
बुणला
मुणै
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a fist’s worth, I’ll cut off your fist,

Construis la hauteur d’un poing, je te couperais le poing

मूठै जति बुनौला त मूठै काटी दिउँला हाँ

S158 stop écouter
वा आउँलो जती बुणला त आउँलौ काटी दिउँलो हाँ...।।[हुड्कोवादन]

वा
आउँलो
जती
बुणला
आउँलौ
काटी
दिउँलो
हाँ


Build a finger’s length, I’ll cut off your finger! [drum]

Oui, construis la hauteur d’un doigt, je te couperais le doigt

औँला जति बुनौला त औँलै काटी दिउँला हाँ...।। [हुड्कोवादन]

S159 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बखतमि त रानिमौला भन्छिन् कि,

महाराज
ततनी
बखतमि
रानिमौला
भन्छिन्
कि


O, sire, at that moment, Rani Maula said,

Ô sire, à ce moment Rani Maula dit :

ओ महाराज, त्यस बखतमा त रानी मौला भन्छिन् कि,

S160 stop écouter
ए ब्वा, घर चिन्न्या ओड, भण्यो महाराज, बेत चिनलै, भण्यो महाराज, बेत काटिदिउँलो, भण्यो महाराज, हात चिनलै हात काटिदिउँलो, मुण चिनलै मुण काटिदिउँलो, गज चिनलै भणेपछि गज काटिदिउँलो,

ब्वा
घर
चिन्न्या
ओड
भण्यो
महाराज
बेत
चिनलै
भण्यो
महाराज
बेत
काटिदिउँलो
भण्यो
महाराज
हात
चिनलै
हात
काटिदिउँलो
मुण
चिनलै
मुण
काटिदिउँलो
गज
चिनलै
भणेपछि
गज
काटिदिउँलो


“Hey, my boy, mason who builds houses, if you build a span, she said, sire, I’ll cut off your hand, she said, sire, if you build a cubit, I’ll cut off your forearm, if you build the height of a fist, I’ll cut off your fist, if you build a yard, I’ll cut off a yard!

« hé petit père, toi l’artisan qui fabriques des maisons, ose donc construire un empan, lui dit-elle sire, je te couperais la main; elle dit encore sire, construis une coudée je te couperais le coude, construis la hauteur d’un poing, je te couperais le poing, si tu construis deux coudées, je t’en couperais autant,

ए बाबु, घर चिन्ने डकर्मी, भन्यो महाराज, बित्ता चिन्लास् त, भन्यो महाराज, बित्ता काटिदिउँला, भन्यो महाराज, हात चिन्लास् हात काटिदिउँला, मूठ चिन्लास् मूठ काटिदिउँला, गज चिन्लास् भनेपछि गज काटिदिउँला।

S161 stop écouter
तर, दिनको, भण्यो महाराज, एकै ढुङ्ङो लाएर चिन त दिन्को एक् ढुङ्ङो लाएर मान्तर चिन, तै भण्णामाथि जन्चिनै, भणेर महाराज, चिन्न्यासित भणिहाल्यो।

तर
दिनको
भण्यो
महाराज
एकै
ढुङ्ङो
लाएर
चिन
दिन्को
एक्
ढुङ्ङो
लाएर
मान्तर
चिन
तै
भण्णामाथि
जन्चिनै
भणेर
महाराज
चिन्न्यासित
भणिहाल्यो


Rather, she said, sire, add one stone each day, build adding one stone each day, no more than that,” she told the mason.

mais en un jour, lui dit-elle sire, construis donc en ne plaçant qu’une seule pierre ; une seule pierre par jour, ne construis pas plus que ça. Voilà ce qu’elle dit au maçon.

तर, दिनको, भन्यो महाराज, एउटै ढुङ्गो जोडेर त, दिनको एक ढुङ्गो जोडेर चिन्, चिन्, त्यसभन्दा ज्यादा नचिन्। भनेर महाराज, चिन्नेसित भनिहाल्यो।

S162 stop écouter
जो सिजुरको साडो बुणन्थ्यो, उइखि लै भण्यो कि, बेत बुणलै भणेपछि बेत काट्ट्या हूँ, मुण बुणलै भणेपछि मुण काट्ट्या हूँ, हात बुणलै भण्या हात काट्ट्या हूँ, आउँल बुण्यापछि आउँल पनि काट्ट्या हूँ रे एउटा सिरुपात बराबरलाइ दिनको एउटा चाइन्या सिरुपात बराबरलाइ तुइले बुण्णु, भणेर चाइन्या सिजुरको साडो बुण्ण्यासित भणिहाल्यो।

जो
सिजुरको
साडो
बुणन्थ्यो
उइखि
लै
भण्यो
कि
बेत
बुणलै
भणेपछि
बेत
काट्ट्या
हूँ
मुण
बुणलै
भणेपछि
मुण
काट्ट्या
हूँ
हात
बुणलै
भण्या
हात
काट्ट्या
हूँ
आउँल
बुण्यापछि
आउँल
पनि
काट्ट्या
हूँ
रे
एउटा
सिरुपात
बराबरलाइ
दिनको
एउटा
चाइन्या
सिरुपात
बराबरलाइ
तुइले
बुण्णु
भणेर
चाइन्या
सिजुरको
साडो
बुण्ण्यासित
भणिहाल्यो


To the weaver who was weaving her silken garment she said, “If you weave a span, I’ll cut off your hand; if you weave the width of a fist, I’ll cut off your fist; if you weave a cubit, I’ll cut off your forearm; if you weave a finger’s length, I’ll cut off your finger. Weave the width of a blade of siru grass each day,” she told the one who was weaving her silken garment.

Au tisserand qui confectionnait l’habit de soie, elle dit : « Tisse un empan, je couperais ta main, tisse la hauteur d’un poing, je te couperais le poing, tisse une coudée, je te couperais le coude, tisse la hauteur d’un doigt, je te couperais le doigt. Ne tisse pas plus que la largeur d’un brin d’herbe Siru, par jour, pas plus qu’un brin d’herbe Siru. » Elle parla ainsi à celui qui tissait le vêtement de soie.

जो रेसमको लुगा बुन्थ्यो, उससित पनि भन्यो कि, बित्ता बुन्लास् भनेपछि बित्ता काट्ने हुँ, मूठ बुन्लास् भनेपछि मूठ काट्ने हुँ, हात बुन्लास् भने हात काट्ने हुँ, औँला बुनेपछि औँला काट्ने हुँ र एउटा सिरुको पातबराबरको दिनको एउटा (चाहिने) सिरुको पातबराबरको तैँले बुन्नू। भनेर (चाहिने) रेसमको लुगा बुन्नेसित भनिहाल्यो।

S163 stop écouter
भण्ण्या बखतमि त आब जति अर्‍या पनि तर, छ मैनामा त तँयार गरिहाल्यो तिन्ले। छ मैनामि त कोट पनि तँयार होइग्यो सिजुरको साडो पनि तँयार होइग्यो।

भण्ण्या
बखतमि
आब
जति
अर्‍या
पनि
तर
मैनामा
तँयार
गरिहाल्यो
तिन्ले
मैनामि
कोट
पनि
तँयार
होइग्यो
सिजुरको
साडो
पनि
तँयार
होइग्यो


He did as she told him, but in six months it was ready. In six months the fort was ready as well.

Il fit comme elle lui avait demandé, mais au bout de six mois, cela fut prêt. Le fort aussi fut prêt en six mois.

भन्ने बखतमा त अब जति गरे पनि, तर, छ महिनामा त तयार गरिहाल्यो तिनले। छ महिनामा त दरवार पनि तयार भइगयो, रेसमको लुगा पनि तयार भइगयो।

S164 stop écouter
आब राजाले भण्यो कि, ओ रानि मौलाउ, तिमि त सिजुर चाइन्या कोट नसिद्धिन्ज्याँसम्म ब्या गर्दैन भणेर भन्थ्यौ, लौ त सिद्दीसकियो। लौ ब्या गर्नु पड्यो,

आब
राजाले
भण्यो
कि
रानि
मौलाउ
तिमि
सिजुर
चाइन्या
कोट
नसिद्धिन्ज्याँसम्म
ब्या
गर्दैन
भणेर
भन्थ्यौ
लौ
सिद्दीसकियो
लौ
ब्या
गर्नु
पड्यो


Now the king said, “O Rani Maula, you said you wouldn’t marry until the fort was finished. Well, now it’s finished. Now we must marry.”

Alors le roi dit : « Ô Rani Maula, tu avais dit : ‘je ne me marierais pas tant que le fort ne sera pas construit’, le voilà maintenant achevé. Allons il faut à présent se marier ».

अब राजाले भन्यो कि, ओ रानी मौला, तिमी त, (चाहिने) 'दरवार नबन्दासम्म बिहे गर्दिन' भन्थ्यौ। लौ, अब त सकिसक्यो। लौ, अब बिहे गर्नुपर्‍यो,

S165 stop écouter
भण्यो रे, लौ आब त्यसोइ काँ हुन्छ रे, भण्यो, आब तेस्तो पुरमा त्यस्को पतिस्टा गर। त्यस्मा ठूलो यज्ञ गर। त्यसै यज्ञमा चाइन्या मैले ब्या गर्नु पड्ड्या हो,

भण्यो
रे
लौ
आब
त्यसोइ
काँ
हुन्छ
रे
भण्यो
आब
तेस्तो
पुरमा
त्यस्को
पतिस्टा
गर
त्यस्मा
ठूलो
यज्ञ
गर
त्यसै
यज्ञमा
चाइन्या
मैले
ब्या
गर्नु
पड्ड्या
हो


“That won’t do, she said. Do me honor in this city. Make a big sacrifice. I must marry in the course of the sacrifice.”

-«  Comment le ferait-on ainsi ? dit elle maintenant, fais-moi honneur dans cette ville. Organise-là une grande cérémonie sacrificielle. Il faudra m’épouser lors de cette cérémonie. »

भन्यो र, लौ अब त्यसै कहाँ हुन्छ र? भन्यो, अब त्यस्तो नगरमा त्यसको प्रतिष्ठा गर, त्यसमा ठूलो यज्ञ गर। त्यसै यज्ञमा (चाहिने) मैले बिहे गर्नुपर्ने हो।

S166 stop écouter
भण्यो रे चाइन्या महाराज, सालदेउ बिसालदेउ राजाले ठूलो चाइन्या यज्ञ गर्‍यो,

भण्यो
रे
चाइन्या
महाराज
सालदेउ
बिसालदेउ
राजाले
ठूलो
चाइन्या
यज्ञ
गर्‍यो


So she spoke, sire. King Saldeu Bisaldeu organized a big sacrifice

Elle répondit cela, sire, et le roi Saldeu Bisaldeu fit organiser une grande cérémonie sacrificielle

भन्यो र महाराज, सालदेउ विशालदेउ राजाले ठूलो (चाहिने) यज्ञ गर्‍यो।

S167 stop écouter
त्यैको पतिस्टा गर्‍यो। तर, आब त्यसै चाइन्या यज्ञमा रानि मौलालाइ बोलाइकन आब ब्या गर्न्या सूर गर्‍यो आब।

त्यैको
पतिस्टा
गर्‍यो
तर
आब
त्यसै
चाइन्या
यज्ञमा
रानि
मौलालाइ
बोलाइकन
आब
ब्या
गर्न्या
सूर
गर्‍यो
आब


in her honor. Then he called her to the sacrificial area and began the marriage ceremony.

et lui fit honneur. Alors il appela Rani Maula sur l’aire sacrificielle et commença la cérémonie de mariage.

त्यसको प्रतिष्ठा गर्‍यो। तर, अब त्यसै यज्ञमा रानी मौलालाई बोलाएर अब बिहे गर्ने प्रयास गर्‍यो अब।

S168 stop écouter
कण्डमा चाइन्या ब्यासडो बानिकन आफ्ना र चाइन्या रानि मौलाका चाइन्या कण्णमुणो बादेर आब चाइन्या ब्या गर्ने बन्दोबस्त गर्‍यो रे गर्न्या बखतमा, [सहगायन]

कण्डमा
चाइन्या
ब्यासडो
बानिकन
आफ्ना
चाइन्या
रानि
मौलाका
चाइन्या
कण्णमुणो
बादेर
आब
चाइन्या
ब्या
गर्ने
बन्दोबस्त
गर्‍यो
रे
गर्न्या
बखतमा


He made a marriage knot, tied together his own and Rani Maula’s waists and made ready for marriage, but as he did so…

[Le roi] fit un nœud de mariage à sa ceinture, l’attacha à son corps et à la taille de Rani Maula en préparation du mariage, mais à ce moment là :

कम्मरमा (चाहिने) लगनगाँठो कसेर आफ्नो र (चाहिने) रानी मौलाको (चाहिने) कम्मरमा कसेर अब (चाहिने) बिहे गर्ने बन्दोबस्त गर्‍यो र गर्ने बखतमा, [सहगायन]

S169 stop écouter
वाँ पैल्लीकी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ

वाँ
पैल्लीकी
भमौरी
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
हाँ


I’ve made the first round, hail father Saldeu!

J’ai fait le premier tour, salut à toi, père Saldeu !

पहिलो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ

S170 stop écouter
वाँ दोसरी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ

वाँ
दोसरी
भमौरी
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
हाँ


I’ve made the second round, hail father Saldeu!

J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, père Saldeu !

दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ

S171 stop écouter
वाँ तेसरी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ

वाँ
तेसरी
भमौरी
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
हाँ


I’ve made the third round, hail father Saldeu!

J’ai fait le troisième tour, salut à toi, père Saldeu !

तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ

S172 stop écouter
वाँ चौथी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ

वाँ
चौथी
भमौरी
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
हाँ


I’ve made the fourth round, hail father Saldeu!

J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, père Saldeu !

चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ

S173 stop écouter
वाँ पचाउँ भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ हाँ...।। [हुड्कोवादन]

वाँ
पचाउँ
भमौरी
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
हाँ


I’ve made the fifth round, hail father Saldeu!

J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, père Saldeu !

पाँचौ परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ हाँ।। [हुड्कोवादन]

S174 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, सालदेउ राजाले रानि मौलासित ब्या गर्न्या बखतमा,

महाराज
ततनी
बखतमि
महाराज
सालदेउ
राजाले
रानि
मौलासित
ब्या
गर्न्या
बखतमा


O, sire, at that moment, sire, when King Saldeu was to marry Rani Maula,

Ô sire, à ce moment sire, au moment où le roi Saldeu allait épouser Rani Maula, elle dit :

ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, सालदेउ राजाले रानी मौलासित बिहे गर्ने बखतमा,

S175 stop écouter
पैल्लीकी भमौरि रिट्या, भण्यो महाराज, जद्य बुवा सालदेउ, दोसरी भमौरी रिट्या जद्य बुवा सालदेउ,

पैल्लीकी
भमौरि
रिट्या
भण्यो
महाराज
जद्य
बुवा
सालदेउ
दोसरी
भमौरी
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ


“I’ve made the first round, she said, sire, hail father Saldeu! I’ve made the second round, hail father Saldeu!

« J’ai fait le premier tour, salut à toi, père Saldeu ! J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, père Saldeu !

पहिलो परिक्रमा गरेँ, भन्यो महाराज, जदौ बुवा सालदेउ, दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ,

S176 stop écouter
तेसरी भमौरि रिट्या जद्य बुवा सालदेउ, चौथी भमौरि रिट्या जद्य बुवा सालदेउ, पचाउँ भमौरि रिट्या जद्य बुवा सालदेउ, आफना आमाबाबुसित, भण्यो, चेलिबेटि, भण्यो, नाच खेल अद्दीछन।

तेसरी
भमौरि
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
चौथी
भमौरि
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
पचाउँ
भमौरि
रिट्या
जद्य
बुवा
सालदेउ
आफना
आमाबाबुसित
भण्यो
चेलिबेटि
भण्यो
नाच
खेल
अद्दीछन


I’ve made the third round, hail father Saldeu! I’ve made the fourth round, hail father Saldeu! I’ve made the fifth round, hail father Saldeu! Unmarried daughters, she said, dance and play with their parents!”

J’ai fait le troisième tour, salut à toi, père Saldeu ! J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, père Saldeu ! J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, père Saldeu ! Avec ses parents, la fille danse et joue ! »

तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ, चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ बुवा सालदेउ, पाँचौँ, परिक्रमा गरेँ जदौ बुवा सालदेउ। आफ्ना आमाबाबु सित, भन्यो, चेलीबेटी, भन्यो, ख्यालठट्टा गर्दछन् नै।

S177 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा आब सालदेउ भन्छ कि, ए भायौ कुसालदेउ,

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
आब
सालदेउ
भन्छ
कि
भायौ
कुसालदेउ


At that, Saldeu said, “O little brother Kusaldeu!”

Alors Saldeu s’exclama : - Ô petit frère Kusaldeu

भनेर भन्ने बखतमा अब सालदेउ भन्छ कि, ए भाइ कुसालदेउ!

S178 stop écouter
दाइ, के भन्छौ?

दाइ
के
भन्छौ


— “What is it, elder brother?”

- Que dis-tu grand frère ?

दाइ, के भन्नुहुन्छ?

S179 stop écouter
भाइ, मसित पाँच भमौरि रिटि रे, यैले त मसित बुवा भण्यो । तर, मलाइ त यो खपीन, भण्यो, यो भयैन।

भाइ
मसित
पाँच
भमौरि
रिटि
रे
यैले
मसित
बुवा
भण्यो
तर
मलाइ
यो
खपीन
भण्यो
यो
भयैन


— “Brother, she made the five rounds with me, but she called me father. This is unsuitable, it won’t do.”

- Frérot, elle a fait cinq tours avec moi, mais m’a appelé père, cette union ne peut se faire.

भाइ, मसित पाँच परिक्रमा गरी र यसले त मसित, बुवा, भन्यो, भनिदियो। तर, मलाई त यो जुरिन, भन्यो, यो भएन।

S180 stop écouter
ओ हो, दाइ तसो भयबर तम् जनअर ब्या रे पख, म अद्दौ आब ब्या तिनसित,

हो
दाइ
तसो
भयबर
तम्
जनअर
ब्या
रे
पख
अद्दौ
आब
ब्या
तिनसित


— “Oh, in that case, don’t marry her! Wait — I’ll marry her!”

- Puisque c’est ainsi, ne l’épouse pas. Attends, moi je vais l’épouser, dit-il, sire.

अहो, त्यसो भएपछि तपाईँ नगर्नुहोस् बिहे र पख्नुहोस् म गर्छु अब बिहे तिनीसित।

S181 stop écouter
भण्यो रे महाराज, कान्सो भाइ कुसालदेउ महाराज आइबर कण्ण ब्यासडो वादिकन कान्सो भाइ कुसालदेउ बट्टीयो। [हुड्कोवादन र सहगायन]

भण्यो
रे
महाराज
कान्सो
भाइ
कुसालदेउ
महाराज
आइबर
कण्ण
ब्यासडो
वादिकन
कान्सो
भाइ
कुसालदेउ
बट्टीयो


The youngest brother Kusaldeu approached, tied the marriage knot on his waist, and was ready to get married.

Le petit frère Kusaldeu se présenta, fit le nœud de mariage à sa ceinture et ce cadet Kusaldeu fut alors prêt à se marier. [tambour]

भन्यो र महाराज, कान्छो भाइ कुसालदेउ आएर कम्मरमा लग्नगाँठो कसेर कान्छो भाइ कुसालदेउ बिहे गर्न तयार भयो। [हुड्कोवादन र सहगायन]

S182 stop écouter
वाँ पैल्लीकी भमौरी रिट्या जद्य कका कुसालदेउ हाँ

वाँ
पैल्लीकी
भमौरी
रिट्या
जद्य
कका
कुसालदेउ
हाँ


I’ve made the first round, hail paternal uncle Kusaldeu!

J’ai fait le premier tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

पहिलो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ

S183 stop écouter
वाँ दोसरी भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ

वाँ
दोसरी
भमौरी
रिट्या
कका
कुसालदेउ
हाँ


I’ve made the second round, hail paternal uncle Kusaldeu!

J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ

S184 stop écouter
वाँ तेसरी भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ

वाँ
तेसरी
भमौरी
रिट्या
कका
कुसालदेउ
हाँ


I’ve made the third round, hail paternal uncle Kusaldeu!

J’ai fait le troisième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ

S185 stop écouter
वाँ चौथी भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ

वाँ
चौथी
भमौरी
रिट्या
कका
कुसालदेउ
हाँ


I’ve made the fourth round, hail paternal uncle Kusaldeu!

J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ

S186 stop écouter
वाँ पचाउँ भमौरी रिट्या कका कुसालदेउ हाँ.। [जोरले हुड्कोवादन]

वाँ
पचाउँ
भमौरी
रिट्या
कका
कुसालदेउ
हाँ


I’ve made the fifth round, hail paternal uncle Kusaldeu!

J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

पाँचौँ परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ हाँ...। [जोरले हुड्कोवादन]

S187 stop écouter
ओ महाराज, ततनी बखतमि त महाराज, फिरि रानि मौला भन्छिन् कि, पैल्लीकी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ भण्यो महाराज, दोसरी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ,

महाराज
ततनी
बखतमि
महाराज
फिरि
रानि
मौला
भन्छिन्
कि
पैल्लीकी
भमौरि
रिट्या
जद्य
कका
कुसालदेउ
भण्यो
महाराज
दोसरी
भमौरि
रिट्या
जद्य
कका
कुसालदेउ


O, sire, this time again, sire, Rani Maula said: “I’ve made the first round, hail paternal uncle Kusaldeu! I’ve made the second round, hail paternal uncle Kusaldeu!

Ô sire, de nouveau cette fois-ci Rani Maula dit : J’ai fait le premier tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu! J’ai fait le deuxième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

ओ महाराज, त्यस बखतमा त महाराज, फेरि रानी मौला भन्छिन् कि, पहिलो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ, दोस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ कका कुसालदेउ,

S188 stop écouter
तेसरी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ, चौथी भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ, पचाउँ भमौरि रिट्या जद्य कका कुसालदेउ।

तेसरी
भमौरि
रिट्या
जद्य
कका
कुसालदेउ
चौथी
भमौरि
रिट्या
जद्य
कका
कुसालदेउ
पचाउँ
भमौरि
रिट्या
जद्य
कका
कुसालदेउ


I’ve made the third round, hail paternal uncle Kusaldeu! I’ve made the fourth round, hail paternal uncle Kusaldeu! I’ve made the fifth round, hail paternal uncle Kusaldeu!”

J’ai fait le troisième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu! J’ai fait le quatrième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu! J’ai fait le cinquième tour, salut à toi, oncle paternel Kusaldeu!

तेस्रो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ, चौथो परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ, पाँचौ परिक्रमा गरेँ, जदौ काका कुसालदेउ।

S189 stop écouter
तर, पाँच भमौरि रिट्ट्या बखतमा उइखि कका भणेर चाइन्या महाराज, ढोग दियो रे, [चेलिबेटि आफ्ना] ककाबाबुसित नाच्चीछिन्, तर, त्यस्मा के बाधा लाग्छ रे,

तर
पाँच
भमौरि
रिट्ट्या
बखतमा
उइखि
कका
भणेर
चाइन्या
महाराज
ढोग
दियो
रे
ककाबाबुसित
नाच्चीछिन्
तर
त्यस्मा
के
बाधा
लाग्छ
रे


Finally, when she had made the five rounds, she bowed to him, calling him paternal uncle, and said, “The daughter dances with her paternal uncle, what harm is there in that?”

Mais au bout de cinq tours, l’appelant oncle paternel, elle le salua en se prosternant et ajouta : « la fille danse avec son père et son oncle, qu’y a-t-il de mal à cela ? ».

तर, पाँच परिक्रमा गर्ने बखतमा उससित, काका, भनेर (चाहिने) महाराज, ढोग दियो र, छोरीबेटी आफ्ना काकाबाबुसित नाच्दछिन् नै, तर, त्यसमा के दोष लाग्छ र?

S190 stop écouter
भण्णे कुरा गरन्तक आब कुसालदेउले भण्यो कि, ओ ददा सालदेउ, भण्यो, यो त मलाइ पनि जूड भईन,

भण्णे
कुरा
गरन्तक
आब
कुसालदेउले
भण्यो
कि
ददा
सालदेउ
भण्यो
यो
मलाइ
पनि
जूड
भईन


At that, Kusaldeu said, “O Saldeu, this marriage doesn’t suit me either!”

Alors Kusaldeu déclara : « Moi aussi, cette union ne me convient pas ».

भन्ने कुरा गर्ने बेला अब कुसालदेउले भन्यो कि, ओ सालदेउ, भन्यो, यो त मलाई पनि जुर भएन।

S191 stop écouter
भणेर आब तसै यज्ञमा चाइन्या ब्याको चाइन्या तिन्को खजरट्ट भयो।

भणेर
आब
तसै
यज्ञमा
चाइन्या
ब्याको
चाइन्या
तिन्को
खजरट्ट
भयो


The marriage during that sacrificial ceremony was canceled.

Le mariage lors de cette cérémonie fut annulé et

भनेर अब त्यसै यज्ञमा (चाहिने) बिहेको (चाहिने) तिनको भताभङ्ग भयो।

S192 stop écouter
हुन्या बखतमा आब सालदेउले भण्यो कि, ए भाय कुसालदेउ, आब के गर्नुपड्यो, लौ यस्लाइ चाइन्या धरम्पुत्रि छोरि भै रे धरम्पुत्रि छोरि बनाउनु पड्यो, भण्यो, आब।

हुन्या
बखतमा
आब
सालदेउले
भण्यो
कि
भाय
कुसालदेउ
आब
के
गर्नुपड्यो
लौ
यस्लाइ
चाइन्या
धरम्पुत्रि
छोरि
भै
रे
धरम्पुत्रि
छोरि
बनाउनु
पड्यो
भण्यो
आब


Saldev said, “O brother Kulaldeu, here’s what we should do now, she has become our adopted daughter, we must make her our adopted daughter.

Saldeu déclara : «  Hé petit frère Kusaldeu, voilà ce qu’il nous faut faire maintenant, celle que voilà est devenue notre fille spirituelle, il faut en faire notre fille spirituelle.

हुने बखतमा अब सालदेउले भन्यो कि, ए भाइ कुसालदेउ, अब के गर्नुपर्‍यो, लौ यसलाई (चाहिने) धर्मपुत्री छोरी भई र धर्मपुत्री छोरी बनाउनु पर्‍यो, भन्यो अब,

S193 stop écouter
धरम्पुत्रि चाइन्या छोरि बनाउनु पड्यो। तर, काइँको चाइन्या राजा, निको राजासित कोइ निको राजा चाइन्या मगाइकन, निका राजालाइ चाइन्या मगाइकन यस्को चाइन्या ब्या गरिदिउँला,

धरम्पुत्रि
चाइन्या
छोरि
बनाउनु
पड्यो
तर
काइँको
चाइन्या
राजा
निको
राजासित
कोइ
निको
राजा
चाइन्या
मगाइकन
निका
राजालाइ
चाइन्या
मगाइकन
यस्को
चाइन्या
ब्या
गरिदिउँला


We must make her our adopted daughter and we’ll ask around for a king, a good king, a proper king, and we’ll arrange her marriage.”

Il nous faut trouver un roi de bon aloi, un roi de bon aloi et organiser leur mariage.»

धर्मपुत्री (चाहिने) छोरी बनाउनु पर्‍यो। तर, कतैको (चाहिने) राजा, राम्रो राजासित कुनै राम्रो राजा (चाहिने) मगाएर, उत्तम राजालाई (चाहिने) मगाएर यसको बिहे गरिदिउँला।

S194 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा, तसै बखतमा चाइन्या सालदेउ राजाले पुर्व, पच्छिम, उत्तर, दक्खिन चारै किनारका चाइन्या राजालाइ डाकिदियो।

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
तसै
बखतमा
चाइन्या
सालदेउ
राजाले
पुर्व
पच्छिम
उत्तर
दक्खिन
चारै
किनारका
चाइन्या
राजालाइ
डाकिदियो


King Saldeu spoke thus, and he had kings called from the four directions, east, west, north and south.

Sur ces paroles, le roi Saldeu fit appeler les rois de l’est, de l’ouest, du nord et du sud, des quatre directions.

भनेर भन्ने बखतमा, त्यसै बखतमा (चाहिने) सालदेउ राजाले पूर्व, पश्चिम, उत्तर, दक्षिण चारै किनारका राजालाई डाकिदियो।

S195 stop écouter
आब तै रानि मौलालाइ चार राजा चाइन्या पुग्या।

आब
तै
रानि
मौलालाइ
चार
राजा
चाइन्या
पुग्या


And the four kings arrived for Rani Maula.

Et ces quatre rois se présentèrent à Maula Rani.

अब लौ, रानी मौलालाई चार राजा (चाहिने) पुगे।

S196 stop écouter
पुग्न्या बखतमा आब रानि मौलाले भण्यो कि, ओ बुवा सालदेउ, तर, यो तम्ले काम गल्त गर्‍या।

पुग्न्या
बखतमा
आब
रानि
मौलाले
भण्यो
कि
बुवा
सालदेउ
तर
यो
तम्ले
काम
गल्त
गर्‍या


But when they arrived, Rani Maula said, “O father Saldeu, you’ve made a mistake.

Mais lorsqu’elle les vit, Maula Rani déclara : «  Ô père Saldeu, tu n’as pas procédé comme il convient.

पुग्ने बखतमा अब रानी मौलाले भन्यो कि, ओ बुवा सालदेउ, तर, यो तपाईँले काम गल्ती गर्नुभयो।

S197 stop écouter
एक् ठाउँको चाइन्या एक् राजालाइ मगाइ दिन्यै थ्याः चाइन्या ब्या गर्न ठीक हुन्यैथ्यो। आब चार ठाउँका चाइन्या चार राजालाइ मगायाः। आब तम कैका दिने हौ? एकका दिन्छौ भण्या तीन राजा चाइन्या तिमीलाई रिसाउनी गर्छन् । त यो कुरा भयैन।

एक्
ठाउँको
चाइन्या
एक्
राजालाइ
मगाइ
दिन्यै
थ्याः
चाइन्या
ब्या
गर्न
ठीक
हुन्यैथ्यो
आब
चार
ठाउँका
चाइन्या
चार
राजालाइ
मगायाः
आब
तम
कैका
दिने
हौ
एकका
दिन्छौ
भण्या
तीन
राजा
चाइन्या
तिमीलाई
रिसाउनी
गर्छन्
यो
कुरा
भयैन


You should have called one king from one place, that would have been proper for a marriage. But you have called kings from four places, now which one will you give me to? If you give me to one, three will be angry; it won’t do.”

Il fallait demander un seul roi, d’un seul lieu, et le mariage eût été approprié. Mais vous avez fait demander les rois de quatre lieux, et maintenant auquel donner ? Si vous me donnez à l’un d’eux, les trois autres se fâcheront. Cela n’ira pas. »

एक ठाउँको एउटा राजालाई मगाइ दिनुहुने थियो (चाहिने) बिहे गर्न ठीक हुने थियो। अब चार ठाउँका (चाहिने) राजालाई मगाउनु भयो, अब तपाईँ कसलाई दिनुहुन्छ? एकलाई दिनुहुन्छ भने तीन राजा रिसाउने हुन्, त यो कुरा भएन।

S198 stop écouter
भणेर वाँपछि रानिमौलाले चाइन्या आफ्नो चाइन्या पटेडि सुवा थ्यो रे पटेडि सुवालाइ चाइन्या कागलो पात लेख्यो रे अजैयैमेरूमा चाइन्या पठाहाल्यो।

भणेर
वाँपछि
रानिमौलाले
चाइन्या
आफ्नो
चाइन्या
पटेडि
सुवा
थ्यो
रे
पटेडि
सुवालाइ
चाइन्या
कागलो
पात
लेख्यो
रे
अजैयैमेरूमा
चाइन्या
पठाहाल्यो


After that, Rani Maula had her pet parrot, she wrote a message which she gave to her pet parrot and sent it to Ajaimirkot.

Après quoi, Rani Maula écrivit un message qu’elle confia à son perroquet apprivoisé et l’envoya à Ajaimirkot.

भनेर रानी मौलाले (चाहिने) आफ्नो पाल्तु सुगा थियो र पाल्तू सुगालाई (चाहिने) पत्र लेख्यो र अजैमिरकोटमा (चाहिने) पठाइहाल्यो।

S199 stop écouter
ओ राजा पिर्थामदेउ, यै सालदेउ बिसालदेउ राजाः कोटमा म छूँ।

राजा
पिर्थामदेउ
यै
सालदेउ
बिसालदेउ
राजाः
कोटमा
छूँ


“O King Pirthamdeu, I am in the fort of King Saldeu Bisaldeu.”

« Ô roi Pirthamdeu, je me trouve dans le fort du roi Saldeu Bisaldeu.

ओ राजा प्रथमदेव, यस सालदेउ, विशालदेउ राजाका दरवारमा म छु।

S200 stop écouter
तर, तिमिले यो कागलोपात पौँचना चोटमा पानिको चाइन्या सामल, बतासको चाइन्या लुगा गरिकन तुरन्त चाइन्या जोगि भ्यासले चाइन्या याँ पुग्नु।

तर
तिमिले
यो
कागलोपात
पौँचना
चोटमा
पानिको
चाइन्या
सामल
बतासको
चाइन्या
लुगा
गरिकन
तुरन्त
चाइन्या
जोगि
भ्यासले
चाइन्या
याँ
पुग्नु


As soon as you receive this message, take water for provisions and the air for clothing and come here immediately, disguised as a yogi.

Aussitôt que vous recevrez ce message, prenez de l'eau pour provisions et le vent pour vêtement et parvenez au plus vite ici déguisé en yogi !»

तर, तपाईँले यो पत्र पुग्नासाथ पानीको (चाहिने) सामल, बतासको (चाहिने) लुगा गरेर तुरुन्त यहाँ (चाहिने) जोगीको भेषमा यहाँ पुग्नू।

S201 stop écouter
भण्ण्या पटेडि सुवालाइ महाराज, अजैमिरमा पठाहाल्यो रे

भण्ण्या
पटेडि
सुवालाइ
महाराज
अजैमिरमा
पठाहाल्यो
रे


She sent her pet parrot, sire, to Ajaimirkot.

Sire, elle envoya son perroquet apprivoisé à Ajaimirkot

भन्ने पाल्तू सुगालाई महाराज, अजैमिरकोटमा पठाइहाल्यो र

S202 stop écouter
अजैमिरमा पठायो रे पुग्न्या चोटमा चाइन्या अजैमिरका चाइन्या सिलिङि चौतरामा चाइन्या त्यो सुवा बस्यो।

अजैमिरमा
पठायो
रे
पुग्न्या
चोटमा
चाइन्या
अजैमिरका
चाइन्या
सिलिङि
चौतरामा
चाइन्या
त्यो
सुवा
बस्यो


When he arrived there, he landed directly on the Osmanthus tree resting-platform at Ajaimirkot.

et arrivé là, il se posa sur l’arbre Silinge de la place d’Ajaimirkot.

अजैमिरकोटमा पठायो र अजैमिर पुग्नासाथ अजैमिरका (चाहिने) सिलिङ्गोको चौतारामा (चाहिने) त्यो सुगा बस्यो।

S203 stop écouter
आब अजैमिरका चाइन्या भलामन्त्रि भण्णाहान, ओहो, यो सुवा त रानिमौलाको हो। रानिमौलासित गयाः यो सुवा काँबटा पुग्यो?

आब
अजैमिरका
चाइन्या
भलामन्त्रि
भण्णाहान
ओहो
यो
सुवा
रानिमौलाको
हो
रानिमौलासित
गयाः
यो
सुवा
काँबटा
पुग्यो


The minister said, “Oh, this parrot is Rani Maula’s. Where is this parrot that went with Rani Maula coming from?

Le ministre du royaume s’exclama : « Oh, oh, ce perroquet est celui de Rani Maula. D’où vient donc ce perroquet qui était parti avec Rani Maula ? »

अजैमिरका (चाहिने) वरिष्ठ मन्त्री भन्दछन्, अहो, यो सुगा त रानी मौलाको हो। रानी मौलासित गएको यो सुगा कहाँबाट पुग्यो?

S204 stop écouter
भण्ण्या बखतमा पिर्थामदेउले भण्यो कि, जब रानिमौलाको चाइन्या सुवा छ भणेपछि मेरि बाउलिमा बस।

भण्ण्या
बखतमा
पिर्थामदेउले
भण्यो
कि
जब
रानिमौलाको
चाइन्या
सुवा
भणेपछि
मेरि
बाउलिमा
बस


Pirthamdeu said, “If this is Rani Maula’s parrot, let it come land on my arm.”

Alors le roi dit : « Si c’est bien le perroquet de Rani Maula, qu’il vienne se poser sur mon bras ».

भन्ने बखतमा प्रथमदेवले भन्यो कि, जब रानी मौलाको सुवा हो भनेपछि मेरो हातमा बसोस्।

S205 stop écouter
पिर्थामदेउले हात ठाडो गर्न्या बखतमा भररर, चाइन्या बाउलिमा बस्यो।

पिर्थामदेउले
हात
ठाडो
गर्न्या
बखतमा
भररर
चाइन्या
बाउलिमा
बस्यो


When Pirthamdeu held out his hand, whirr! it landed on his arm.

Lorsque Pirthamdeu tendit le bras, à coups d’aile, il vint s’y poser

प्रथमदेवले हात ठाडो गर्ने बखतमा, भर्रर्रर्र, (चाहिने) हातमा बस्यो र

S206 stop écouter
बाउलिमि बसन्थ्यो त कागलोपात धेकिहाल्यो।

बाउलिमि
बसन्थ्यो
कागलोपात
धेकिहाल्यो


He read the message.

et [le roi] lut le message.

हातमा बस्थ्यो त (चाहिने) पत्र देखिहाल्यो।

S207 stop écouter
आब त्यो तक्यो रे त्यसै चोटमा पिर्थामदेउले चाइन्या आफ्नो जोगि भ्यास गरिकन त्यो राजा चाइन्या सालदेउ राजाः कोटमा चाइन्या पुगिसक्यो।

आब
त्यो
तक्यो
रे
त्यसै
चोटमा
पिर्थामदेउले
चाइन्या
आफ्नो
जोगि
भ्यास
गरिकन
त्यो
राजा
चाइन्या
सालदेउ
राजाः
कोटमा
चाइन्या
पुगिसक्यो


Pirthamdeu read it and immediately took the guise of a yogi and went to the fort of King Saldeu Bisaldeu.

Pirthamdeu le lut puis se déguisa en ascète et s’en alla au fort du roi Saldeu Bisaldeu.

अब त्यो हेर्‍यो र त्यसै समयमा प्रथमदेवले आफ्नो जोगी भेष गरेर त्यो राजा सालदेउ विशालदेउ राजाका दरवारमा (चाहिने) प्रथमदेव पुग्यो।

S208 stop écouter
आब जसै चाइन्या सालदेउ बिसालदेउ राजाः कोटमा चाइन्या पिर्थामदेउ पौँच्यो। पौँचन्या बखतमा आब रानिमौलाले झलक्क चाइन्या धेकिहाल्यो। तर, आब भण्यो रानिमौलाले,

आब
जसै
चाइन्या
सालदेउ
बिसालदेउ
राजाः
कोटमा
चाइन्या
पिर्थामदेउ
पौँच्यो
पौँचन्या
बखतमा
आब
रानिमौलाले
झलक्क
चाइन्या
धेकिहाल्यो
तर
आब
भण्यो
रानिमौलाले


Pirthamdeu arrived at the fort of King Saldeu Bisaldeu. Rani Maula spotted him instantly. She said:

Au moment où Pirthamdeu entra dans le fort, Rani Maula le vit aussitôt. Celle-ci tint alors ce discours :

पुग्ने बखतमा अब रानी मौलाले झलक्क (चाहिने) देखिहाल्यो। तर, अब भन्यो रानी मौलाले,

S209 stop écouter
ओ बुवा सालदेउ, तर, यो काम तिम्रो गल्त भयो।

बुवा
सालदेउ
तर
यो
काम
तिम्रो
गल्त
भयो


“O Father Saldeu, this is your mistake.

« Ô père Saldeu, tu n’as pas correctement mené les choses.

ओ बुवा सालदेउ, तर, यो काम तपाईँको गल्ती भयो।

S210 stop écouter
तर, यिन चार राजालाइ चाइन्या के गर्ने हौ तिमि?

तर
यिन
चार
राजालाइ
चाइन्या
के
गर्ने
हौ
तिमि


What are you going to do with these four kings?

Qu’allons-nous faire de ces quatre rois ?

तर, यी चार राजालाई (चाहिने) के गर्नुहुने हो, के गर्नुहुने हो तपाईँ?

S211 stop écouter
एकलाइ त तम दिन्छौ तीन राजा तिम्रो रिसानि गर्छन्।

एकलाइ
तम
दिन्छौ
तीन
राजा
तिम्रो
रिसानि
गर्छन्


If you give me to one, three kings will be angry with you.

Si tu me donnes à l’un d’eux, les trois autres se fâcheront contre toi.

एउटा राजालाई दिनुहुन्छ तीन जना राजा तपाईँको रिसानी गर्छन्।

S212 stop écouter
तर आब यो कुरा गर्नु भयैन कि आब यो मेरो यो गलाको रुदरासको चाइन्या माला छ।

तर
आब
यो
कुरा
गर्नु
भयैन
कि
आब
यो
मेरो
यो
गलाको
रुदरासको
चाइन्या
माला


We can’t do that; instead, look, here is my necklace of Rudraksha seeds.

On ne peut procéder ainsi, mais plutôt, voici ce collier de graines Rudraksha que je porte au cou.

अब यो कुरा गर्नु भएन कि, अब यो मेरो, यो घाँटीको रुद्राक्षको (चाहिने) माला छ।

S213 stop écouter
तर, यो रुदरासको चाइन्या मालालाइ म रिटाउँछु,

तर
यो
रुदरासको
चाइन्या
मालालाइ
रिटाउँछु


I will whirl the Rudraksha necklace around,

Je vais le lancer

तर, यो रुद्राक्षको (चाहिने) मालालाई म घुमाउँछु,

S214 stop écouter
माला रिटाउँछु रे जस्का टाटमा पड्यो त्यसका जाउँला म । लौ छौ, छौ मन्जूर? सबलाई भणेर भण्ण्या बखतमा राजाहरूले भण्यो कि, सब लौ हाम मन्जूर छौँ।

माला
रिटाउँछु
रे
जस्का
टाटमा
पड्यो
त्यसका
जाउँला
लौ
छौ
छौ
मन्जूर
सबलाई
भणेर
भण्ण्या
बखतमा
राजाहरूले
भण्यो
कि
सब
लौ
हाम
मन्जूर
छौँ


I’ll whirl the necklace around, and whoever’s lap it falls in, I’ll go to him. Do you agree?” She announced it in public, and the kings all agreed “We all agree.

et celui qui le recevra, j’irai avec lui, êtes-vous d’accord? » Elle dit cela en public et tous les rois acquiescèrent : « Nous sommes d’accord.

माला घुमाउँछु र जसका काखमा पर्‍यो त्यसका जाउँला म, हुनुहुन्छ मन्जुर? सबलाई भनेर भन्ने बखतमा राजाहरू सबैले भन्यो कि, सबै लौ, हामी मन्जुर छौँ।

S215 stop écouter
त्यो त करमपति भै। त्यो मान्सेले दीबरे रीस हुन्या कुरा त रयैन।

त्यो
करमपति
भै
त्यो
मान्सेले
दीबरे
रीस
हुन्या
कुरा
रयैन


It will be destiny. It will not be a man’s favor, which would give rise to anger.

Ce sera le sort du destin. Il ne doit pas y avoir de colère créée par le choix d’un homme.

त्यो त भाग्यविधान भयो। त्यो मान्छेले दिएर रिस हुने कुरा त रहेन।

S216 stop écouter
त्यो त आब जस्का टाटमा पडन्छ त्यस्लाइ मिल्न्या भण्यापछि त त्यो त करमपति भै। त्यस्मा हाम्ले रीस माण्ण्या कुरा कसैको क्यै छैन।

त्यो
आब
जस्का
टाटमा
पडन्छ
त्यस्लाइ
मिल्न्या
भण्यापछि
त्यो
करमपति
भै
त्यस्मा
हाम्ले
रीस
माण्ण्या
कुरा
कसैको
क्यै
छैन


If the one whose lap it falls on wins the bride, that is destiny. There is no reason for any of us to be angry.”

Que celui qui reçoit le collier soit l’élu du destin. Personne ne se mettra en colère. »

त्यो त अब जसको काखमा पर्छ, त्यसलाई पाइने भएपछि त त्यो त भाग्यविधान भयो। त्यसमा हामीले रिस गर्ने कुरा कसैको केही छैन।

S217 stop écouter
भण्ण्या कुरामा तिन्को सबको बहस भइसकेपछि आब रानिमौलाले त्यो मोहनको माला रिटायो। आसपासमा चाइन्या कुर्चिमा राजाहरू सब बस्या।

भण्ण्या
कुरामा
तिन्को
सबको
बहस
भइसकेपछि
आब
रानिमौलाले
त्यो
मोहनको
माला
रिटायो
आसपासमा
चाइन्या
कुर्चिमा
राजाहरू
सब
बस्या


After they had all discussed it, Rani Maula whirled the enchanted necklace around. All around, the kings sat on chairs.

Après que tous se furent entendus sur ces choses, Rani Maula ôta son collier enchanté. Tout autour, les rois s’assirent sur des chaises.

भन्ने कुरामा तिनको सबैको छलफल भइसकेपछि अब रानी मौलाले त्यो मोहनीको माला घुमायो। छेउछाउमा (चाहिने) कुर्सीमा राजाहरू सबै बसे।

S218 stop écouter
अलि दश कदम अगाडि चाइन्या पिर्थामदेउ बस्याथ्यो जोगिभ्यासबाट।

अलि
दश
कदम
अगाडि
चाइन्या
पिर्थामदेउ
बस्याथ्यो
जोगिभ्यासबाट


Some ten paces further away was Pirthamdeu, disguised as a yogi.

Quelque dix pieds plus loin, se tenait Pirthamdeu déguisé en ascète.

केही दश पाइला अगाडि (चाहिने) प्रथमदेव बसेको थियो जोगीको भेषबाट।

S219 stop écouter
हुन्या बखतमा आब रानिमौलाले चाइन्या आफ्नो चाइन्या जो सत् चाइँ निम चाइन्या सुच्यो कि, जे त म खास पत्थरशिला रानिमौला अँ दत्तसत्त कर्मकि रानिमौला छु भण्यापछि यो चाइन्या मेरो चाइन्या रुदरासको माला मेरा तै चाइन्या पिर्थामदेउ राजाः गलामा पडोस्।

हुन्या
बखतमा
आब
रानिमौलाले
चाइन्या
आफ्नो
चाइन्या
जो
सत्
चाइँ
निम
चाइन्या
सुच्यो
कि
जे
खास
पत्थरशिला
रानिमौला
अँ
दत्तसत्त
कर्मकि
रानिमौला
छु
भण्यापछि
यो
चाइन्या
मेरो
चाइन्या
रुदरासको
माला
मेरा
तै
चाइन्या
पिर्थामदेउ
राजाः
गलामा
पडोस्


Rani Maula thought in her heart, “If I am truly Rani Maula of Pattharsila, the pure Rani Maula, may my necklace of rudraksha fall on the neck of King Pirthamdeu!

Alors Rani Maula prononça mentalement ces paroles de vérité et de bon augure : « Si je suis bien la reine vertueuse Rani Maula de Patharsila, que mon collier de rudraksha parvienne au roi Pirthamdeu.

हुने बखतमा अब रानी मौलाले, आफ्नो (चाहिने) जो सत्य (चाहिँ) नियम (चाहिने) प्रथमदेव राजाका घाँटीमा परोस्।

S220 stop écouter
नइँ, मेरो कुनै दिन्मा चाइन्या मेरो कोइ नित चाइन्या खराब भयाः रैछ भणेपछि जुन ठाउँमा पड्या पनि पडोस्।

नइँ
मेरो
कुनै
दिन्मा
चाइन्या
मेरो
कोइ
नित
चाइन्या
खराब
भयाः
रैछ
भणेपछि
जुन
ठाउँमा
पड्या
पनि
पडोस्


If not, if at any time my virtue has been sullied, let it fall where it may.”

Sinon, si j’ai commis quelque faute, qu’il tombe là où il tombera. »

होइन, कुनै दिनमा (चाहिने) मेरो कुनै (चाहिने) सत्यनियम खराब भएको रहेछ भनेपछि जुन ठाउँमा परे पनि परोस्।

S221 stop écouter
भणि त्यस्तो सतनित गर्न्या बखतमा रुदरासको माला रिटायो रे जुन ठाउँमा पिर्थामदेउ थ्यो, त्यस्तै पिर्थामदेउका टाटमि पड्यो।

भणि
त्यस्तो
सतनित
गर्न्या
बखतमा
रुदरासको
माला
रिटायो
रे
जुन
ठाउँमा
पिर्थामदेउ
थ्यो
त्यस्तै
पिर्थामदेउका
टाटमि
पड्यो


She pronounced these words and whirled the rudraksha necklace around, and it landed there where Pirthamdeu was, in Pirthamdeu’s lap.

Au moment où elle prononçait ces paroles de vérité, elle lança le collier de rudraksha, et il arriva là où se tenait Pirthamdeu, sur les genoux de Pirthamdeu.

भनी त्यस्तो सत्यनियम गर्ने बखतमा रुद्राक्षको माला घुमायो र जुन ठाउँमा प्रथमदेव थियो, त्यही प्रथमदेवका काखमा पर्‍यो।

S222 stop écouter
आब तकन्थ्या त जोगिका टाटमि पड्ई, जोगिभ्यास गएका पिर्थामदेउ।

आब
तकन्थ्या
जोगिका
टाटमि
पड्ई
जोगिभ्यास
गएका
पिर्थामदेउ


They watched, and it fell into the yogi’s lap — the lap of Pirthamdeu disguised as a yogi.

Tous le virent tomber sur les genoux du yogi — de Pirthamdeu déguisé en yogi.

अब हेर्थ्यो त जोगीका काखमा पर्‍यो, जोगीभेषमा गएका प्रथमदेव।

S223 stop écouter
आब तिनिहरूले भण्यो कि, लौ जोगि काँबटा आयो? यो यैलाइ मुन्ट्याएर **आस यै दश कदम अगाडि।

आब
तिनिहरूले
भण्यो
कि
लौ
जोगि
काँबटा
आयो
यो
यैलाइ
मुन्ट्याएर
**आस
यै
दश
कदम
अगाडि


Now they said, “Come, where did this yogi come from? Take him by the nape of the neck and push him ten paces further off!”

Alors les autres dirent : Allons donc, mais d’où vient ce yogi ? faites-le donc reculer encore de dix pas.

अब तिनीहरूले भन्यो कि, लौ, जोगी कहाँबाट आयो? यो यसलाई मुन्ट्याएर आऊ, यसलाई दश पाइला अगाडि।

S224 stop écouter
भण्यो रे तै पिर्थामदेउ जोगिभ्यास भयाः हुन्यालाइ समात्यो रे महाराज, दश कदम चाइन्या अगाडि पुरेइदियो।

भण्यो
रे
तै
पिर्थामदेउ
जोगिभ्यास
भयाः
हुन्यालाइ
समात्यो
रे
महाराज
दश
कदम
चाइन्या
अगाडि
पुरेइदियो


They seized Pirthamdeu in his disguise as a yogi, sire, and took him ten paces further off.

Et on se saisit de Pirthamdeu déguisé en yogi et le fit reculer de dix pas.

भन्यो र त्यस प्रथमदेव जोगी भेषमा भएका हुनेलाई समात्यो र महाराज, दश पाइला (चाहिने) अगाडि पुर्‍याइदियो।

S225 stop écouter
आँजि मोहनको माला त्यो रुदरासको माला रिटायो रे रिटाउन्या बखतमा आँजि त्यी जाइबर चाइन्या त्यसका टाटमा पड्यो।

आँजि
मोहनको
माला
त्यो
रुदरासको
माला
रिटायो
रे
रिटाउन्या
बखतमा
आँजि
त्यी
जाइबर
चाइन्या
त्यसका
टाटमा
पड्यो


Once again she slung her enchanted necklace and again it went to him and fell in his lap.

De nouveau elle lança son collier, son collier de rudraksha et de nouveau il alla là, sur ses genoux.

फेरि मोहनीको माला त्यो रुद्राक्षको माला घुमायो र घुमाउने बखतमा फेरि त्यहीँ गएर (चाहिने) त्यसका काखमा पर्‍यो।

S226 stop écouter
तै पिर्थामदेउ राजालाइ खातामा हाल्यो माथिमा जितरा राख्यो।

तै
पिर्थामदेउ
राजालाइ
खातामा
हाल्यो
माथिमा
जितरा
राख्यो


They put King Pirthamdeu in a pit and placed a millstone over it.

On fit placer le roi Pirthamdeu dans une fosse et l’on mis par dessus une meule de pierre.

त्यस प्रथमदेव राजालाई खाल्डामा हाल्यो र माथि जाँतो राख्यो।

S227 stop écouter
फिरि रिटाउन्या बखतमा आँजि त्यसैका चाइन्या टाटोमा पड्यो।

फिरि
रिटाउन्या
बखतमा
आँजि
त्यसैका
चाइन्या
टाटोमा
पड्यो


Again she slung the necklace, and again it landed on him.

De nouveau elle lança, de nouveau il alla sur lui.

फेरि घुमाउने बखतमा फेरि त्यसैका (चाहिने) काखमा पर्‍यो।

S228 stop écouter
त्यस्का टाटमा पड्न्या बखतमा रानिमौलाले भण्यो कि, आब जस्तै मेरा करम्मा भए पनि जोगि भण्णा त जस्तै भिच्छुक भए पनि त्यो त्यसैका टाटमा पड्यो भण्या पछि म तसैका जान्छु।

त्यस्का
टाटमा
पड्न्या
बखतमा
रानिमौलाले
भण्यो
कि
आब
जस्तै
मेरा
करम्मा
भए
पनि
जोगि
भण्णा
जस्तै
भिच्छुक
भए
पनि
त्यो
त्यसैका
टाटमा
पड्यो
भण्या
पछि
तसैका
जान्छु


At this, Rani Maula said, “Now whatever my destiny may be, even if it’s a yogi or a mendicant, if it lands in his lap I’ll go to him.

Alors Rani Maula dit : « Désormais, puisque c’est mon destin, que ce soit un yogi ou un moine, c’est allé à lui et j’irai moi aussi avec lui.

त्यसका काखमा पर्ने बखतमा रानी मौलाले भन्यो कि, अब जस्तै मेरा भाग्यमा भए पनि जोगीभन्दा त जस्तै भिक्षु भए पनि त्यसैका काखमा पर्‍यो भने म त्यसैका जान्छु।

S229 stop écouter
आब यस्मा चाइन्या कसैले पनि रीस चाइन्या अन्न्या कुरा कर्सैको क्यै रयैन।

आब
यस्मा
चाइन्या
कसैले
पनि
रीस
चाइन्या
अन्न्या
कुरा
कर्सैको
क्यै
रयैन


No one has any reason to get angry at this.”

Sur cela, maintenant personne n’a rien à redire, personne ne doit s’emporter. »

अब यसमा (चाहिने) कसैले पनि रिस (चाहिने) गर्ने कुरा कसैको केही रहेन।

S230 stop écouter
भणन्तक राजाहरू चाइन्या सब वापिस भएर गया सब [हुड्कोवादन]

भणन्तक
राजाहरू
चाइन्या
सब
वापिस
भएर
गया
सब


When she said that, the kings all went back home. [drum]

Sur ce, tous les rois prirent congé sans rien emporter et dirent au moment où ils partaient :

भन्ने बेलामा राजाहरू (चाहिने, चाहिने) सबै फिर्ता भएर गए सबै [हुड्कोवादन]

S231 stop écouter
आब जान्या बखतमा, लौ त्यसो भयापछि रानिमौलाउ, लौ त्यसैमा छौ खुसि, भण्यो। हाँ म त्यसै जोगिमा खुसि छु।

आब
जान्या
बखतमा
लौ
त्यसो
भयापछि
रानिमौलाउ
लौ
त्यसैमा
छौ
खुसि
भण्यो
हाँ
त्यसै
जोगिमा
खुसि
छु


When they were leaving, they said “Well, if that’s how it is, Rani Maula, are you satisfied?” — “I’m happy as it is, with the yogi.

Allez, si c’est ainsi, Rani Maula, es-tu satisfaite? — Elle répondit : « j’en suis heureuse.

अब जाने बखतमा, लौ, त्यसो भएपछि रानी मौला, लौ त्यसैमा छौ खुसी, भन्यो। म त्यसैमा छु खुसी।

S232 stop écouter
चार फेरा रिटाएको मेरो चाइन्या रुदरासको माला त्यसैका टाटमा पड्यो भणेपछि और मान्स् मलाइ चाइयैन।

चार
फेरा
रिटाएको
मेरो
चाइन्या
रुदरासको
माला
त्यसैका
टाटमा
पड्यो
भणेपछि
और
मान्स्
मलाइ
चाइयैन


I whirled my rudraksha necklace around and it landed on his lap four times; I don’t want anyone else.”

Puisque qu’à quatre reprises quand j’ai jeté mon collier de rudraksha et qu’il est allé à lui, je n’ai besoin de nul autre. »

चारपल्ट घुमाएको मेरो (चाहिने) रुद्राक्षको माला त्यसैका काखमा पर्‍यो भनेपछि अरू मान्छे मलाई चाहिँदैन।

S233 stop écouter
भण्यो रे वाँपछि तै जोगिलाइ चाइन्या लेया।

भण्यो
रे
वाँपछि
तै
जोगिलाइ
चाइन्या
लेया


After that they brought the yogi.

Après quoi, on alla chercher ce yogi.

भन्यो र त्यहाँपछि त्यस जोगीलाई (चाहिने) ल्याए।

S234 stop écouter
ल्याउन्या बखतमा आब तिन् पिर्थामदेउले भण्यो कि, ए सालदेउ बिसालदेउ, राजा म पनि अजैमिरको राजा हुँ, अजैमिरको राजा हूँ।

ल्याउन्या
बखतमा
आब
तिन्
पिर्थामदेउले
भण्यो
कि
सालदेउ
बिसालदेउ
राजा
पनि
अजैमिरको
राजा
हुँ
अजैमिरको
राजा
हूँ


When they brought him, Pirthamdeu said, “O King Saldeu Bisaldeu, I, too, am a king, I’m the king of Ajaimirkot.

Quand il arriva Pirthamdeu s’exprima : « Ô roi Saldeu Bisaldeu, moi aussi je suis roi, je suis le roi d’Ajaimirkot, je suis le roi d’Ajaimirkot.

ल्याउने बखतमा अब ती प्रथमदेवले भन्यो कि, ए सालदेउ, विशालदेउ राजा हो, म पनि राजा हुँ, अजैमिरको राजा हुँ, अजैमिरको राजा हुँ।

S235 stop écouter
यो रानिमौलाले बिनान पुरुषका चाइन्या पूत, बिनान बादलको चाइन्या मेग, बिनान बिउकि खेति नहुन्ज्याँसम्मलाइ तेरा कोटमा बस्दै बस्दैन भण्ण्या हिसाबले, तर, यिन्लाइ मैँले खर्चपर्च दीकन तिर्थमा चाइन्या पठाइदिएको हो।

यो
रानिमौलाले
बिनान
पुरुषका
चाइन्या
पूत
बिनान
बादलको
चाइन्या
मेग
बिनान
बिउकि
खेति
नहुन्ज्याँसम्मलाइ
तेरा
कोटमा
बस्दै
बस्दैन
भण्ण्या
हिसाबले
तर
यिन्लाइ
मैँले
खर्चपर्च
दीकन
तिर्थमा
चाइन्या
पठाइदिएको
हो


Rani Maula told me, ‘I will not stay in your fort until I obtain a son without a husband, rain without a cloud, a harvest without seed,’ so I gave her expenses and sent her on pilgrimage.

J’ai envoyé cette Rani Maula en pèlerinage en subvenant à ses besoins, dans l’espoir qu’elle obtienne un fils sans époux, une récolte sans semence, de la pluie sans nuage, alors qu’elle vivait dans ton fort.

यो रानी मौलाले बिना पुरुषको (चाहिने) सन्तान, बिना बादलको (चाहिने) वर्षा, बिना बिउको खेती नहुँदासम्म तेरा दरवारमा बस्दै बस्दिन भन्ने हिसाबले, तर, यिनीलाई मैले खर्चपर्च दिएर तीर्थमा (चाहिने) पठाइदिएको हो।

S236 stop écouter
तर, याँ चाइन्या यस्तो चाइन्या काम भयाको रैछ।

तर
याँ
चाइन्या
यस्तो
चाइन्या
काम
भयाको
रैछ


And now this has happened.

Voilà comment les choses se sont passées.

तर, यहाँ (चाहिने) यस्तो (चाहिने) काम भएको रहेछ।

S237 stop écouter
तर, रानिमौला त खास मेरो चाइन्या स्वास्नि हो, मेरो बेइता स्वास्नि हो।

तर
रानिमौला
खास
मेरो
चाइन्या
स्वास्नि
हो
मेरो
बेइता
स्वास्नि
हो


Truly, Rani Maula is my wife, my married wife.”

En vérité Rani Maula est mon épouse, elle est mon épouse légitime. »

तर, रानी मौला त खास मेरा (चाहिने) पत्‍नी हो, मेरो विवाहित पत्‍नी हो।

S238 stop écouter
भण्ण्या बखतमा आब चाइन्या सालदेउ बिसालदेउ राजाले भण्यो कि, लौ तसो भयापछि त लौ हामरि पनि त धरम्पुत्रि छोरि भै।

भण्ण्या
बखतमा
आब
चाइन्या
सालदेउ
बिसालदेउ
राजाले
भण्यो
कि
लौ
तसो
भयापछि
लौ
हामरि
पनि
धरम्पुत्रि
छोरि
भै


Then King Saldeu Bisaldeu answered, “Well, if that is so, she has also become our adopted daughter. She is our adopted daughter.”

Alors le roi Saldeu Bisaldeu lui répondit : « Allons, si c’est ainsi, elle est aussi devenue notre fille spirituelle. Elle est notre fille spirituelle. »

भन्ने बखतमा अब (चाहिने) सालदेउ विशालदेउ राजाले भन्यो कि, लौ, त्यसो भएपछि त लौ, हाम्री पनि त धर्मपुत्री छोरी भई।

S239 stop écouter
धरम्पुत्रि छोरी ह्‍वै रे, भण्यो ताँबटा चाइन्या धन, द्रब, सुना, चाँदी जति चाइन्या उइ दाइजोपुइजो दिन सकन्थ्यो ताँबटा चाइन्या सबैलाइ चाइन्या पठाइदियो।

धरम्पुत्रि
छोरी
ह्‍वै
रे
भण्यो
ताँबटा
चाइन्या
धन
द्रब
सुना
चाँदी
जति
चाइन्या
उइ
दाइजोपुइजो
दिन
सकन्थ्यो
ताँबटा
चाइन्या
सबैलाइ
चाइन्या
पठाइदियो


He gave her riches, goods, gold, silver, all he could afford as dowry, and sent everyone off.

Alors, il lui remit des richesses, des biens, de l’or et de l’argent, tout ce qu’il put donner en dot. Alors tous furent renvoyés.

धर्मपुत्री हो र। भन्यो। त्यहाँबाट (चाहिने) धन, द्रव्य, सुन, चाँदी जति (चाहिने) उसलाई दाइजोसाइजो दिन सक्थे, त्यहाँबाट (चाहिने) सबैलाई (चाहिने) पठाइदियो।

S240 stop écouter
पठायो रे, आँजि त्यसै चाइन्या बाङघाटमा भण्ण्या ठाउँमा सबै जमा भया।

पठायो
रे
आँजि
त्यसै
चाइन्या
बाङघाटमा
भण्ण्या
ठाउँमा
सबै
जमा
भया


He sent them off and again they all assembled together at the place called Bang Ghat.

Mais encore tous s’assemblèrent au lieu dit Bang Ghat.

पठायो र फेरि त्यसै (चाहिने) बाङघाट भन्ने ठाउँमा सबै जम्मा भए।

S241 stop écouter
जमा भइसकेपछि [हुड्कोवादन] आब भण्यो कि रानिमौलाले भण्यो कि, लौ त्यस्तो भैसक्यापछि लौ आब मैँले फल मागेको चीज मलाई परछ्य चाइन्या धेकाउनु।

जमा
भइसकेपछि
आब
भण्यो
कि
रानिमौलाले
भण्यो
कि
लौ
त्यस्तो
भैसक्यापछि
लौ
आब
मैँले
फल
मागेको
चीज
मलाई
परछ्य
चाइन्या
धेकाउनु


When they were all together, Rani Maula said, “Well, now what I had asked for must be made manifest.

Et là Rani Maula déclara: « Si c’est ainsi, maintenant il faut montrer la chose que j’avais demandée,

जम्मा भइसकेपछि [हुड्कोवादन] अब भन्यो कि अब रानी मौलाले भन्यो कि, लौ, त्यस्तो भइसकेपछि लौ, अब मैले फल मागेको वस्तु प्रत्यक्ष देखाउनु पर्‍यो

S242 stop écouter
धेक्न पाउँ भण्ण्या बखतमा बेहानमा चाइन्या त्यो बाङघाटमा पर्भातमा त्योले, चाइन्या नियमले चाइन्या पुजासुजा गर्‍यो।

धेक्न
पाउँ
भण्ण्या
बखतमा
बेहानमा
चाइन्या
त्यो
बाङघाटमा
पर्भातमा
त्योले
चाइन्या
नियमले
चाइन्या
पुजासुजा
गर्‍यो


Let me see it.” It was morning. That morning at Bang Ghat she performed her daily worship.

il faut que je la voie» Et alors qu’elle parlait, l’aube pointa. Le matin à Bang Ghat, elle fit sa vénération quotidienne.

देख्न पाउँ। भन्ने बखतमा बिहान भन्यो। त्यस बाङघाटमा बिहान त्यसले, त्यसले (चाहिने) नियमले (चाहिने) पूजासुजा गर्‍यो।

S243 stop écouter
आब मनले सुच्न्या बखतमा एकै टालो चाइन्या बादल सर्कमा लाग्यो रे भय्याँ मेरमन्धीर चाइन्या हल्लाइदियो।

आब
मनले
सुच्न्या
बखतमा
एकै
टालो
चाइन्या
बादल
सर्कमा
लाग्यो
रे
भय्याँ
मेरमन्धीर
चाइन्या
हल्लाइदियो


As she was making a wish in her heart, a patch of cloud appeared in the sky and xxx shook xxx.

Alors qu’elle était occupée à penser, un nuage semblable à un tissu se forma dans le ciel et fit trembler la future mère.

अब मनले चिताउने बखतमा एउटा टालो (चाहिने) बादल आकाशमा लाग्यो र आफ्नी आमाका चरचट्टान हल्लाइदियो।

S244 stop écouter
कैले नबर्सै आज बर्सै, जलथल चाइन्या पानिको अरिदियो।

कैले
नबर्सै
आज
बर्सै
जलथल
चाइन्या
पानिको
अरिदियो


Rain fell as it had never fallen before.

Il tomba une pluie telle qu’on en avait jamais vue.

कहिल्यै नबर्सै आज बर्सै, भनेजस्तो जलथल (चाहिने) पानीको गरिदियो।

S245 stop écouter
आब पत्यार भयो कि भयैन? वाँपछि, वाँपछि पत्यार भैसकीयो। [हुड्कोवादन]

आब
पत्यार
भयो
कि
भयैन
वाँपछि
वाँपछि
पत्यार
भैसकीयो


Did she believe or not? After that, she believed. [drum]

Y croyait-elle ou pas ? après cela, elle crut. [tambour]

अब पत्यार भयो कि भएन? त्यसपछि, त्यसपछि पत्यार भइसकियो। [हुड्कोवादन]

S246 stop écouter
पत्यार भैसकेपछि आब ताँपछि चाइन्या रानिमौला आब घर आउनलाइ चाइन्या बाटा लागिन्।

पत्यार
भैसकेपछि
आब
ताँपछि
चाइन्या
रानिमौला
आब
घर
आउनलाइ
चाइन्या
बाटा
लागिन्


Believing, Rani Maula set out on the way home.

Confiante Rani Maula reprit le chemin vers sa maison.

पत्यार भइसकेपछि अब त्यसपछि (चाहिने) रानी मौला अब घरमा आउनका लागि (चाहिने) बाटो लागिन्,

S247 stop écouter
बाटा लागिन्। [हुड्कोवादन] बाटा लागिन् त — बाटा लागिसक्यापछि आँखडिमा चाइन्या आब यो — हाम्रो यो ढोलिपोखरा भण्ण्या ठाउँमा — ढोलिपोखरा भण्ण्या ठाउँमा आब राजा अगाडि, त रानिमौला पाछा थिन्।

बाटा
लागिन्
बाटा
लागिन्
बाटा
लागिसक्यापछि
आँखडिमा
चाइन्या
आब
यो
हाम्रो
यो
ढोलिपोखरा
भण्ण्या
ठाउँमा
ढोलिपोखरा
भण्ण्या
ठाउँमा
आब
राजा
अगाडि
रानिमौला
पाछा
थिन्


She set out. [drum] She set out, and finally, at the place called Dholi Pokhara — the King was ahead, Rani Maula behind —,

Elle chemina, chemina, finalement elle rentrait, et arrivée à notre lieu dit Dholipokhara, le roi était devant, Rani Maula était derrière.

बाटो लागिन्। बाटो लागिसकेपछि आखिर बाटो लागिन्। बाटो लागिन् त (चाहिने) बाटो लागिन्, बाटो लागिन्। बाटो लागिसकेपछि आखिर बाटो लागिन्। बाटो लागिन् त (हँ, चाइने) अब यो हाम्रो ढोली पोखरा भन्ने ठाउँमा अब राजा अघि त रानी मौला पछि थिइन्।

S248 stop écouter
तर, डोल्याले भण्यो कि, यो रानिमौला दिन्को दिन फूल जति भारि हुन्लागेकि छन्। यो कारण के भयो?

तर
डोल्याले
भण्यो
कि
यो
रानिमौला
दिन्को
दिन
फूल
जति
भारि
हुन्लागेकि
छन्
यो
कारण
के
भयो


one of the palanquin-bearers said, “This Rani Maula is blooming like a flower and getting heavier day by day. Why is that?”

Mais, que dit l’un des porteurs du palanquin ? Jour après jour Rani Maula telle une fleur s’épanouit, quelle en est la raison ?

तर, डोलेले भन्यो कि, रानी मौला दिनका दिन फूल जति भारी हुन लागेकी छन्, यो कारण के भयो?

S249 stop écouter
भणेर भण्ण्या बखतमा,आब त्यो राजाले त्यो कुरा सुण्ण्या बखतमा राजाका मन्मा पनि अचम्म भयो कि, इति बर्षसम्मलाइ त्यो तिर्थबासि भएकी त्यस्कापछि लाग्न्या म पनि त विकारको हुँ,

भणेर
भण्ण्या
बखतमा
आब
त्यो
राजाले
त्यो
कुरा
सुण्ण्या
बखतमा
राजाका
मन्मा
पनि
अचम्म
भयो
कि
इति
बर्षसम्मलाइ
त्यो
तिर्थबासि
भएकी
त्यस्कापछि
लाग्न्या
पनि
विकारको
हुँ


When the king heard these words, he was also surprised. “She stayed on pilgrimage for so many years. I am worried about following her.”

Le roi entendit ces paroles et fut lui aussi surpris. « Elle est restée aux lieux saints de si nombreuses années. Moi aussi je suis soucieux à l’idée de la suivre ».

भनेर भन्ने बखतमा अब त्यो राजाले त्यो कुरा सुन्ने बखतमा राजाका मनमा पनि अचम्भ भयो कि, यति वर्षसम्म त्यो तीर्थवासी भएकी थिई। म पनि त्यसका पछि लाग्ने धिक्कार छु,

S250 stop écouter
भण्यो रे राजाः मन चम्क्यो रे त्यो स्वाट्ट अरि अगाडि लागेर चाइन्या आफ्ना कोट नीयो।

भण्यो
रे
राजाः
मन
चम्क्यो
रे
त्यो
स्वाट्ट
अरि
अगाडि
लागेर
चाइन्या
आफ्ना
कोट
नीयो


The king had doubts and went straight ahead to his fort.

Et le roi se tourmenta l’esprit et alla aussitôt au plus vite et atteignit le fort.

भन्यो र राजाको मन सशङ्कित भयो र त्यो स्वाट्ट गरेर अगाडि लागेर (चाहिने) आफ्ना कोटमा गयो।

S251 stop écouter
आब रानिमौलाले सोद्यो, रानिमौलाले सोदि, राजा काँ छन? भण्यो त राजा त अगाडि गैसक्या।

आब
रानिमौलाले
सोद्यो
रानिमौलाले
सोदि
राजा
काँ
छन
भण्यो
राजा
अगाडि
गैसक्या


Rani Maula asked “Where is the King?” — “The king has gone ahead.”

Alors Rani Maula demanda, «Où se trouve le roi ?» Le roi était parti devant.

अब रानी मौलाले सोध्यो, रानी मौलाले सोधेर, राजा कहाँ छन्? भन्यो त, राजा त अगाडि गइसके।

S252 stop écouter
ओहो यो पनि त मेरो बाँच्न्या काम रयैन। भणेर डोलिभितरैमा चाइन्या दन्तजीब खाइकन रानिमौलाले समेत मरिदियो। [हुड्कोवादन]

ओहो
यो
पनि
मेरो
बाँच्न्या
काम
रयैन
भणेर
डोलिभितरैमा
चाइन्या
दन्तजीब
खाइकन
रानिमौलाले
समेत
मरिदियो


“Uh oh, now this! There is no use in my living on!” she said, and she killed herself in the palanquin by biting her tongue with her teeth.

«Oh, cela aussi, je ne vivrais pas plus longtemps », dit-elle et dans le palanquin elle se suicida en se mordant la langue avec les dents.

अहो, यो पनि त मेरो बाँच्ने काम रहेन। भनेर डोलीभित्रै (चाहिने) दाँतेजिब्रो टोकेर रानी मौलाले आत्महत्या गरिदिइन्। [हुड्कोवादन]

S253 stop écouter
रानिमौलाले मर्न्या बखतमा आँखडिमा चाइन्या भडेगाको चाइन्या च्याहान गर्‍यो।

रानिमौलाले
मर्न्या
बखतमा
आँखडिमा
चाइन्या
भडेगाको
चाइन्या
च्याहान
गर्‍यो


When she died, they made a funeral pyre

Alors ils lui firent un bûcher avec du bois.

रानी मौलाले गर्ने बखतमा आखिरमा (चाहिने) दाउराको (चाहिने) चिहान गर्‍यो।

S254 stop écouter
च्याहान गर्न्या बखतमा मलामिले चाइन्या आगो सल्काउन्या बखतमा जो चाइन्या सुर्यको अधान चाइन्या बाङघाटमा भयाथ्यो। सुर्यको अदान थ्यो। त्यो अदान चाइन्या फट् चाइन्या फट्क्यो रे चाइन्या तौडका चाइन्या तौड्या डाबरामा पस्यो।

च्याहान
गर्न्या
बखतमा
मलामिले
चाइन्या
आगो
सल्काउन्या
बखतमा
जो
चाइन्या
सुर्यको
अधान
चाइन्या
बाङघाटमा
भयाथ्यो
सुर्यको
अदान
थ्यो
त्यो
अदान
चाइन्या
फट्
चाइन्या
फट्क्यो
रे
चाइन्या
तौडका
चाइन्या
तौड्या
डाबरामा
पस्यो


They made the pyre and when the mourners were lighting it, a ray of sun fell on Bang Ghat; the ray exploded and entered a yam-hole. It entered a yam-hole.

Alors qu’ils avaient fabriqué le bûcher, les deuilleurs s’apprêtaient à y mettre le feu quand un rayon de soleil pravint à Bang Ghat, ce rayon se brisa et alla dans un trou à igname.

चिहान गर्ने बखतमा मलामीले (चाहिने) आगो सल्काउने बखतमा जो (चाहिने) सूर्यको डाम (चाहिने) बाङघाटमा भएथ्यो, सूर्यको डाम थियो, त्यो डाम (चाहिने) फ्याट्ट (चाहिने) पड्क्यो र (चाहिने) तरुलको (चाहिने) तरुले खाल्डोमा गयो। तरुलका खाल्डोमा पस्यो।

S255 stop écouter
तौडाः डाबरामा पस्यो। तौडाः डाबरामा पसिग्यापछि आब त्यो, त्यो मलामिले तिननको चाइन्या सबै कुरा दाहासाहा चाइन्या सबै कुरा गरेपछि कोटमा पुग्या।

तौडाः
डाबरामा
पस्यो
तौडाः
डाबरामा
पसिग्यापछि
आब
त्यो
त्यो
मलामिले
तिननको
चाइन्या
सबै
कुरा
दाहासाहा
चाइन्या
सबै
कुरा
गरेपछि
कोटमा
पुग्या


It entered a yam-hole. The mourners performed all the rites and went back to the fort.

Il pénétra dans le trou à ignames. Les deuilleurs firent tous les rites funéraires, puis retournèrent au fort.

तरुलका खाल्डोमा पसिगएपछि अब त्यो, त्यो त्यसपछि मलामीले तिनको सबै कृत्य दाहसाह (चाहिने) सबै कृत्य गरेपछि दरवारमा फर्किगए।

S256 stop écouter
लौ दाहा दिन्या बखतमा रानिमौलाको के भइथ्यो?

लौ
दाहा
दिन्या
बखतमा
रानिमौलाको
के
भइथ्यो


“What happened to Rani Maula at the moment of lighting the fire?” [the king asked].

Qu’est-il arrivé à Rani Maula au moment de ses funérailles ? [demanda le roi].

लौ, दाह दिने बखतमा रानी मौलाको के भएथ्यो,

S257 stop écouter
भण्यो रे, एउटा उछिट्टियो रे फट्ट उछिट्टयो रे ताइँनो जङ्ङल पडेको हो। के हो हाम्ले त्यस्को तलासि गर्‍यैन।

भण्यो
रे
एउटा
उछिट्टियो
रे
फट्ट
उछिट्टयो
रे
ताइँनो
जङ्ङल
पडेको
हो
के
हो
हाम्ले
त्यस्को
तलासि
गर्‍यैन


“Something popped out and flew off, it fell in the forest. We didn’t go find out what it was.”

Quelque chose nous a effleuré et s’est envolé, puis est allé dans la forêt. Nous n’avons pas été le chercher».

भन्यो र, एउटा उछिट्टियो र फ्याट्ट उड्यो र त्यहाँ जङ्गलमा परेको हो। के हो हामीले त्यसको खोजी गरेनौँ।

S258 stop écouter
लौ, तसो भया लौ त्यो तलासि अर, लौ जा।

लौ
तसो
भया
लौ
त्यो
तलासि
अर
लौ
जा


— “In that case, go find it!”

- Si c’est ainsi, allez le chercher. »

लौ, त्यसो भए लौ, त्यो खोजी गर लौ, जाऊ।

S259 stop écouter
भणेर चाइन्या वाँ लगाउँथ्या त वाँपछि च्याहाँ च्याहाँ अद्दो एक् बालख तौडको जिलि मुखमा हालिकन त्यसरि सम्कीर्‍यो।

भणेर
चाइन्या
वाँ
लगाउँथ्या
वाँपछि
च्याहाँ
च्याहाँ
अद्दो
एक्
बालख
तौडको
जिलि
मुखमा
हालिकन
त्यसरि
सम्कीर्‍यो


He sent them there, and there was a baby going “waah waah”; they put a yam into its mouth to comfort it.

Alors, il les envoya là. Ils [trouvèrent] un enfant qui faisait ouin ouin , ils lui mirent un igname dans la bouche et ainsi il s’apaisa.

भनेर (चाहिने) त्यहाँ पठाउँथे त त्यसपछि, च्याहाँ, च्याहाँ, गर्दै एउटा बालक तरुलको जिली मुखमा हालेर त्यसरी शान्त भइरहेको रु

S260 stop écouter
तेलाइ उचाएर चाइन्या राजाः कोटमा पुर्‍यायो।

तेलाइ
उचाएर
चाइन्या
राजाः
कोटमा
पुर्‍यायो


They picked it up and brought it to the king’s fort.

Ils le soulevèrent et l’emportèrent au fort du roi.

त्यसलाई उचालेर राजाको दरवारमा ल्याइहाले।

S261 stop écouter
राजाः कोट्मा पुरेयापछि तस्को परिच्छ्या चाइन्या गर्‍यो।

राजाः
कोट्मा
पुरेयापछि
तस्को
परिच्छ्या
चाइन्या
गर्‍यो


When they had taken it to the king’s fort, they examined it in the fort.

Après qu’il fut conduit au fort du roi, ils l’examinèrent.

राजाका दरवारमा पुर्‍याएपछि दरवारको त्यसको परीक्षा (चाहिने) गर्‍यो।

S262 stop écouter
लौ यो खास चाइन्या यो सूर्यवंशि चाइन्या हो भण्याधेकि लौ एउटा परिच्छ्या देउ।

लौ
यो
खास
चाइन्या
यो
सूर्यवंशि
चाइन्या
हो
भण्याधेकि
लौ
एउटा
परिच्छ्या
देउ


“Find out if it is a true member of the solar lineage!”

« Faites l’examen pour déterminer si c’est un vrai [membre du] clan solaire. »

लौ, यो खास (चाहिने) यो सूर्यवंशी (चाहिने) हो भनेदेखि एउटा परीक्षा देओस्।

S263 stop écouter
भण्ण्या बखतमा काँस्या थाल्मा राख्‍न्या बखतमा काँस्या थाल फुटिजान्या भयो,

भण्ण्या
बखतमा
काँस्या
थाल्मा
राख्‍न्या
बखतमा
काँस्या
थाल
फुटिजान्या
भयो


he [Pirthamdeu] said. When they placed the baby in a bronze plate, the bronze plate broke.

Dit [le roi], et lorsqu’on le plaça dans un plat d’airain, le plat d’airain se brisa,

भन्ने बखतमा काँसोको थालमा राख्‍ने बखतमा काँसोको थाल फुटिजाने भयो,

S264 stop écouter
निङलाको छडि राख्या पछि निङाला [छ] छडि फुटिजान्या भयो।

निङलाको
छडि
राख्या
पछि
निङाला
छडि
फुटिजान्या
भयो


When they put it in a bamboo basket, the bamboo basket came apart.

lorsqu’on le plaça dans un panier de bambou, il se brisa.

निगालोको छडी राखे निगालो (छ) छडी फुटिजाने भयो।

S265 stop écouter
चौथा लाग्याः मान्सले सामने गयो भण्यापछि चौथो पनि थाकिजान्या भयो।

चौथा
लाग्याः
मान्सले
सामने
गयो
भण्यापछि
चौथो
पनि
थाकिजान्या
भयो


If it passed in front of a man who had a quartan fever, the fever was cured.

Si un homme affecté de la fièvre quarte allait devant lui, la fièvre s’apaisait.

औलको ज्वरो लागेको मान्छेले सामुन्ने गयो भनेपछि ज्वरो पनि थाकिजाने भयो ।

S266 stop écouter
वाँपछि तैलाइ लेकको चाइन्या चुडानि साद्यो, गाडको मसानि साद्यो त हरेक कुरा चाइन्या गर्न्या बखत आँख्खडिमा त्यैलाइ काट्न्या बखतमा खून निकल्यैन, त्यैलाइ दूद निकल्यो। [हुड्कोवादन]

वाँपछि
तैलाइ
लेकको
चाइन्या
चुडानि
साद्यो
गाडको
मसानि
साद्यो
हरेक
कुरा
चाइन्या
गर्न्या
बखत
आँख्खडिमा
त्यैलाइ
काट्न्या
बखतमा
खून
निकल्यैन
त्यैलाइ
दूद
निकल्यो


He conquered a Cudani of the highland summits and a ghoul of the riverside burning ghat, and when he did such things, if he was wounded, it was not blood but milk that came out. [drum]

Puis, plus tard, il vainquit un monstre Cudeni des sommets, un goule Masan des rivières ; quand il faisait toutes ces choses et qu’il recevait une blessure, ce n’était pas du sang qui en sortait, mais du lait.

त्यसपछि त्यसलाई लेकको चुरे राक्षस साध्यो, नदीको मसानी साध्यो त हरेक कुरा (चाहिने) गर्ने बखतमा आखिरमा त्यसलाई काट्ने बखतमा रगत निस्केन, त्यसबाट दूध निस्क्यो, [हुड्कोवादन]

S267 stop écouter
दूद निकलिसक्यापछि वाँपछि चाइन्या त्यो अजैमिरका कोटमा हाँ, तपि मल्ल, भण्ण्या चाइन्या अजैमिरका कोटमा त्यस्को चाइन्या राज्य भयो। [हुड्कोवादन]

दूद
निकलिसक्यापछि
वाँपछि
चाइन्या
त्यो
अजैमिरका
कोटमा
हाँ
तपि
मल्ल
भण्ण्या
चाइन्या
अजैमिरका
कोटमा
त्यस्को
चाइन्या
राज्य
भयो


After that, in Ajaimirkot fort, he reigned under the name of Tapi Malla.

Après quoi, dans le fort d’Ajaimirkot, sous le nom de Tapi Malla, il régna.

दूध निस्किसकेपछि त्यसपछि (चाहिने) त्यो अजैमिर दरवारमा हाँ, तपि मल्ल, भन्ने (चाहिने) त्यस अजैमिरका कोटमा त्यसको राज्य भयो। [हुड्कोवादन]